Z jaké země je Coop?

Z jaké země je Coop? Původ maloobchodní sítě

Zjistit přesně z jaké země je coop vyžaduje pohled do historie družstevního podnikání. Tento celosvětový koncept prodejen má hluboké kořeny v evropské tradici. Pochopení mezinárodního původu této značky pomáhá zákazníkům lépe porozumět specifickému fungování nezávislých maloobchodních prodejen.

Z jaké země je původně značka COOP?

Obchodní značka COOP nemá jedinou domovskou zemi, protože se jedná o mezinárodní označení pro nezávislá spotřební družstva. Vlastní původ značky coop však leží v Anglii poblíž Manchesteru, kde v polovině devatenáctého století vznikl moderní družstevní systém. Odtud se myšlenka společného nakupování bleskově rozšířila do celého světa včetně českých zemí.

Když lidé v obchodech vidí známé červenobílé nebo modrobílé logo, často se přou, zda jde o tuzemský podnik, nebo o nadnárodní korporaci z dovozu. Pravda je taková, že COOP není klasická akciová společnost vlastněná hrstkou vzdálených investorů. V každé zemi funguje jako samostatná síť, kterou spoluvlastní samotní zákazníci nebo menší regionální družstva. Je to fascinující model svépomoci, který přežil staletí.

Mnoho lidí žije v domnění, že COOP u nás vznikl až za socialismu pod názvem Jednota. Samotná historie družstev coop však sahá mnohem hlouběji do historie. Česká družstva nevznikla z politického dekretu, nýbrž z čisté ekonomické nutnosti chránit běžné lidi před chudobou a lichvou již v devatenáctém století.

Historie družstev COOP a anglické kořeny

Zrod moderního spotřebního družstevnictví se datuje do roku 1844, kdy skupina osmadvaceti chudých tkalců v anglickém městě Rochdale založila vlastní prodejnu, což bylo první spotřební družstvo na světě. Chtěli se bránit nepoctivým obchodníkům, kteří prodávali nekvalitní a předražené potraviny. Tkalci stanovili přísná pravidla, jako je prodej čistě za hotové, spravedlivé rozdělování zisku podle výše nákupů a absolutní rovnost hlasů.

Tento rochdalský model fungoval tak dokonale, že se stal vzorem pro celý svět. Do roku 1900 už v samotné Velké Británii fungovalo přes 1.400 družstevních spolků, které sdružovaly více než milion členů. Pro ty, které zajímá coop zkratka význam, je odvozená z anglického slova co-operative, tedy družstevní či spolupracující, a stala se synonymem pro poctivý obchod chránící zájmy spotřebitelů.

Pokud se stále ptáte, z jaké země je coop, odpověď zní, že dnes tento princip řídí obrovské národní sítě po celé Evropě. Například ve Švýcarsku tvoří družstvo COOP gigantický pilíř ekonomiky, který generuje roční obrat přesahující 34 miliard švýcarských franků a zaměstnává desítky tisíc lidí. V Itálii zase družstevní systém COOP ovládá podstatnou část tamního potravinářského trhu s ročními tržbami kolem 16 miliard eur. Síla konceptu spočívá v tom, že zisky se neposílají na zahraniční účty, ale investují se zpět do regionů.

Jak se globální původ značky COOP propojil s českou tradicí

České země na světový trend reagovaly nevídanou rychlostí a staly se jednou z kolébek družstevnictví ve střední Evropě. Již v roce 1847, pouhé tři roky po anglických tkalcích, vznikl v Praze vůbec první potravní spolek na našem území. Lidé se spojovali, aby společně nakupovali mouku, cukr nebo kávu za velkoobchodní ceny.

Na přelomu devatenáctého a dvacátého století zažívala družstva obrovský rozmach. V roce 1892 existovalo v českých zemích celkem 61 spotřebních družstev, ale během pouhých šesti let se jejich počet téměř ztrojnásobil na 172 aktivních spolků. Během první republiky se z družstev stal silný ekonomický sektor s tisíci prodejnami, vlastními pekárnami a sklady.

Po druhé světové válce a nástupu totalitního režimu byla družstva násilně reorganizována. Městské prodejny byly znárodněny a družstvům, známým pod názvy Jednota nebo Konzum, bylo vykázáno působení výhradně na venkově. V roce 1952 přišla družstva o více než 15.000 městských prodejen, které musela bez náhrady odevzdat státnímu obchodu. Přes tyto deformace si však družstva zachovala specifickou vnitřní strukturu a po roce 1989 se úspěšně transformovala pod jednotnou globální značku COOP.

Tento historický vývoj přináší jeden naprosto kontraintuitivní poznatek. Většina marketingových příruček tvrdí, že pro úspěch na trhu musíte neustále inovovat a měnit identitu podle nejnovějších korporátních trendů. COOP udělal přesný opak. Vsadil na stopadesát let staré principy lokálního vlastnictví a věrnosti venkovu. Zatímco nadnárodní řetězce staví obří hypermarkety na zelené louce u dálnic, COOP zůstal v centrech malých obcí. A právě tato zdánlivá zaostalost je dnes jeho největší konkurenční výhodou.

Srovnání historického vývoje družstev COOP

Britský model (Země původu)

• Kontinuální vývoj nezávislých družstev přímo vlastněných miliony spotřebitelů.

• Silné postavení ve městech i na venkově, provozování velkých logistických center.

• Založení prodejny v Rochdale roku 1844, plynulý růst bez vnějších politických zásahů.

Český model (Tuzemská tradice)

• Násilná reorganizace po roce 1948, návrat k tradičnímu družstevnímu vlastnictví po roce 1989.

• Vynikající pokrytí venkovských oblastí a menších měst, silné zaměření na regionální potraviny.

• Rychlý start v roce 1847, přerušený obdobím totality a nucené specializace.

Hana a boj za záchranu venkovské prodejny na Vysočině

Hana, padesátiletá vedoucí malé prodejny COOP v zapadlé vesnici na Vysočině, čelila na podzim roku 2024 existenční krizi. Kvůli rostoucím nákladům na energie a odchodu mladých lidí do měst hrozilo, že centrální družstvo obchod s potravinami definitivně uzavře.

První pokus o záchranu spočíval v prostém vyvěšení cedule s prosbou, aby místní nakupovali více doma. Výsledek byl žalostný, tržby stouply jen minimálně a starší obyvatelé propadali panice, že zůstanou bez čerstvého chleba.

Hana si uvědomila, že prodejna musí nabídnout něco, co velké supermarkety ve městě nedokážou. Spojila se se třemi farmáři z okolí, zavedla prodej místních sýrů, vajíček a uzenin, a osobně začala rozvážet nákupy imobilním seniorům.

Během půl roku se obchod proměnil v komunitní centrum, tržby z lokálních produktů vzrostly o polovinu a prodejna nejenže přežila, ale stala se finančně nezávislou na dotacích z okresního města.