Jak se zdaňuje spropitné?

Spropitné a daně v České republice: Šedá zóna a jak se v ní vyznat

Spropitné, nebo-li “dýško”, je v České republice běžnou součástí kultury pohostinství a služeb. Přesto, když se ze zdvořilostního gesta stává pravidelný příjem, vyvstává otázka – jak je to s jeho zdaněním? Odpověď není jednoduchá a v českém právním prostředí se pohybujeme v mírně šedé zóně.

Na rozdíl od některých jiných zemí, česká legislativa explicitně neupravuje zdanění spropitného v komplexním rozsahu. To vytváří prostor pro různé interpretace a v praxi i odlišné přístupy. Klíčová otázka zní: komu spropitné reálně patří?

Spropitné jako příjem zaměstnavatele:

Nejjednoznačnější situace nastává, když spropitné přijímá přímo zaměstnavatel. To se týká případů, kdy je dýško například přidáno k platbě kartou a směřuje na účet podniku, nebo když je dobrovolně vloženo do společné kasičky s tím, že si ho zaměstnavatel ponechá. V takovém případě se spropitné považuje za součást příjmů zaměstnavatele a podléhá standardnímu zdanění.

• OSVČ (živnostník): Spropitné se zahrne do daňového základu a zdaní se sazbou 15 % (daň z příjmu fyzických osob).
• Právnické osoby (např. s.r.o.): Spropitné se zahrne do hospodářského výsledku a zdaní se sazbou 19 % (daň z příjmu právnických osob).

Spropitné jako příjem zaměstnance:

Situace je složitější, když spropitné obdrží přímo zaměstnanec, například v hotovosti. V takovém případě se v praxi spropitné obecně nepovažuje za zdanitelný příjem. Důvodem je, že se jedná o dobrovolný dar od zákazníka určený přímo zaměstnanci, a nikoliv o odměnu od zaměstnavatele.

Důležité upozornění: Toto je však spíše ustálená praxe a interpretace. Pro maximální jistotu je vhodné se v konkrétních případech poradit s daňovým poradcem.

Problém (ne)kontroly:

Fakt, že spropitné obdržené zaměstnanci zpravidla nepodléhá zdanění, pochopitelně vede k problémům s jeho kontrolou. Evidence spropitného je prakticky nemožná a daňové orgány nemají efektivní nástroje, jak tento příjem monitorovat.

Závěrem:

Zdanění spropitného v ČR je nejednoznačné a v praxi se často řídí spíše zavedenou praxí než striktními právními předpisy. Zaměstnavatelé by měli spropitné, které přijímají, zahrnout do svých příjmů a řádně zdanit. Zaměstnanci, kteří obdrží spropitné přímo od zákazníků, ho v současné době zpravidla zdaňovat nemusí. Vzhledem k absenci jasné legislativy je ale vždy vhodné zvážit konzultaci s daňovým odborníkem, zejména pokud se jedná o významné částky. V budoucnu lze očekávat, že se otázka zdanění spropitného stane předmětem legislativních úprav, které přinesou větší transparentnost a jednoznačnost.