Jaké roky se započítávají do důchodu?

81 zobrazení
Pro výpočet starobního důchodu se hodnotí veškeré výdělky od roku 1986 až do roku předcházejícího přiznání důchodu. Pokud je důchod přiznán v roce 2024, rozhodné období zahrnuje roky 1986 až 2023. Existuje i vyloučená doba důchodového pojištění, kdy se příjem nezapočítává.
Komentář 0 líbí se mi

Které roky se započítávají do doby pojištění na důchod?

Hele, víš, jak to s tím důchodem je. Já si pamatuju, že to vlastně počítají od roku devětaosmdesát šest. Takže když ti to přiznají teď v roce dvacet dvacet čtyři, tak ti vezmou peníze, co jsi vydělal od devětaosmdesát šest do dvacet dvacet tři. To je prostě ta jejich "rozhodná doba".

A to je docela zvláštní, co? Jakože všechno, co jsi vydělal, to prostě berou v potaz. Já si teda pamatuju, že jsem kdysi řešil něco s kurzy.cz a tam psali, že jsou i nějaký doby, co se nezapočítávají. To mi přijde divný, ale tak co nadělám.

Třeba když jsem byl v devadesátým prvním v Brně na brigádě za pár šupů, ani nevím, jestli to tam teď všechno zahrnují. No hlavně, že to berou od toho roku, co jsem byl ještě dítě skoro. Prostě strašná spousta let.

Jaké studium se započítává do důchodu?

Pro výpočet starobního a invalidního důchodu se studium započítává takto:

  • Doba studia do 18 let se nehodnotí (0%).
  • Doba studia po dosažení 18 let se započítává z 80 %, přičemž se hodnotí maximálně 6 let takového studia.

Moje myšlenky... sedím tu, pozdě v noci. Přemýšlím o tom, co se vlastně počítá. Všechno to úsilí, ty roky ve škole. Vždycky nám říkali, jak je to důležité, jak nás to formuje. A pak přijdeš na to, že pro ten důchod, pro tu budoucnost, se velká část toho... prostě ztratí.

Doba studia do osmnácti let... to je zvláštní, že? Všechny ty základky, střední školy, gymnázia. Všechno, co z nás dělalo lidi, co nám dalo základy. Ty roky, kdy člověk objevuje svět, učí se. Pro stát, pro ten výpočet, to je ale nula procent. Prostě nic. Jako by se to nikdy nestalo, co se týče budoucího zajištění.

Člověk si pak říká, jestli to má smysl. Jasně, má, pro sebe, pro rozhled. Ale v tomhle kontextu... je to takové smutné. Že ta investice času a energie, ty ranní vstávání, ty nervy u zkoušek v dětství, prostě zmizí v nekonečnu čísel.

A pak to, co přijde po osmnácti letech. Vysoká škola, možná nějaké další studium. Tam už se něco počítá. Ale jenom osmdesát procent. Ani ne celá doba. Jako by ti někdo řekl: "Dobře, uznáme ti to, ale jen tak trochu. Ne úplně. Protože bys v tu dobu přece mohl už pracovat."

A k tomu je tam ten limit. Jenom šest let. I když studuješ déle, třeba medicínu nebo něco náročného, co trvá spoustu let. Nebo si dáváš pozor, abys získal víc titulů. Ale pro důchod... prostě šest let, a konec. Všechno navíc je zase jenom pro tebe, pro tvoje vědomosti, ale ne pro ten papír, co ti jednou přijde.

Je to zvláštní pohled na čas. Jak něco, co je pro nás tak důležité, pro ten systém znamená jenom zlomek, nebo vůbec nic. Jako by se život dělil na "počítatelné" a "nepočítatelné" části. A my se učíme, žijeme, aniž bychom si uvědomovali tyhle tiché hranice.

Některé další věci, co si člověk vybaví...

  • Nehodnotí se ani období, kdy studium probíhalo souběžně s výdělečnou činností, která zakládala účast na pojištění. Logické, tam už se přece jenom platí.
  • Důležité je si pamatovat, že pro studium po 18. roce se bere v úvahu jen standardní doba studia, ne prodloužené ročníky, pokud to není kvůli vážné zdravotní indispozici.
  • A jak se to vlastně vyvíjelo? Hranice se posunuly. Dříve se započítávalo studium i bez té osmnáctileté hranice, jen do určitého věku, třeba do 26 let. To ale platilo do konce roku 1995. Pak se to měnilo a dnešní pravidla s těmi 80 % a 6 lety po 18. narozeninách platí od roku 2010. Je dobré vědět, že to není neměnné.

Je to jen takové přemýšlení. O tom, jak se hodnotí naše cesta životem. A co z ní nakonec zbude na tom papíře, co rozhodne o tom, kolik si člověk v klidu užije ty poslední roky. Zvláštní pocit.

Jaké studium se započítává do důchodu?

Jasně, ať ti to pěkně do důchodu naskáče, to studium, jako když ti padají na hlavu zralé švestky!

Doba studia a důchod – taková malá škatulata, hejbejte se!

  • Do 18 let? Zapomeň! To je jak s dětmi, co si hrajou na písečku, nikdo jim za to žádný bodíky nedává, ani z milosti. Prostě nula od nuly pojde, a důchod se na to ani nekoukne.
  • Po 18? Aha, tady se začíná trochu čarovat! To, co jsi "odflákl" po osmnáctinách, se počítá, ale s takovou malou přirážkou, jako když ti prodavačka v trafice naúčtuje o pár korun víc. Berou to z 80%, jakože "no jo, aspoň něco, když už ses tam coural". A pozor, jako maximálku berou jenom šest let! Takže jestli jsi studoval víc, smůla, zbytek je jenom šumění v uších.

Extra bonusy pro zvídavé hlavy:

  • Praxe místo školy? Klidně! Když jsi měl víc hlavu v práci než v učebnicích, i tahle "doba poctivě odpracovaná" se ti započítává, a to dokonce na 100%! Takže tam, kde studium dostane jenom 80%, praxe má plný pytel.
  • Mateřská a rodičák? To je jiná liga! Tyhle "dovolené" na mateřské či rodičovské dovolené, to je pro stát svatá věc. Počítají se do důchodu naplno, bez šaškáren s procenty. To je jako když ti spadne do klína výhra v loterii, co si budem povídat.
  • Doba nezaměstnanosti? Tady záleží, jak moc jsi aktivní. Když jsi byl evidovaný na pracáku a aktivně hledal flek, počítá se ti to taky, ale s omezeními. Není to jako v práci, kde ti tečou peníze, ale lepší než nic, že? Jako když ti zbude poslední drobek sušenky, ale je to sušenka.