Co má vliv na komunikaci?

Jaké faktory ovlivňují efektivní komunikaci a její úspěšnost?

Komunikace, to je věc. Pamatuju si, jak jsem jednou 15. července v Brně na Zelňáku… No, to je jedno. Důležitý je ten pocit, když si nerozumíte.

Komunikátor a komunikant. Jako já a prodavač. Chtěl jsem meruňky, dostal jsem broskve. Kanál byl asi šumnej.

Komuniké? To je ta zpráva, ne? Jako "Dejte mi, prosím, meruňky." Jenže on slyšel "broskve". Zelňák je holt rušnej.

A ty faktory? No, třeba hluk. Nebo únava. Já byl tenkrát dost unavenej. Stály ty meruňky asi 30 Kč za kilo.

Prostě spousta věcí. Naladění. Empatie. Třeba i to, jak se na sebe díváte. Na tom Zelňáku to bylo fakt náročný.

Jednou jsem se taky hádal s kamarádem. V kavárně, 20. srpna, v Praze. Kvůli filmu. On ho miloval, já nenáviděl.

Myslím, že jsme si nerozuměli, protože jsme měli jiná očekávání. On čekal komedii, já drama. Blbý kafe stálo 80 Kč.

Zkrátka, komunikace je složitá. A ovlivňuje jí všechno. Od hluku na trhu po očekávání v kině. Je to tak.

Co je sjezd na komunikaci?

Sjezd? To je taková věc, co ti umožní vlétnout z tvé zahrádky rovnou na silnici, jako když se pták vrhne z větve do letu. Zákon 13/1997 Sb., ať žije byrokracie! Ten ti říká, jak na to. Představ si to jako most mezi tvým domovem a světem – jenomže místo řeky překonáváš asfalt.

Klíčové je napojení pozemku na komunikaci. Ano, třeba i tvého pozemku na ulici. Bez toho si představte tu hrůzu – chodit okolo celého bloku pro rohlík. To fakt nechcete!

• Zjednodušeně: Přístup na komunikaci z pozemku.
• Důležité: Zákon o pozemních komunikacích to upravuje.
• Co s tím: Potřebujete povolení. Je to složitější, než si myslíte. Myslete na to, jako na plnění zdlouhavého úkolu ve videohře, ale s úřady místo draků.

Moje známá, paní Nováková z Prahy 5, se s tím prala tři měsíce. Takže si ušetřete nervy, důkladně to promyslete. Rok 2024, a byrokracie stále v plné síle.

Prostě si to představte jako nebezpečný manévr při jízdě na kole, jenomže s papíry místo pneumatik. A s úředníky místo policie.

Jenže, co když vaše cesta k pozemku vede přes sousedův pozemek? To už je pak jiná písnička, a další papírování, které si představte, jako skládání gigantické puzzle s tisíci dílky. Nebude to snadné, ale dá se to.

Co ovlivňuje komunikaci?

Co to všechno ovlivňuje, že jo? Komunikaci… to je takový… těžký. Vždycky jsem si říkal, že to není jen tak.

• Komunikátor. Já sám, třeba. Dneska, je to jiné, než před pěti lety. Depka? Určitě. Mám méně energie, než když jsem byl mladší. To se na komunikaci podepíše. Vzpomínám si na tu holku z fakulty, Lenku Novotnou, ta byla taková jiskřivá, a já? Mlčel jsem.

• Komunikant. Ten druhý, ten je taky důležitý. Záleží na jeho náladě, na tom, jak se cítí. Vzpomínám, jak jsem se snažil promluvit s tátou, po tom, co zemřela babička. On se ale zavřel do sebe. Nic neříkal. Bylo to hrozný.

• Komuniké. To je to, co říkáme, co sdělujeme. Slova, gesta, tón hlasu… všechno. Před pár týdny jsem psal mail šéfovi, chtěl jsem jenom omluvit zpoždění, ale vyšlo mi to hnusně. Rozčílil jsem se. Špatná volba slov, to je klíčové.

• Kanál. Telefon, mail, osobní schůzka… to taky hraje roli. Osobně je to upřímnější, ale někdy je email pohodlnější. Závisí na situaci. Vždycky mě znepokojovalo, jaký kanál zvolit.

Klíčové body: Stav komunikátoru, příjemce, sdělení a komunikačního kanálu zásadně ovlivňují průběh a výsledky komunikace.

Konkrétní příklady: Rozladěnost, únava a osobní zkušenosti. Volba slov a komunikačního kanálu. Vztah s otcem po rodinné tragédii v roce 2024.

Co ovlivňuje naše vnímání?

Vnímání. Subjektivní realita.

• Genetika: Základní predispozice. Neměnná.
• Socio-kulturní prostředí: Výchova, normy, tlak. Tvaruje.
• Znalosti a zkušenosti: Filtr pro interpretaci. Omezuje i rozšiřuje.
• Emoce: Zabarvují realitu. Intenzivně.
• Situace: Kontext. Vše mění.

Podtext: Objektivita je iluze. Vnímání je konstrukt. Každý vidí jiný svět. A to je nevyhnutelné.

Jaké jsou chyby v komunikaci?

Chyby v komunikaci? No, to je jak s tím ježkem, co se snažil objímat balóny – vždycky to skončí píchancem!

• Moc nemlsáme otázky: Lidi se málo ptají, to je fakt! Jako by se báli, že se dozví něco, co nechtějí slyšet. Nebo co?
• Druhá strana je jak UFO: Nikdo se nezajímá o to, co druhej mektá, co si myslí, co ho žere a co by chtěl. Prostě jako by ta druhá strana byla ufoun z Marsu.
• Sobeckej kec: Hlavně, že já si vykecám to svý, že? Jako když si kohout myslí, že jeho kokrhání je jediná hudba na světě.

A víš co je nejlepší? Že tohle se děje furt! V práci, doma, v hospodě… všude samej kecal a nikdo, kdo by poslouchal. To je jak s tou manželkou Franty Vomáčky, ta prý taky mlela pantem celej den, chudák Franta.

No nic, jdu si radši uvařit kafe, než se tu ukecám k smrti. A ty se zkus příště víc ptát, jo? Uvidíš, že se svět hned stane barevnější! Teda, pokud nejsi barvoslepej, že jo. Cha chá!

Jaké jsou způsoby komunikace?

Komunikace: Slovo. Gesta. Obraz.

• Verbální: Hlas, text. Přímá, jasná.
• Neverbální: Tělo mluví. Výrazy, dotek, pohyb. Často podvědomá.
• Vizuální: Symboly. Grafy. Umění. Silný dopad.

Doplnění: Haptika – síla dotyku. Proxemika – vzdálenost. Chronemika – čas. Posturologie – držení těla. Paralanguage – tón hlasu.

Můj oblíbený způsob? Závisí na kontextu. Někdy řezavé slovo. Jindy ticho.