Kdy dochází ke krácení dovolené?

Krácení dovolené: Kdy se vás to týká?

Novela zákoníku práce z roku 2021 zásadně změnila pravidla pro krácení dovolené v případě nemoci. Dříve nepříjemná situace, kdy i krátkodobá nemoc znamenala ztrátu drahocenných dnů volna, je nyní v mnoha případech minulostí. Přesto je důležité si ujasnit, kdy k tomuto krácení skutečně dochází, a porozumět mechanismu výpočtu.

Klíčovým faktorem je délka pracovní neschopnosti. Základní pravidlo zní: dovolená se nekrátí, pokud vaše nemoc nepřesáhne dvacetinásobek vašeho běžného týdenního pracovního úvazku. To znamená, že délka dovolené zůstává nedotčena, pokud jste nemocní méně než tento specifický počet hodin.

Pojďme si to ilustrovat na příkladech:

• Zaměstnanec na plný úvazek (40 hodin týdně): Jeho hranice pro nekrácení dovolené je 20 x 40 hodin = 800 hodin. Pokud je nemocný 799 hodin nebo méně, jeho dovolená se nekrátí. Pokud je nemocný 801 hodin nebo déle, k úměrnému krácení dojde.

• Zaměstnanec na částečný úvazek (20 hodin týdně): Jeho hranice je 20 x 20 hodin = 400 hodin. Nemoc kratší než 400 hodin nezpůsobí krácení dovolené.

• Zaměstnanec s nepravidelnou pracovní dobou: U zaměstnanců s nepravidelnou pracovní dobou se výpočet provádí na základě průměrného týdenního pracovního úvazku za období, které je stanoveno vnitřními předpisy zaměstnavatele. Je proto nezbytné si tento průměrný úvazek ověřit u svého zaměstnavatele.

Důležité upozornění: Jedná se o obecné pravidlo. Výpočet a samotné krácení dovolené se řídí zákoníkem práce a může být ovlivněno i specifickými ustanoveními kolektivní smlouvy nebo pracovní smlouvy. V případě nejasností je vždy nejlepším řešením konzultace s personalistou nebo právníkem specializovaným na pracovní právo.

Závěrem lze říci, že novela zákoníku práce přinesla v otázce krácení dovolené v případě nemoci výrazné zlepšení pro zaměstnance. Přesto je nutné důkladně pochopit výpočetní mechanismus a v případě potřeby vyhledat odbornou pomoc, aby se předešlo případným nedorozuměním a sporům.