Kdy zaměstnanec nemusí podat daňové přiznání?

Kdy zaměstnanec nemusí podat daňové přiznání?

Znalost podmínek pro kdy zaměstnanec nemusí podat daňové přiznání pomáhá vyhnout se zbytečným administrativním povinnostem s úřady. Správné posouzení příjmů od zaměstnavatele a hlídání limitů pro vedlejší výdělky chrání před chybami v daních. Prostudujte si přesná pravidla pro roční zúčtování a zjistěte, zda se tato úleva týká vaší situace.

Kdy zaměstnanec nemusí podat daňové přiznání?

Zaměstnanec nemusí podávat daňové přiznání, pokud měl v uplynulém roce příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele nebo postupně od více zaměstnavatelů za předpokladu, že u všech podepsal Prohlášení poplatníka a jeho vedlejší příjmy nepřesáhly zákonný limit(cite: 1). V takovém případě za něj veškeré daňové povinnosti vyřeší zaměstnavatel formou ročního zúčtování daně/link. Je to poměrně úleva, protože se vyhnete složitému papírování a vyplňování formulářů pro finanční úřad.

Zákon pamatuje i na situace, kdy si přivyděláváte vedle zaměstnání podnikáním, pronájmem nebo jinými aktivitami podle občanského zákoníku. Tyto vedlejší příjmy však nesmí za celý kalendářní rok překročit hranici 20 000 Kč(cite: 1). Pokud se v tomto limitu udržíte, nemusíte kvůli nim podávat daňové přiznání a stačí, když [link url=pravo/kdy-se-podava-radne-danove-priznani.html]roční zúčtování daně termínohlídal váš hlavní zaměstnavatel, respektive provedení zúčtování. Jakmile ale tuto hranici překročíte třeba jen o pár korun, povinnost podat přiznání se vás rázem týká.

Jaké příjmy se do limitu 20 000 Kč nepočítají?

Do zmíněného limitu se naštěstí nezapočítávají příjmy, které jsou od daně z příjmů zcela osvobozeny nebo nepodléhají zdanění. Typicky jde o rodičovský příspěvek, mateřskou, starobní či invalidní důchod nebo různé sociální dávky(cite: 1). Tyto částky vaše celkové zdanitelné vedlejší příjmy nijak nezvyšují a nemusíte se bát, že by vás kvůli nim úřad nutil k podání přiznání. Je však nutné si tyto položky v účetnictví nebo potvrzeních správně roztřídit.

Kdy se vyplatí podat daňové přiznání dobrovolně?

I v situaci, kdy podle zákona daňové přiznání podávat nemusíte, pro vás může být výhodné podat si jej sami dobrovolně. Důvodem bývá snaha získat zpět přeplatek na dani(cite: 1), který vznikne uplatněním různých slev nebo odpočtů. Pokud vás zajímá, kdy za zaměstnance řeší daně zaměstnavatel detailněji, určitě oceníte možnost uplatnit úroky z hypotéky, zaplacené příspěvky na penzijní nebo životní připojištění, dary na charitu nebo uplatnění slevy na manžela či manželku. Pokud jste v průběhu roku tyto položky neřešili se zaměstnavatelem, přiznání podané svépomocí vám může přinést zajímavé peníze zpět na účet.

Porovnání způsobů řešení daní pro zaměstnance

Způsob, jakým se vypořádáte s daňovou povinností, závisí na vašich příjmech mimo hlavní pracovní poměr.

Roční zúčtování přes zaměstnavatele ⭐

• Minimální - podklady pouze odevzdáte mzdové účetní do 15. února
• Podepsané Prohlášení poplatníka a vedlejší příjmy do 20 000 Kč
• Běžné zaměstnance bez složitých investic a podnikání

Vlastní daňové přiznání

• Vyšší - nutnost vyplnit formulář a podat jej finančnímu úřadu
• Přesažení limitu vedlejších příjmů 20 000 Kč nebo vlastní vůle
• Lidi s vedlejší výdělečnou činností nebo ty, co chtějí vrátit přeplatek

Příběh Jany a jejího vedlejšího přivýdělku

Jana pracovala jako účetní v Brně a vedle toho občas přeložila pár stránek textu, za což si za celý rok přivydělala 15 000 Kč.

V lednu řešila s mzdovou účetní roční zúčtování daně a měla strach, že kvůli překladům bude muset složitě podávat vlastní přiznání na finančním úřadě.

Po konzultaci zjistila, že jelikož její vedlejší příjmy nepřesáhly 20 000 Kč(cite: 1) a u zaměstnavatele měla řádně podepsané Prohlášení poplatníka(cite: 1), nemusí nic podávat.

Zaměstnavatel za ni vše vyřídil v rámci ročního zúčtování(cite: 1) a Jana tak ušetřila spoustu času s obíháním úřadů.