Kdy může být nařízena ústavní léčba?

Kdy může být nařízena ústavní léčba?

Ústavní léčba je specifickým druhem léčby duševních poruch, která se provádí v ústavním zařízení. Je určena osobám, které trpí závažnou duševní poruchou a u nichž je vysoké riziko, že spáchají trestný čin.

Ústavní léčba může být nařízena pouze soudem a to v případě, kdy spáchá trestný čin osoba, která:

• je příčetná - rozumí povaze svého činu a jeho následkům,
• má závažnou duševní poruchu - která podstatně ovlivňuje její chování a jednání,
• její čin by v případě trestní odpovědnosti vedl k nepodmíněnému trestu odnětí svobody.

Ústavní léčba je nařízena v případech, kdy je vysoké riziko, že osoba v důsledku své duševní poruchy opět spáchá trestný čin. Cílem ústavní léčby je ochrana společnosti a zajištění léčby pachatele.

Délka ústavní léčby je individuální a závisí na závažnosti duševní poruchy a na progrese léčby pacienta.

Rozhodnutí o nařízení ústavní léčby je založeno na posudcích znalců z oboru psychiatrie a psychologie. Soud přihlíží k závažnosti trestného činu, k osobnosti pachatele a k jeho duševnímu stavu.