Jak se počítá výsledný odpor?

Jak vypočítat výsledný odpor?

No páni, to je otázka! Jak vypočítat výsledný odpor? To je skoro jako se ptát, jak sbalit Mony Lisu na rande, že jo? Ale neboj, zkusím to vysvětlit tak, aby to pochopil i Ferda Mravenec, kdyby se náhodou zajímal o elektrotechniku.

• Celkový odpor obvodu (R): No, to je taková suma sumárum všech odporů v obvodu. Představ si to jako frontu na rohlíky, kde každý člověk je jeden odpor a čím víc lidí, tím pomaleji se dostaneš k pultu!
• Vzoreček: Tak tady to začíná bejt trošku matika, ale neboj, není to žádná jaderná fyzika. Vzoreček zní: R = UZ / I. Jakože odpor se rovná UZ (což je napětí, něco jako tlak vody v trubce) děleno I (což je proud, neboli kolik vody tou trubkou teče).
• A co proud (I)? No, ten vypočítáš úplně stejně, akorát to prohodíš: I = UZ / R. Takže proud se rovná napětí děleno odporem. Jednoduchý, jako facka, ne?

Ale počkat, to není všechno! Ještě pár věcí do placu:

• Sériové zapojení: Když máš odpory za sebou jako husy, tak je prostě sečteš. R = R1 + R2 + R3…
• Paralelní zapojení: To je pak trošku složitější. Tam sečteš převrácené hodnoty odporů a pak to zase převrátíš. Jakože 1/R = 1/R1 + 1/R2 + 1/R3… To je takovej ten případ, kdy se to snadněji počítá s kalkulačkou než s hlavou.

A jo, skoro bych zapomněl! Na celkový odpor obvodu se dá mrknout i takhle: R = UZ / I, takže proud v obvodu vlastně vypočítáš jako: I = UZ / R. No prostě jako když pečeš buchty, musíš si pamatovat ten správnej poměr mouky a vody, jinak to bude patlanina!

Jaká je hlavní funkce rezistorů v elektrickém obvodu?

Hlavní funkce? Omezují proud. Jo, to je to hlavní. Napětí? No, spíš ho spotřebovávají, ale to je důsledek, ne hlavní funkce. Ještě to člověk musí pochopit… proč je to důležité…

• Ohmův zákon, sakra! V = I * R To je klíč. Napětí, proud, odpor… vždycky ten vztah.
• Bez rezistorů by se všechno spálilo. To je jasný. Představ si, jen tak proud volně… Bum! Krátkej spoj.
• A ty různé hodnoty? To je pak pro různé aplikace. Třeba LED diody potřebují omezení. Jinak puf!

Kluci v práci včera říkali, že 2024 je rok velkých změn v elektronice, no uvidíme. Mám doma nějaký starý rezistory, asi z roku 2018. Už je asi nepoužiju.

Hlavní funkce rezistorů: Omezení proudu.

To je vše. Fakt. Zbytek je jen důsledek. Důležité je tohle. To musí vědět všichni.

Co nám říká Ohmův zákon?

Ohmův zákon? Sakra, to už je dávno… I=U/R, jo? Napětí děleno odporem se rovná proud. Tohle mi hlava pamatuje z gymplu, před třemi lety. Paní učitelka Nováková, ta to fakt uměla vysvětlit. Ale teď si říkám… proč zrovna I, U a R? Proč ne třeba A, B, C? Asi nějaká tradice, co? Nebo nějaký historický důvod? To bych si musel vygooglit.

• Klíčové: I=U/R Tohle si musím zapamatovat!
• Proud, napětí, odpor. Základní pojmy elektrotechniky. To je jasný.
• Ohmova konstanta? Co to vlastně znamená? Je to jenom souvislost mezi proudem a napětím? Nebo je to něco víc?

A co ten odpor? Záleží na materiálu, délce drátu… hm… když si vezmu ten starý transformátor, co mám na půdě z roku 2016… ten má určitě jiný odpor, než ten nový, co jsem si koupil loni v Electroworldu. Jo, a ten nový byl drahý, 2500 Kč. Ještě ho musím propojit s tou novou LED žárovkou, co svítí jak blázen.

Elektrický proud, to je pohyb elektronů, ne? Vždycky mi to vrtá hlavou. Jak se ty elektrony pohybují? To je takový… proud. Takovej neviditelný proud. Co kdybych si to zkusil nakreslit? Ne, teď nemám čas. Musím jet do práce!

Ohmův zákon: I = U/R

Na čem závisí odpor rezistoru?

Odpor rezistoru? To je jak s tchýní – záleží na mnoha faktorech.

• Materiál: Měď je fajn, ale stříbro je stříbro (bohužel drahé jak moje první auto). Wolfram? To už je pro fajnšmekry, co si rádi hrají s teplotou.
• Délka: Čím delší cesta, tím větší odpor. Jako když jdete pěšky na Sněžku, místo lanovkou.
• Průřez: Tlustý drát, to je jako dálnice – projede tam všechno. Tenký drátek? Taková polní cesta.
• Teplota: Čím tepleji, tím větší bordel v atomové kuchyni. Atomy se melou a elektronům se to nelíbí, takže kladou odpor.

A co se týče těch bez WiFi… 6,6 %? To jsou buď poustevníci, nebo geekové, co si WiFi sami postavili z brambory a drátů. A že jich je málo? No jo, internet je droga, to známe všichni. Já sám se musím krotit, abych neskončil s hlavou v mobilu 24/7, jinak by mě manželka asi prodala na aukci.

Jo a mimochodem, prý existují rezistory, které se chovají úplně jinak, než by měly. Jako chlapi, co tvrdí, že nerozumí ženským. Všichni jim rozumí, jen se to bojí přiznat.

Na čem závisí odpor vodiče?

Odpor.

• Materiál.
• Tvar.
• Teplota.

Délka: větší délka, větší odpor. Průřez: větší průřez, menší odpor. Měrný odpor: vlastnost látky. Teplota: obvykle roste odpor s teplotou. Pro vodiče.

Doplňující informace:

• Materiál: Měrný elektrický odpor (rezistivita). Měď má jiný odpor než hliník.
• Tvar: Zásadní délka a průřez. Dlouhý tenký drát má větší odpor než krátký tlustý.
• Teplota: U kovů stoupá odpor s rostoucí teplotou. Polovodiče? Tam je to jinak. Závislost odporu na teplotě lineární aproximací: R = R₀ [1 + α(T – T₀)]. α je teplotní součinitel odporu. Pro měď α ≈ 0,0039 /°C. R₀ je odpor při referenční teplotě T₀ (obvykle 20 °C).
• Supervodivost: Při velmi nízkých teplotách některé materiály ztrácejí odpor.
• V praxi: Kabely mají daný odpor na metr. Důležité pro výpočet ztrát.
• Přesný výpočet: Závislost odporu na teplotě není lineární. Zvláště při extrémních teplotách.
• Konkrétní příklad: Drát z mědi o délce 1 metr a průřezu 1 mm² má při 20 °C odpor přibližně 0,017 Ω. Měrný elektrický odpor mědi je 1,68 × 10⁻⁸ Ω⋅m při 20 °C.