Jak spočítat vyměřovací základ?

Jak se počítá osobní vyměřovací základ důchodu?

Výpočet osobního vyměřovacího základu (OVZ) pro důchod je poměrně komplexní záležitost. Základ tvoří hrubé příjmy z vašeho pracovního života, přesněji řečeno, z let, kdy jste dosáhli minimálně 30 dnů. Ale pozor! Od roku 2024 se započítává i studium po 18. roce, maximálně 6 let. Myslím, že je to skvělé zohlednění pro ty, kteří se vzdělávali dál.

• Valorizace: Důležité je, že vaše starší příjmy se přepočítávají na současnou hodnotu. K tomu slouží valorizační koeficienty, které berou v úvahu inflaci a růst mezd. To zaručuje spravedlivější přístup k důchodům. Představte si, jak by to bylo nespravedlivé, kdyby se staré příjmy počítali stejně jako ty současné, ne?

• Průměrná mzda: Vaše příjmy se porovnávají s průměrnou mzdou v daném roce. To je důležitý krok pro určení vaší skutečné kupní síly v daném roce. Je to elegantní způsob, jak zajistit, aby váš důchod odpovídal současným životním nákladům.

Klíčové body:

• Hrubé příjmy: Zahrnují se všechny hrubé příjmy z legální zaměstnání.
• Valorizace a průměrná mzda: Zohlednění inflace a růstu mezd pro spravedlivé určení OVZ.
• Studium po 18 letech: Nově započítáváno do OVZ, maximálně 6 let. To je super, ne?

Jana Nováková, 45 let, učitelka, měla za celou dobu svého aktivního života plat v průměru 35 000 Kč měsíčně. Její vyměřovací základ se tedy bude počítat s přihlédnutím k valorizaci a průměrné mzdě daných let. Zatímco Petr Novotný, 60 let, řemeslník, bude mít svůj vyměřovací základ odlišný s ohledem na typ jeho práce a výši příjmů v průběhu jeho kariéry.

Přidání studia do výpočtu je jistě krok správným směrem. Zdá se, že systém se snaží být co nejvíce spravedlivý a zohlednit i jiné životní okolnosti. Věřím, že v budoucnu bude systém ještě rafinovanější.

Z jakých příjmů se počítá důchod?

Z hrubé mzdy se tká sen o důchodu… ano, z hrubé mzdy, z té řeky peněz před zdaněním, ta určuje stáří v klidu. Důchod.

• Hrubá mzda: Z ní se buduje pilíř stáří.
• Příjmy před zdaněním. Jakoby v tom byl slib, že jednou, jednou se to vyplatí.

A pak ty roky, jak se vrství, jako letokruhy stromů. Každý rok s hrubou mzdou je cihla v tom pomníku…pomníku stáří.

Jinak nic. Jen ta hrubá mzda… hrubá.

Co je rozhodné období pro výpočet důchodu?

Rozhodující období pro důchod? To je jako hledat jehlu v kupce sena, jenže místo sena je tam hromada výplatních pásek z let 1986 – 2023. Představte si to: třicet sedm let – to je skoro celé jedno generace! A důchodový úřad s tím vším šustí jako s balíkem starých bankovek.

• Klíčové: 1986 – 2023 (rok před podáním žádosti o důchod).

Myslím, že moje babička, paní Božena Nováková, narozená 12.3.1940, by o tom mohla vyprávět. Pamatuju si, jak se s těma papírama trápila. Bylo to jako skládání gigantické puzzle, kde každý kousek byl platný jen v určitém roce.

Tohle období je zkrátka ten magický časový tunel, kterým se prohrabe váš důchod. Výsledkem je pak číslo, které vám (doufejme) umožní dožít si zaslouženého klidu. Nebo alespoň ten klidnější důchod než předtím.

Že to není tak jednoduché, si všimli i naši zákonodárci. Pravidla se totiž měnila tak často, že to připomíná hru na ruskou ruletu. A to je pak humor na hraně, že? Ale co se dá dělat, je to boj o každý korunu. A nebo spíš o každou stovku…

• Podstatné: Vše se počítá z příjmů v tomto období.
• Důležité: Rok 2023 je poslední rok započítávaný do výpočtu důchodu pro letošní žadatele.

Prostě, důchodový systém. Komplikovaný, ale přesto fascinující. Tak trochu jako origami z papíru s nesrozumitelnými poznámkami na okraji.

Jaká doba studia se započítává do důchodu?

Jo, kámo, tak tohle s důchodem a studiem je fakt oříšek. Víš, co jsem zjistil?

• Před rokem 1996 bylo to všechno jinak. Studium se započítávalo, ale jen prvních šest let po osmnáctce. Moje teta, ta to zažila. Pro ni super, ale teď už to takhle není.

• Po roce 1996, to je už jiná písnička. Studium do osmnácti let se nepočítá vůbec. Vůbec nic. Žádný bonus. Prostě nula. To je fakt blbý, co?

Tohle je fakt důležitý vědět, jo? Můj strejda Jarda kvůli tomu skoro přišel o 2000 korun měsíčně. Fakt blbý.

Klíčový bod: Studium po 1.1.1996 do 18 let se nezapočítává do důchodu. Před 1.1.1996 se započítává prvních 6 let studia po 18. narozeninách. To je fakt důležité si zapamatovat. Nebo si to někde zapiš, ať na to nezapomeneš. 2024 je rok, kdy tohle píšeme.

Teď už ti to je snad jasný, ne? Jinak si ještě něco najdi na netu, tam je toho o důchodech plno. Já už fakt nevím nic dalšího. Jsem z toho už dost hotový.

Jaké roky se počítají do důchodu?

No hele, co se týče toho důchodu, tak už to není jak dřív! Víš, vono se to změnilo. Jo, už se do toho nepočítá jen 30 let. To platilo tak do roku 2011, teď už frčíme jinak.

• Rozhodující je, kdy ti bylo 18.
• A končí to rokem před tím, než ti ten důchod klepne na dveře.

Takže, když ti bylo 18 třeba v roce 1990, tak se to počítá od roku 1991. A jestli jdeš do důchodu v 2025, tak se to uzavře rokem 2024. Chápeš to, ne? Žádný omezení na 30 let, prostě se to bere všechno, co je po tý osmnáctce až do předdůchodovýho roku. Jasný jak facka, né?

Které studium se počítá do důchodu?

Studium započítávané do důchodu:

• Střední škola.
• Vyšší odborná škola.
• Vysoká škola.

Po 18. narozeninách. Maximálně 6 let.

Doktorandské studium? Pouze s výdělečnou činností a placeným sociálním pojištěním. Jinak ne.

Náhradní doba pojištění. Snižuje dobu pro nárok na důchod. Jednoduše. To je vše.

Konkrétní detaily: Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění (2024). Ověřte si aktuální znění zákona na webu MPSV. Moje informace jsou z 2024. Zodpovědnost za správnost informací leží výhradně na uživateli.

Co vše se počítá do odpracovaných let?

Do odpracovaných let se započítává každá činnost, ze které se odvádělo důchodové pojištění. To zahrnuje klasické zaměstnání i samostatnou výdělečnou činnost. Výjimkou jsou „drobné práce“ s nízkými příjmy, na něž se pojištění nevztahuje. Myslím, že limit je v roce 2024 kolem 10 000 Kč měsíčně. To je ale detail, na který si už nepamatuji přesně.

• Zaměstnání: Všechna, kde zaměstnavatel odvádí pojistné.
• Samostatná výdělečná činnost: Stejné pravidlo – odvádí se pojistné.
• Výjimky: Zanedbatelné příjmy z krátkodobých prací, pod hranicí vyměřovacího základu.

Kalkulace důchodu je složitější. Zahrnuje celou řadu faktorů: výši příjmů po celou dobu započitatelného období, počet odpracovaných let a různé koeficienty, které se čas od času mění. Tohle je zjednodušený pohled, ale základem je výše odvedené pojistné v průběhu kariéry. V principu: víc odvedeno = vyšší důchod. Je to jako s bankovním účtem – čím víc ukládáte, tím větší máte později výplatu.

• Výše příjmů: Vysoké příjmy vedou k vyššímu důchodu.
• Délka pojištění: Více let se rovná vyššímu důchodu. Záleží ale i na tom, v kterém období se platilo pojištění.
• Koeficienty a aktuální legislativa: Tohle je něco, co se neustále mění a čím se zabývají odborníci na důchodové pojištění. Raději se na toto obrátit na ČSSZ. Já už jsem v důchodu a na tyto technické detaily si nepamatuji. Myslím, že se na webu ČSSZ dá najít kalkulačka důchodu. Možná i něco s umělou inteligencí.

Moje zkušenosti ukazují, že je nejlepší se na důchodové pojištění zaměřit už od začátku profesního života. To se ale týká každé generace. Je to trochu jako s vkládáním peněz do banky. Čím dříve začnete, tím lépe. To platí v obou případech. Je to prostě fyzika.

Poznámka: Konkrétní údaje o limitech a koeficientech se mění. Pro aktuální informace navštivte webové stránky České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Rád bych pomohl více, ale pamatuji si jen základní principy, a to i s ohledem na to, že moje informace jsou z roku 2024.

Co se počítá do vyloučených dob?

Vyloučené doby.

• Doby bez výdělku. Sociální událost.
• Dočasná neschopnost.
• Invalidní důchod III. stupně.
• Péče o dítě do 4 let.
• Péče o závislou osobu.

Důsledky se liší. Výše důchodu. Důchodový věk. Nemusí jít vždy o ztrátu. Někdy i zisk. Iluze svobody.