Kdy vzniká nárok na úrok z prodlení?

Kdy vzniká nárok na úrok z prodlení?

Úrok z prodlení je peněžní náhradou, kterou dlužník platí věřiteli za prodlení s plněním svého závazku. Nárok na úrok z prodlení vzniká v okamžiku, kdy dlužník poruší splatnostní termín stanovený pro splnění jeho povinnosti, bez ohledu na příčinu prodlení.

V českém právu je nárok na úrok z prodlení upraven v ustanovení § 1970 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen “OZ”). Toto ustanovení stanoví, že:

“Věřitel má právo na úrok z prodlení ode dne, kdy dlužník poruší svůj závazek, až do úplného zaplacení.“

To znamená, že věřitel má nárok na úrok z prodlení od splatnosti dluhu až do okamžiku, kdy je dluh uhrazen v plné výši. Výše úroku z prodlení se řídí zákonem nebo smluvní dohodou mezi věřitelem a dlužníkem.

Zákonná úprava

V případě, že zákon nebo smluvní ujednání nestanoví jinak, je výše úroku z prodlení stanovena v ustanovení § 1970 odst. 2 OZ. Podle tohoto ustanovení činí výše úroku z prodlení:

“za každý den prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž je dluh splatný, zvýšené o 8 procentních bodů.“

Aktuální výše repo sazby je zveřejněna na webových stránkách České národní banky.

Smluvní ujednání

Věřitel a dlužník se mohou ve smlouvě dohodnout na jiné výši úroku z prodlení, než je stanovena zákonem. Tato smluvní úprava však nesmí být v rozporu s obecně závaznými právními předpisy, zejména s dobrými mravy.

Je důležité si uvědomit, že nárok na úrok z prodlení vzniká automaticky porušením splatnostního termínu a není třeba, aby věřitel dlužníka upomínal k plnění. Věřitel však může sjednat s dlužníkem smluvní pokutu, která se od úroků z prodlení liší tím, že její výši a podmínky nároku na ni si strany smlouvy mohou stanovit libovolně.