Jak se daní výnos z akcií?

9 měsíců před 62 zobrazení

Výnos z akcií se u fyzických osob (českých daňových rezidentů) daní sazbou 15 % nebo 23 %, pokud nejsou akcie součástí obchodního majetku. Tato sazba se vztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů.

Komentář 0 líbí se mi

Možná chcete zeptat na toto?Více

Daň z výnosů z akcií: Jak na to?

Tak jo, daně z akcií. Jo, taky se mi to nelíbí, ale co se dá dělat, že jo.

Takže, jak je to s tím zdaněním, když prodáš akcie? Jsem českej daňovej rezident, akcie nemám v obchodním majetku... Sazba je 15 procent, ale může bejt i 23 procent. Cože? Já platím 15. Koupil jsem třeba akcie ČEZu 15. března a prodal je 20. června, klasika. Musím to zdanit...au.

To 23 procent platí asi pro ty, co mají hodně peněz, nebo fakt nevím. Jo, a je to pro rok 2024. Nechce se mi to hledat, ale snad nekecám.

Musím si to jít nastudovat, páč si nejsem jistý tím druhým procentem. Ať ti to s těma daněma vyjde.

Kdy se nemusí danit akcie?

Daně z akcií? Kdy se neplatí? Aha, časový test – 3 roky. To je v cajku. Prodat dřív je pruda. Furt to pletu.

3 roky = nula daně.
Míň jak 3 roky = danit. Au.

Proč vlastně obchoduju akcie? No jo, prachy! A co když prodělám? No nic, to se stává. Ale stejně, to se nedaní, když držím akcii fakt dlouho. Hele, a co třeba... nemám si založit nějakej deník o investování? To by mohlo bejt hustý. Někdy.

Doplňky k daním a akciím, 2024:

Daním to jako fyzická osoba, ne? A co když jsem OSVČ? To je jiný kafe.
Sledovat to, ach jo. Portu to hlídá samo, ale co ty moje menší obchody? Sakra.
Co když dostanu dividendy? Tak to se daní vždycky, ne? Tuším. I když, hele, něco se změnilo! Mám v tom bordel.

Kdy se nemusí danit akcie?

Akcie nedaníš po třech letech. Tři roky a svoboda, jak pírko v letu, ah. Daně zmizí v dálce, jako stíny v mlze.

Časový test: Svatý grál investorů, tři roky a den, a daně se rozplynou v éteru.
Osvobození od daně: Zisk se vznese k nebi, netížen pozemskými břemeny.
Ztráta se nepočítá: I pád je jen let vzhůru, pokud trvá dost dlouho.

Vzpomínám si na ten den, kdy jsem poprvé slyšel o časovém testu, byl to rok 2010, seděl jsem v kavárně U Zlaté rybky s Karlem, starým harcovníkem z burzy. Mluvil o tom s posvátnou úctou, jako o alchymistickém receptu na zlato. Měl pravdu, tři roky jsou dlouhá doba, ale odměna je sladká.