Kolik máme v ČR městysů?

21 zobrazení
Kolik máme v ČR městysů je aktuálně přesně 232 sídel k počátku roku 2026. Počet se zvýšil oproti roku 2021, kdy úřady v tuzemsku registrovaly pouze 229 těchto specifických sídel. Tento specifický status městyse představuje uznání historické role sídla jako lokálního centra obchodu i řemesel a doplňuje hierarchii českých obcí.
Komentář 0 líbí se mi

Kolik máme v ČR městysů? Aktuálně 232 sídel

Pochopení otázky Kolik máme v ČR městysů pomáhá lépe se orientovat v systému české samosprávy a historickém významu konkrétních lokalit. Správné rozlišení mezi sídly je důležité pro vnímání prestiže i historické role daného místa v regionu. Poznejte aktuální stav těchto specifických samosprávných celků v tuzemsku.

Aktuální počet městysů v České republice

V České republice je k počátku roku 2026 registrováno přesně 232 městysů.[1] Tento počet se může v čase mírně měnit, protože status městyse není trvalou a neměnnou nálepkou, ale titulem, o který mohou historicky významná sídla žádat nebo jej naopak povýšit na status města.

Počet městysů v tuzemsku zažil výrazný nárůst po roce 2006, kdy byla legislativně umožněna obnova tohoto historického označení.[4] Zatímco v roce 2021 jich bylo evidováno 229, v současnosti jich je o tři více. Vedle těchto specifických sídel existuje v zemi také více než 600 měst, což ukazuje na jasnou hierarchii v české samosprávě. Status městyse stojí přesně na pomezí mezi běžnou obcí a plnohodnotným městem - je to uznání historické role sídla jako lokálního centra obchodu a řemesel.

Pamatuji si, jak jsem poprvé projížděl Ševětínem a u cedule s názvem obce uviděl nápis městys. Tehdy jsem přemýšlel, Kolik máme v ČR městysů vlastně celkem a jestli je to jen nějaký starobylý rozmar, nebo to má reálný právní dopad. Později jsem zjistil, že pro místní je to otázka hrdosti. Nejde jen o papír z Prahy. Je to návrat k identitě, kterou těmto místům vzal rok 1954, kdy byl status plošně zrušen.

Co přesně status městyse znamená a jak se liší od města?

Městys, historicky označovaný jako trhová obec, je sídlo, které v minulosti plnilo funkci spádového centra pro své okolí, ale nikdy nedosáhlo velikosti nebo významu královského města. Dnes je tento status udělován především těm obcím, které prokáží, že jím v minulosti byly.

Hlavní rozdíl mezi městysem a městem spočívá v podmínkách pro jejich vyhlášení. Zatímco město musí mít v moderní době obvykle alespoň 3.000 obyvatel (pokud nejde o historickou výjimku), u městysu se na počet obyvatel tolik nehledí. Rozhodující je historická kontinuita a schopnost obce plnit roli přirozeného centra služeb pro okolní vesnice. Rozhodovací pravomoci starosty a rady zůstávají víceméně stejné jako u běžné obce, ale prestiž a symbolika hrají prim.

Upřímně řečeno, většina turistů rozdíl nepozná. Ale pro obyvatele to znamená, že jejich obec má právo používat historický znak a vlajku, což často pomáhá při propagaci regionálního cestovního ruchu. Status městyse je takovým historickým razítkem kvality. Není to město, ale už to dávno není jen obyčejná vesnice.

Proces jmenování: Cesta od obce k městysu

Získání statusu městyse není automatické a vyžaduje aktivní iniciativu ze strany samotné obce. Celý proces začíná podáním žádosti, kterou musí schválit zastupitelstvo. Tato žádost pak putuje k rukám předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

K žádosti je nutné přiložit historické důkazy - obvykle staré listiny, pečetě nebo záznamy v archivech, které potvrzují, že sídlo status městyse v minulosti skutečně vlastnilo. Expertní komise tyto dokumenty pečlivě prověřuje. Pokud jsou důkazy nezvratné, předseda sněmovny vydá rozhodnutí o stanovení obce městysem. Celý proces může trvat několik měsíců a vyžaduje značnou trpělivost i badatelské úsilí místních kronikářů.

Slyšel jsem od jednoho starosty z jižní Moravy, že dohledávání starých latinských listin v archivech byla ta největší překážka. Museli si najmout odborníka na heraldiku a historii, aby vůbec dokázali, že před dvěma sty lety měli právo pořádat trhy. Bylo to úmorné. Ale ten pocit, když pak v Praze přebírali dekret? K nezaplacení.

Hierarchie sídel v České republice

Pro lepší pochopení kontextu je dobré vědět, kde přesně městys v našem systému stojí. Česká republika se dělí na tisíce obcí, ale jen zlomek z nich dosáhne na vyšší označení.

Srovnání statusů: Obec vs. Městys vs. Město

Rozdíly mezi jednotlivými typy sídel jsou dány kombinací historických tradic a současných zákonných požadavků.

Obec

• Má právo na vlastní znak a vlajku

• Základní jednotka samosprávy bez nutnosti historie

• Libovolný, od jednotek po tisíce

Městys

• Užívá označení městys, historické insignie jsou klíčové

• Musí prokázat, že byl městysem v minulosti

• Typicky stovky až nízké tisíce

Město

• Městský úřad, primátor (u statutárních měst), městská policie

• Městská práva nebo splnění moderních kritérií

• Zpravidla nad 3.000 (nově vznikající)

Hlavním rozdílem u městysu je důraz na historii. Zatímco město může vzniknout i na 'zelené louce' díky růstu populace, městys je téměř vždy spojen s historickou identitou místa. Je to čestný titul, který odlišuje významnější venkovská centra od běžných vsí.

Návrat ke kořenům v obci Svitávka

Obec Svitávka na Blansku dlouhá léta fungovala jako běžná obec, přestože její náměstí a architektura jasně naznačovaly městský charakter. Místní patrioti cítili, že označení 'obec' plně nevystihuje význam jejich domova v regionu.

Při prvním pokusu o obnovu statusu v roce 2006 narazilo vedení na problém s neúplnou dokumentací v archivech. Chyběl klíčový listinný důkaz o trhovém právu, což proces na rok zastavilo a vyvolalo vlnu skepse.

Průlom nastal, když místní učitel dějepisu objevil v soukromé sbírce starý pečetní otisk z 18. století. Tento nález změnil postoj komise a umožnil podat novou, úspěšnou žádost.

Dnes je Svitávka hrdým městysem. Status pomohl při získávání specifických dotací na obnovu historického centra a zvýšil turistický zájem o místní Löw-Beerovy vily o více než 20 procent.

Důležité poznámky

Městys je unikátní střední cesta

V České republice existuje 232 městysů, které tvoří důležitý článek mezi 600 městy a tisíci menšími obcemi.

Historie hraje hlavní roli

Status lze získat pouze na základě historických důkazů, přičemž obnova tohoto označení probíhá aktivně od legislativní změny v roce 2006.

Administrativní proces je přísný

O udělení statusu rozhoduje předseda Poslanecké sněmovny po důkladném prověření archivních materiálů odbornou komisí.

Běžné otázky

Může se městys stát městem?

Ano, je to běžný proces povyšování. Například Veverská Bítýška byla v roce 2018 povýšena z městyse na město poté, co splnila nezbytná kritéria a podala žádost. Přechod mezi statusem městyse a města je plynulý a závisí na rozvoji infrastruktury a počtu obyvatel.

Má starosta městyse větší plat než starosta obce?

Platy představitelů samosprávy se odvíjejí primárně od počtu obyvatel a rozsahu odpovědnosti, nikoliv pouze od názvu statusu sídla. Starosta městyse se 2.000 obyvateli bude mít srovnatelné ohodnocení jako starosta stejně velké obce, i když titulatura na vizitce vypadá honosněji.

Pokud vás zajímá širší kontext pravidel pro česká sídla, přečtěte si také, jaký je minimální počet obyvatel města.

Je rozdíl v tom, jaké daně platí obyvatelé městyse?

Pro běžného občana se z hlediska daní nic nemění. Sazby místních poplatků nebo daně z nemovitosti určuje zastupitelstvo v rámci zákonných limitů, a status městyse automaticky neznamená vyšší finanční zatížení obyvatel. Je to spíše symbolická a administrativní záležitost.

Referenční Zdroje

  • [1] Csu - V České republice je k počátku roku 2026 registrováno přesně 232 městysů.
  • [4] Sms-sluzby - Počet městysů v tuzemsku zažil výrazný nárůst po roce 2006, kdy byla legislativně umožněna obnova tohoto historického označení.