V jaké zemi se nejvíce pije alkohol?

V jaké zemi se nejvíce pije alkohol? Rumunsko a žebříček

Otázka spotřeby alkoholu ve světě otevírá zajímavé srovnání mezi jednotlivými národy a regiony. Znalost globálních statistik pomáhá lépe pochopit kulturní rozdíly a přístup k pití napříč státy, zejména pokud zjišťujeme, v jaké zemi se nejvíce pije alkohol.

V jaké zemi se nejvíce pije alkohol a co ukazují aktuální statistiky?

Otázka v jaké zemi se nejvíce pije alkohol otevírá širší debatu o metodice měření, kultuře pití a regionálních rozdílech, protože data se mohou napříč organizacemi mírně lišit. Zemí s největší konzumací alkoholu na světě je podle aktuálních údajů World Population Review Rumunsko s průměrnou roční spotřebou přes 17 litrů čistého alkoholu na osobu.^[1] To znamená zhruba 17,1 litru čistého lihu na jednoho obyvatele za rok, přičemž hned v závěsu se drží další východoevropské a baltské státy. Pojďme se podrobně podívat na to, jak si globální žebříčky stojí a kde se nachází Česká republika.

Které státy dominují globálním žebříčkům spotřeby alkoholu?

Pohled na přední příčky ukazuje silnou dominanci regionu východní a střední Evropy. Na čele žebříčku se vedle Rumunska objevuje Gruzie s přibližně 15,5 litru čistého alkoholu na osobu ročně. Následuje Lotyšsko s hodnotou kolem 14,7 litru a Moldavsko, kde průměr dosahuje zhruba 14,1 litru čistého alkoholu na osobu a rok. Tyto hodnoty se počítají přepočtem na čistý líh pro obyvatele starší patnácti let, což umožňuje objektivní srovnání mezi státy s odlišnou oblibou piva, vína či destilátů. Východní Evropa a region Pobaltí tak zcela dominují čelním pozicím globálního žebříčku.

Jak si v celosvětovém měřítku stojí Česká republika?

Česká republika se v dlouhodobém horizontu stabilně drží v top 5 až 10 zemí světa. Průměrná roční spotřeba v Česku se pohybuje okolo 13,7 až 14 litrů čistého alkoholu na osobu. Data z tuzemských zdrojů jako BESIP a Státního zdravotního ústavu potvrzují, že Češi patří dlouhodobě k národům s vysokou tolerancí vůči pití, přičemž hlavní složkou spotřeby zůstává tradičně pivo. Celkový objem je sice důležitý, ale pro dopady na veřejné zdraví je zásadní také styl pití, tedy zda lidé pijí střídmě, nebo dochází k nárazovému těžkému opíjení, což pravidelně monitoruje spotřeba alkoholu v česku žebříček.

Struktura spotřeby: Pivo, víno a destiláty

Rozdíly mezi jednotlivými státy spočívají také v tom, jaký druh alkoholu lidé preferují. V Česku jasně dominují pivní výrobky, které tvoří zhruba polovinu celkového objemu zkonzumovaného čistého lihu. Naproti tomu v jižních státech, jako je Itálie nebo Francie, převládá víno, zatímco ve východní Evropě a v zemích jako Rumunsko či Lotyšsko hrají velkou roli jak silná domácí pálenka, tak komerční destiláty a pivo. Sledujeme-li jednotlivé státy podle spotřeby alkoholu, zjistíme, že preference nápojů zásadně ovlivňují finální umístění. Právě u způsobu výpočtu čistého alkoholu z jednotlivých typů nápojů však často dochází k nejasnostem.

Výpočet vychází z celkového prodeje a dovozu nápojů, které se následně násobí průměrným procentem obsaženého ethanolu. Lahve piva o stupňovitosti kolem 4,5 procenta se tak přepočítávají jinak než litr čtyřicetiprocentní vodky. Právě tato metodika někdy zkresluje výsledky v zemích s rozvinutou nelegální domácí výrobou destilátů, kterou oficiální statistiky podchytit nedokážou, což je důležité vědět pro přesné určení toho, která země pije nejvíc alkoholu.

Porovnání spotřeby a preferencí v top zemích

Rumunsko ⭐

- Cca 17,1 litru na osobu

- 1. místo na světě podle posledních údajů

- Kombinace piva, místního vína a tradičních domácích destilátů

Česká republika

- Cca 13,7 až 14 litrů na osobu

- Stabilně v top 5 až 10 zemích světa

- Pivo (tvoří zhruba polovinu celkové spotřeby lihu)

Gruzie

- Cca 15,5 litru na osobu

- 2. místo celosvětově

- Tradiční víno a silné pálenky (chacha)

Příběh pana Jana z Brna

Jan, čtyřicetiletý manažer z Brna, patřil k typickým zástupcům české pivní kultury - po práci si pravidelně dával tři až čtyři kousky s kolegyna v hospodě. Zpočátku to vnímal jen jako relax po celodenním stresu v kanceláři.

Během preventivní prohlídky mu ale lékař upozornil na hraniční jaterní testy a mírně zvýšený krevní tlak. Jan to zpočátku ignoroval a myslel si, že na tom nic špatného není, protože přece 'nepije tvrdý alkohol'.

Zlom nastal, když si sám zkusil počítat celkový objem čistého lihu za týden a zjistil, že se bezpečně blíží k průměrným hodnotám, které statistiky uvádějí pro Českou republiku. Rozhodl se omezit návštěvy hospody jen na pátky.

Po třech měsících snížení příjmu piva na polovinu se mu jaterní testy vrátily do normálu a zhubnul téměř čtyři kila. Uvědomil si, že vysoká průměrná spotřeba v zemi často začíná u nenápadných každodenních zvyků.