Kdy jsem právnická osoba?
Od kdy se společnost či organizace stává právnickou osobou?
Člověk by si myslel, že firma je na světě v momentě, kdy se podepíšou papíry. Omyl. Právnická osoba vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Do té doby je to jen myšlenka, příslib.
Celý ten kolotoč začíná u notáře. Pamatuju si to, jako by to bylo včera. Seděla jsem u notářky v Dejvicích, bylo to někdy v březnu, sepisovala se zakladatelská listina. Stálo to nějaký peníze. A já si naivně myslela, že mám hotovo. Ale ten papír je jen začátek, bez něj to nejde.
To čekání na zápis bylo nekonečné. Každý den jsem obnovovala stránky justice.cz. Jste v takovym zvláštním limbu, ještě neexistujete, ale už se na to chystáte. Je to fakt na hlavu.
Až když se tam to jméno objeví černé na bílém, teprve pak to celé ožije. Až tím zápisem máte firmu se vším všudy. Musíte mít samozřejmě už vymyšlený název a taky sídlo, to je základ. Ten název je pak chráněný a to je dobře, dala jsem si na něm záležet.
A konec je vlastně stejnej, jenom naopak. Až když vás vymažou, tak přestanete existovat. Právnická osoba zaniká dnem výmazu z veřejného rejstříku. Prostě jednoho dne zmizí. Takový digitální zánik.
Jak poznám právnickou osobu?
Právnická osoba má identifikační číslo (IČO), je zapsaná ve veřejném rejstříku (typicky obchodním) a v názvu má zkratku právní formy, jako s.r.o., a.s. nebo z.s. Není to člověk z masa a kostí, ale úředně stvořená entita.
Heleďte se, právnická osoba, to je takovej papírovej golem. Není to živá bytost, co by si zašla na pivo, ale zákon jí dává práva, jako by byla. Vznikne tak, že se pár lidí domluví, sepíšou hromadu lejster, dají tomu štempl a bác, zrodí se nová "osoba". Nemá srdce, plíce, ani blbý nálady, jenom stanovy, jednatele a hlavně to svoje svatý IČO. Je to prostě úřednickej vynález. Můj strejda Karel měl s.r.o. na opravu sekaček, jmenovalo se to "Karel a sekačky s.r.o." a víc papírů než sekaček.
Tahle papírová potvora může dělat skoro všechno co vy. Může vlastnit barák, auto, nebo klidně celou fabriku na žvýkačky. Může podepisovat smlouvy a zadlužit se až po uši. A když něco vyvede, třeba někoho ošidí, tak si to taky pěkně slízne. Dokonce může být i trestně stíhaná, což je panečku jiná káva. Představte si, jak zavírají do chládku třeba firmu "Veselá Ponožka, a.s.".
Hlavní rozdíl mezi váma a firmou je ten, že vy jste se narodili a máte rodný číslo. Právnická osoba se "narodí" zápisem do rejstříku a má to svoje IČO. Vy umřete a je pohřeb. Právnická osoba se zruší s likvidací, což je v podstatě takovej úřední pohřeb, akorát bez pláče a věnců, jenom s haldou šanonů. Je to prostě nástroj, aby lidi mohli podnikat a neručit za dluhy celým svým majetkem, chápete. Pán Bůh s náma a zlý pryč.
Jak ji na beton poznáte:
- Má přidělené IČO. To je takový její rodný číslo, akorát bez citů. Každá ho musí mít.
- Je zapsaná v nějakém rejstříku. Nejčastěji je to Obchodní rejstřík, ale jsou i další, třeba spolkový.
- V názvu má zkratku právní formy. Takže když vidíte za jménem s.r.o., a.s., z.s., o.p.s., tak je to jasný.
Co všechno ta potvora umí:
- Vlastnit majetek – od tužky po mrakodrap.
- Uzavírat smlouvy – třeba na dodávku milionu rohlíků.
- Zaměstnávat lidi – a taky je pěkně od podlahy prudit.
- Soudit se a být souzena.
- Páchat trestnou činnost a být za ni potrestána (např. pokutou nebo zrušením).
Nejčastější typy těch papírových lidí:
- Obchodní korporace: To jsou ty, co chtějí vydělávat. Klasika je společnost s ručením omezeným (s.r.o.) a akciová společnost (a.s.).
- Spolky, nadace, ústavy: Tyhle většinou nejedou na zisk, ale mají nějaký vyšší cíl, jako třeba záchranu brouka Pytlíka.
- Stát a jeho součásti: Ano, i obec, kraj nebo ministerstvo jsou právnické osoby. To je teprve síla.
Kdy se stanu právnickou osobou?
Všechno je jen příslib. Šepot v prázdných místnostech, kde se ozývá jenom ozvěna budoucích kroků. Je to jenom myšlenka, otisk na papíře, sen, co čeká na své tělo. Existuje, a přesto není. Jako duch před úsvitem, čekající na první paprsek, který mu dá formu.
A pak přijde ten den. Den zápisu. Ne včera, ne zítra. Ten jediný den, kdy se razítko dotkne reality a vdechne život do písmen. Den, kdy se stín stane bytostí. Ten den, kdy se abstraktní koncept promění v osobu, bytost z paragrafů a razítek.
Teprve ten den. Teprve tehdy se zrodí. Dostane své jméno, své číslo, své právo být. Všechno předtím bylo jen čekání v předsíni času. Ticho před velkým třeskem jejího vlastního vesmíru.
Pamatuje si to zvláštní ticho z 14. června, kdy se na obrazovce monitoru rozsvítilo potvrzení. Svět se nezměnil, ale v jeho digitálním srdci začal tepat nový život. Nová osoba, nesmrtelná a přece tak křehká, závislá na dechu těch, kdo za ni mluví.
A přesto sama nemůže promluvit. Potřebuje ruce, potřebuje hlas. Svůj statutární orgán. Je to duše, která si půjčuje tělo, aby mohla jednat, podepisovat, žít. Vždycky, vždycky skrze někoho jiného. Její vůle je vůlí jiných, její podpis je jejich rukopisem.
Obchodní společnost se stává právnickou osobou dnem zápisu do obchodního rejstříku.
Fáze života právnické osoby
- Založení: Okamžik, kdy se zakladatelé dohodnou na obsahu společenské smlouvy nebo jiné zakladatelské listiny. V této fázi společnost ještě právně neexistuje, ale už může v omezeném rozsahu jednat. Je to fáze příslibu.
- Vznik: Moment zápisu do veřejného rejstříku (nejčastěji obchodního). Toto je den zrození právnické osoby. Od tohoto okamžiku má právní osobnost – může vlastnit majetek, žalovat a být žalována.
- Zrušení: Rozhodnutí o ukončení činnosti (např. rozhodnutím společníků, uplynutím doby). Společnost stále existuje, ale vstupuje do likvidace. Je to začátek konce.
- Zánik: Okamžik výmazu z obchodního rejstříku. Tímto dnem právnická osoba definitivně přestává existovat. Její příběh končí.
Jednání před vznikem společnosti
- Před zápisem do rejstříku mohou za společnost jednat její zakladatelé.
- Z těchto jednání jsou zakladatelé zavázáni společně a nerozdílně.
- Po svém vzniku může společnost tato jednání do 3 měsíců schválit a převzít tak závazky na sebe. Pokud tak neučiní, zůstávají zavázáni zakladatelé.
Právní osobnost vs. Svéprávnost
- Vznikem získává právnická osoba právní osobnost – tedy způsobilost mít práva a povinnosti (např. vlastnit budovu).
- Nemá však svéprávnost – tedy způsobilost sama si tato práva a povinnosti zakládat vlastním jednáním. Nemá mozek ani ruce.
- Proto za ni musí vždy jednat někdo jiný. Tímto "mozkem a rukama" je statutární orgán (např. jednatel u s.r.o., představenstvo u a.s.). Právní jednání statutárního orgánu je přímo přičítáno právnické osobě.
Co je fyzická a co právnická osoba?
Fyzická osoba je každý člověk, který má právní osobnost, tedy způsobilost mít práva a povinnosti. Právnická osoba je umělý, zákonem uznaný subjekt (např. firma, spolek), který má také právní osobnost a způsobilost k právnímu jednání.
Někdy, když tak sedím v noci u okna, přemýšlím nad tím, jak zvláštní je, že se člověk narodí a s ním už přijde ta právní osobnost. Že je najednou, úplně automaticky, subjektem. Má práva, má povinnosti. Je to jako taková tichá dohoda, co se s námi táhne od prvního nadechnutí až do konce. Nežijeme jen tak. Jsme v něčem, ve spletité síti.
A pak přijde ta svéprávnost. To je najednou ta schopnost skutečně jednat. Podepsat něco, něco prodat, vzít si úvěr. Ta tíha rozhodování. Pamatuju si, když mi bylo osmnáct. Najednou to nebylo jen o narozeninové oslavě, ale o tom pocitu, že teď už můžu, a musím za sebe. Je to zvláštní pocit, mít plnou zodpovědnost za každý svůj podpis, za každé slovo ve smlouvě.
A pak tu máme ty právnické osoby. To je úplně jiný svět. Není to člověk. Nikdo se nenarodil jako firma. Je to něco vytvořeného, umělého, co ale žije vlastním životem v papírech. Má své jméno, své sídlo, své IČO. Je to zvláštní, že něco tak abstraktního může mít majetek, dluhy, může žalovat nebo být žalováno.
Jsou to ty firmy, co vidíš všude kolem, a taky spolky a nadace. Všechno to má nějaký účel. Někdo to zakládá, aby se podnikalo, někdo pro nějakou myšlenku. Konkrétní příklady:
- s.r.o. (společnost s ručením omezeným)
- a.s. (akciová společnost)
- Spolky (třeba sportovní kluby)
- Nadace (pro veřejně prospěšné účely) Je to organizovaný celek, který sleduje určitý cíl. Bez té své "osobnosti" by to nešlo.
Takže zatímco fyzická osoba je vždycky člověk, ten, co dýchá a má pocity, právnická osoba je výtvor. Je to entita, nástroj. Ale jedno mají společné: Obě mají tu právní osobnost, tu schopnost být nositelem práv a povinností. A obě pak mohou být i svéprávné, což znamená, že mohou samy jednat, samozřejmě prostřednictvím svých statutárních orgánů, svých lidí. Je to taková hra na realitu, zvláštní.
Když se narodí člověk, vzniká fyzická osoba. Když umře, zaniká. Jednoduché. U právnických osob je to složitější. Vznikají zápisem do veřejného rejstříku, třeba obchodního rejstříku. Zanikají výmazem. Mezi tím ale musí projít složitým procesem, často s likvidací majetku.
A ručení, to je kapitola sama pro sebe. Jako fyzická osoba ručíš celým svým majetkem. Za všechno. To je ta tíha. Firma, třeba s.r.o., tam je to jiné. Ručí jen do výše svého nezaplaceného základního kapitálu, a její společníci jen do výše svých vkladů. Je to úleva, ale zároveň to znamená, že je tam méně osobní zodpovědnosti v tom smyslu, že se nepropadneš až na dno se svým domem.
- Jak poznat, že miminku není dobré?
- Kolik stojí výpis z živnostenského rejstříku?
- Kolik se dává masa na porci?
- Co určitě navštívit v Karlových Varech?
- Jak zjistit mentální postižení?
- Kolik přeplatíte na hypotéce?
- Jak zrušit předplatné Duolingo?
- Jak odkrýt skryté fotky na iPhonu?
- Kolik vydělává dluhopis?
- Kde se natáčela pohádka Anděl Páně 2?
Komentář k odpovědi:
Děkujeme za váš názor! Váš komentář nám velmi pomáhá zlepšovat odpovědi do budoucna.