Kdo je poplatník DPH?

Kdo platí DPH? Kde se ztrácí hranice mezi plátcem a poplatníkem

Často slyšíme o DPH, dani z přidané hodnoty, ale kdo ji vlastně platí? A jak se liší plátce DPH od poplatníka DPH? Odpověď na tuto zdánlivě jednoduchou otázku se může zdát paradoxní, a proto se podívejme na věc zblízka.

V České republice je poplatníkem DPH konečný spotřebitel. Je to ten, kdo si zakoupí zboží nebo službu pro vlastní potřebu a zaplatí za ni, aniž by ji dále prodával. Právě v ceně tohoto zboží nebo služby je zahrnuta DPH, kterou spotřebitel zaplatí.

Zde přichází na řadu role plátce DPH, což je obvykle dodavatel – prodejce, poskytovatel služby nebo výrobce. Ačkoliv spotřebitel platí cenu včetně DPH, dodavatel se stává prostředníkem mezi ním a státem. On je ten, kdo tuto DPH od spotřebitele vybere a následně odvede státu.

Zásadní rozdíl tedy spočívá v tom, kdo DPH odvede. Spotřebitel ji zaplatí v ceně zboží, ale odvod státu už zajišťuje dodavatel. Proto říkáme, že dodavatelé jsou plátci DPH, ale poplatníkem je spotřebitel.

Představte si například nákup kávy v kavárně. Zaplatíte za ni cenu, která zahrnuje DPH. Tu ovšem neodvádíte státu vy, ale majitel kavárny, který je plátcem DPH. On ji vybere od vás, jakožto konečného spotřebitele, a následně ji odvede finančnímu úřadu.

Je důležité si uvědomit, že mechanismus DPH je navržen tak, aby daň dopadala na konečného spotřebitele. Dodavatelé v podstatě DPH pouze vybírají a převádějí, nikoliv ji neplatí ze svého zisku. Proto se jedná o daň z přidané hodnoty, která je obsažena v ceně, kterou platí spotřebitel.

Tento princip platí pro naprostou většinu zboží a služeb v České republice. Existují sice výjimky a specifická pravidla, ale základní koncept zůstává stejný: spotřebitel platí DPH, dodavatel ji odvádí. Pochopení této dynamiky je klíčové pro porozumění celému systému daně z přidané hodnoty.