Na koho se vztahuje zákon o státní službě?

Zákon o státní službě: Na koho se vztahuje a výjimky

Zjištění, na koho se vztahuje zákon o státní službě, pomáhá pochopit pravidla platná pro úředníky a správní úřady. Pochopení rozsahu předpisu předchází omylům při posuzování pracovních pozic ve veřejné sféře a chrání před nesprávným právním výkladem.

Na koho se vztahuje zákon o státní službě?

Zákon o státní službě upravuje pravidla pro lidi, kteří pracují ve státní správě. Otázka, koho přesně se týká a naopak na koho se nevztahuje, bývá často matoucí, protože v úřadech najdeme jak lidi ve služebním poměru, tak běžné zaměstnance v pracovním poměru. Zde je přehled toho, jak to v praxi funguje a koho se služební zákon týká.

Kdo patří pod zákon o státní službě

Služební zákon se vztahuje primárně na státní zaměstnance, kteří vykonávají státní správu ve správních úřadech. Tyto úřady tvoří páteř státního aparátu a spadají pod ně jak nejvyšší patra, tak úřady v regionech. Úředníci a zaměstnanci na ministerstvech: Patří sem všechna ministerstva a také Úřad vlády.

Ústřední správní úřady: Lidé pracující v dalších úřadech zřízených zákonem. Vybrané regionální úřady: Pracovníci v katastrálních úřadech, finančních úřadech a dalších institucích. Forma poměru: Zákon se týká osob ve služebním poměru, a to bez ohledu na to, zda jsou přijati na dobu určitou, nebo neurčitou. Nezapomínejte, že zákon částečně upravuje také organizační věci běžných zaměstnanců, kteří v těchto úřadech pracují v klasickém pracovním poměru podle zákoníku práce.

Na koho se zákon o státní službě nevztahuje

Výjimek ze zákona je celá řada. Určité profese a politické funkce mají vlastní režim a pravidla odlišná od klasických úředníků. Politické špičky: Zákon se nevztahuje na členy vlády, jejich poradce ani na lidi pracující v kabinetech členů vlády.

Bezpečnostní sbory: Zcela mimo služební zákon stojí policisté, hasiči nebo příslušníci Vězeňské služby. Armáda: Nevzťahuje se na vojáky z povolání ani na další zaměstnance ozbrojených sil, jako je Armáda ČR. Veřejný sektor mimo správu: Učitelé, zdravotníci a další pracovníci školství či nemocnic spadají pod jiné předpisy. Ústavní činitelé a justice: Zákon se netýká poslanců, senátorů, soudců ani státních zástupců.

Porovnání režimů ve státní správě

V rámci úřadů státní správy se rozlišuje několik typů zapojení. Následující přehled shrnuje rozdíly mezi nimi.

Služební poměr vs. Pracovní poměr

Rozdíl mezi postavením státního zaměstnance a běžného pracovníka v úřadu spočívá v právním rámci, kterým se řídí jejich denní agenda a práva.

Srovnání režimů v úřadech státní správy

Státní zaměstnanec (Služební poměr)

• Zákon o státní službě
• Ministerstva, Úřad vlády, finanční či katastrální úřady
• Může být na dobu určitou i neurčitou

Běžný zaměstnanec v úřadu

• Zákoník práce (služební zákon upravuje jen vybrané organizační věci)
• Ve stejných správních úřadech jako podporující personál
• Standardní pracovní poměr

Osoby mimo zákon

• Zvláštní zákony (zákon o bezpečnosti, o soudech, o armádě)
• Vláda, policie, armáda, soudy, školství
• Dle specifických služebních či pracovních předpisů

Příběh paní Jany na katastrálním úřadě

Jana nastoupila jako referentka na katastrální úřad v Brně s tím, že si nebyla jistá, jaká pravidla pro ni budou platit.

Zpočátku měla obavy z toho, že jako nováček v úředním aparátu narazí na komplikovanou byrokracii a přísné služební předpisy.

Po konzultaci s personálním oddělením zjistila, že vzhledem k povaze své pozice spadá přímo pod režim zákona o státní službě.

Díky tomu získala jasný přehled o svých právech, povinnostech a možnostech kariérního postupu ve státní správě.