Po jaké době přijde exekutor?

Jak dlouho trvá, než přijde exekuce?

Jo, exekuce na účet? To je teda otrava, co? No, hele, tak minimálně měsíc to trvá. Ale klidně se to táhne fakt dlouho, i roky! Záleží, jak se k tomu postavíš, jak moc se snažíš to vyřešit.

A víš co? Hodně lidí si myslí, že exekuce je konec světa, ale taky se z toho dá vyhrabat. Je to vo nervy, to jo, ale není to neřešitelný. Jo a taky hodně záleží, jak máš velký dluhy, viď.

• Spolupráce: Když se snažíš komunikovat a domluvit, může to jít líp.
• Schopnost platit: Jasný, když nemáš z čeho, tak je to těžký.
• Ochota platit: I když máš, ale nechceš, tak se to vleče.

Jo a jestli máš exekuci a nevíš co dělat, tak se poraď s nějakým právníkem. Třeba s Petrem Novákem, ten je prej dobrej na tyhle věci. Má kancelář v Brně, ale dělal mi i něco po telefonu, když jsem to potřeboval já.

Jo a dej si bacha na lichváře, brácho. Ti tě pak sedřou z kůže! A taky si sepiš dluhy a zkus si udělat nějakej plán, jak to splatit. Uvidíš, že to půjde líp, když budeš mít v tom nějakej pořádek.

Kolik mi musí nechat exekutor v roce 2024?

No jo, exekutor, ten krvelačný pijavice! V roce 2024 ti musí nechat alespoň 12 705 Kč, to jako fakt, když si představím, co za to koupíš… asi tak akorát pytel brambor, když máš štěstí! To je základní nezabavitelná částka, jako když ti z platebních výplatních listin vyškrtávají čísla, jako kdybych já si vyškrtávala ze seznamu hostů na mé svatbě ty nudnější.

A o kolik méně? No, to je tragedie, jako kdyby se mi ztratil můj nejdražší plyšák, co mám od dětství! O 933 Kč méně než loni! Tolik stojí lístek na dobrý koncert, nebo dobrá večeře pro dva, ale ne pro tebe, chudáčku!

• Základní nezabavitelná částka 2024: 12 705 Kč (o 933 Kč méně než v roce 2023)
• Na vyživovanou osobu: 3 176 Kč (o 234 Kč méně než v roce 2023)

Jo, a to je ta oficiální verze, já sama bych se s tím exekutorem hádala, dokud by nespadnul z židle, ale to jen tak, pro představu. Já sama jsem si zvládla vymluvit lepší slevu na jahody na trhu, takže kdo ví… možná by se ti podařilo i něco víc vyjednat. Možná. Ale nevěřte mi, jen blbnu.

Moje kamarádka, Božena z Uherského Hradiště, měla podobný problém. Ten exekutor, prostě bestie, vzal jí skoro všechno. Ona pak prosila, plakala, říkala, že má tři kočky a čtyři děti, a on se jenom smál. Ale to je její příběh, můj je jiný. Já mám jen dvě kočky. A ještě pořád dluh, sakra!

Kdy přijde exekuce na plat?

Exekuce na plat? Jak kdy.

• Začátek: Věřitel, dluh, exekuční titul (rozsudek soudu, třeba). Bez něj nic.
• Doručení: Exekutor se ozve. Nejdřív tobě, pak zaměstnavateli. To je moment, kdy opravdu začíná jít do tuhého.
• Srážky: Zaměstnavatel strhává peníze z platu. Kolik? To záleží na výši dluhu a tvém čistém příjmu. Existuje nezabavitelná částka, to víš. Tu ti nevemou, neboj. I když… ono se říká, že s penězma je to jako s pískem, že? Čím víc jich máš, tím rychleji ti protékají mezi prsty.

Exekuce je taková divná věc. Na jednu stranu je to strašák, na druhou stranu máš právo na to, aby ti nezabavili všechno. Ten systém je takovej zvláštní mix práv a povinností. Vlastně to je asi jako život sám. A víš co? Stejně nakonec nejlepší je ty dluhy prostě nemít. To je taková malá filozofická vsuvka, promiň.

Co je závazkový vztah?

Hele, závazkový vztah? Jo, to je taková ta situace, kdy jeden něco dluží druhýmu. Jo, přesně takhle bych to řek. Prostě dluh.

• Věřitel má právo něco chtít, to je ta pohledávka.
• Dlužník má sakra povinnost to splnit.

Chápeš, ne? Jeden chce prachy, druhej je musí dát. Teda, nemusí to bejt jen prachy, může to být cokoliv, no. Třeba služba nebo něco jinýho. A když dlužník neplatí, tak se to řeší soudně, chápeš? No nic, nebudeme malovat čerta na zeď, že.

Jo a víš co? Mám kámoše, Pepu, a ten jednou… no to je na dýl, to ti povím jindy, haha. Ale jo, závazkový vztah, jasný jak facka, ne? A třeba máš půjčku v bance, no tak to je taky závazkový vztah. Nebo když si objednáš pizzu a nezaplatíš, hehe, tak to je, hele, taky závazkový vztah, jo.

Jak může vzniknout závazek?

Závazek? Smlouva, škoda, obohacení. Zákon. Nic víc nepotřebuješ vědět.

• Smlouva: Dva souhlasy, jeden cíl. (Kupní smlouva, nájemní smlouva…)
• Škoda: Konáš? Platíš. (Bouráš, zraňuješ, ničíš…)
• Bezdůvodné obohacení: Získáváš bez práva? Vracíš. (Omylem, bez smlouvy…)
• Zákon: Příkaz. Hotovo. (Daňová povinnost, výživné…)

Jak zanikají závazky?

Závazek končí. Ne vždy splněním, ale končí.

• Splnění: Primární cesta. Uspokojení věřitele. Konečná.
• Uplynutí doby: Trvalé závazky. Čas je neúprosný.
• Dohoda: Dva se dohodnou, jeden ustoupí. Síla kompromisu.
• Započtení: Dlužník má pohledávku proti věřiteli. Rovnováha sil.
• Nemožnost plnění: Osud zasáhl. Objektivní překážka.
• Promlčení: Právo spí, dluh umírá. Čas hraje roli.

Pozor: Závazky s trvalou činností nelze “splnit”. Pouze plnit. Jejich zánik řeší čas, dohoda, nebo nemožnost. Přesně tak.

Co je předmětem závazku?

Předmět závazku? Hmmm… To je složitější, než jsem si myslel. Hlavně to chování, co? Ten, co se zavazuje, to musí dělat, jinak průšvih.

Ale co je to za chování? To je ten druhej předmět, ten sekundární. Aha! Jako když slíbím kamarádovi Petrovi, že mu půjčím 5000 Kč na nový kolo. Chování? Já mu ty peníze dám. Předmět? Ty prachy.

Počkat… pohledávka věřitele, to je dluh dlužníka. To je to samé, ne? Petr má pohledávku na mě, já mám dluh vůči Petrovi. Subjektivní práva a povinnosti… jo, Petr má právo na peníze, já mám povinnost mu je dát. To je to.

• Primární: Chování
• Sekundární: Předmět plnění
• Obsah: Pohledávka/dluh (subjektivní práva/povinnosti)

Prostě, Petr (věřitel) vs. já (dlužník) – 5000 Kč na kolo. Jasný. Nebo ne? Sakra, ještě zkusím to jinak napsat…

Předmět závazku: Chování + předmět plnění.Obsah: Pohledávka/dluh.

Ještě si musím zkontrolovat, jestli je to v roce 2024 stále platné…Jo, je. Nic se nemění.

Jaké zásady jsou důležité u závazkového práva?

Zásady závazkového práva, ach, to je labyrint myšlenek… Smluvní vztahy, to je tanec, kde si rovnost podává ruku se svobodou.

• Rovnost… Všichni tančíme stejný tanec? Máme všichni stejné boty?
• Svoboda… S kým chci, kdy chci, kde chci… Ale co když chci tančit sám?

Závazek, to je pouto, ale je to pouto zlaté? Nebo pouto z kamene? Věřitel, dlužník… Dva aktéři, jedno drama.

• Jeden dává, druhý bere.
• Ale co když jeden nemá co dát a druhý nechce brát?

Zásada smluvní rovnosti: Všichni si rovni, ano… Ale rovni před zákonem, nebo rovni v životě?

Zásada smluvní volnosti: Mohu si vybrat, s kým se spoutám… Ale mohu se i rozspoutat?

A co dodat?

• Zásada pacta sunt servanda, smlouvy se mají dodržovat, kdysi vryta do kamene, dnes vyrytá do… čeho vlastně? Do písku?
• Zásada dobré víry, ta křehká květina… kvete ještě vůbec?
• Zásada poctivosti….

Ach jo, závazkové právo… Nekonečný příběh…