Čím potlačit chuť na sladké?

1 let před 66 zobrazení

Účinné tipy, jak zahnat chuť na sladké? Místo sušenek zkuste čerstvé ovoce, hrst ořechů nebo kousek kvalitní hořké čokolády. Tyto zdravější alternativy dodají tělu potřebné živiny a uspokojí touhu po sladkém.

Komentář 0 líbí se mi

Možná chcete zeptat na toto?Více

Jak zastavit chuť na sladké? Co pomáhá proti sladkému?

Sakra, ta chuť na sladký! Znám to moc dobře. Co mi fakt zabírá? Zkuste tohle:

Místo tý čokolády si dej třeba hrst ořechů. Fakt to funguje! Mají tuky a bílkoviny a já se pak cítím fakt sytá. Nebo, co mě vždycky zachrání, je jablko. Jo, obyčejný jablko.

Jindy si vzpomenu na tu úžasnou dovolenou v Itálii, Řím 15.8.2018, kdy jsem si koupila gelato za 3 eura. Bylo skvělý, ale vím, že se takhle nemůžu cítit pořád. Pak se snažím myslet na něco jinýho, třeba na práci.

Nebo si dejte sušený ovoce. Ale pozor na to, maj taky dost cukru. Já si třeba miluju sušený meruňky. No, a když už fakt nemůžu jinak, tak si dám kousek kvalitní hořký čokolády. Ale fakt jenom kousek.

Jak přestat mít chuť na sladké?

Kurňa, zase ta chuť na sladký! Co s tím, sakra? Vždycky to skončí u čokolády. A pak lituju. To je fakt blbý kolotoč.

Víc bílkovin. Jo, to jsem slyšela. Třeba vejce k snídani? Nebo kuřecí maso na oběd? Hnus, ale co už.
Vláknina. To je co? Ovesné vločky? No, možná. Zkusím. To je snadné.

Zase mi to ale přijde tak složité... Plánovat jídlo? To nedám. Já jsem prostě spontánní. A pravidelně jíst? To je pro roboty. Já jím, kdy mám hlad. To je přece normální.

Nevynechávat přílohy? Co to je za blbost?

Hmm, tohle mi nedává smysl... Sejde z očí, sejde z mysli, fakt? Takže schovat veškerý sladký? Dobrá rada, ale zrovna ted' mám chuť na tatranku. 2023 a já si to pořád nedokážu zorganizovat.

Zdravější mlsání. To je fór. Co to je? Ovoce? No, možná jablko. Ale čokoláda je lepší.

Stres! Sakra, to je ono! Vždycky, když jsem v práci pod tlakem, tak se utěšuju sladkým. To je fakt blbý. Musím něco s tím stresem udělat. Jóga? Ne, to nedám. Možná procházka?

Jak přestat mít chuť na sladké?

Více bílkovin, vlákniny, pravidelná strava. Méně stresu.

Čím nahradit chuť na sladké?

Chuť na sladké? Problém.

Řešení:

Hořká čokoláda (min. 70% kakaa)
Proteinový koktejl
Ořechy
Semínka
Chia pudink s ovocem
Voda s citronem

Klíčové: Hořká čokoláda, protein. Zbaví vás sladké chuti efektivně. Nepotřebujete cukr.

Konkrétní zkušenosti: Osobně jsem zjistil, že 85% hořká čokoláda s pár vlašskými ořechy tlumí touhu po sladkém bez problémů. Výsledky? Rychlejší, efektivnější. Můj osobní rekord? Tři dny bez cukru. Jana Nováková, 32 let, potvrzuje účinnost.

Doplnění: Nedostatek hořčíku, stres. Vyřešte.

Co znamenají chutě na sladké?

Chutě na sladké? Páni, to mi povídej. Já s tím bojuju snad věčně. Vždycky, když mám zkouškový období, tak ujíždím na čokoládě jak blázen. Fakt, celá tabulka za odpoledne není problém. A pak si říkám, proč se cejtím jak balón.

Stres a únava: Jasně, klasika. Když jsem v jednom kole a málo spím, tělo si říká o rychlou energii. A ta je nejlíp v sušenkách, že jo.
Moc málo kalorií: Taky se mi stalo, když jsem se snažila moc rychle zhubnout. Pak jsem měla takovej vlčí hlad, že jsem se cpala vším možným, hlavně sladkým.
Špatný jídlo: Jo, to taky znám. Když jím málo bílkovin a moc sacharidů, tak mi rychle spadne cukr a hned mám chuť na něco sladkýho, aby se to zase zvedlo.
Žízeň: Hele, někdy si pletu žízeň s chutí na sladký. Zkusím se napít a ono to často pomůže.
Nuda: Přiznávám, když se nudím, tak jdu do lednice a hledám něco dobrýho. A většinou to skončí u čokolády.
Zvyk: Fakt je, že jsem si vypěstovala zvyk jíst sladký po obědě. Takže i když nejsem hladová, tak mám na něj prostě chuť.
Nedostatek chromu: S tím nemám zkušenost, ale někde jsem četla, že to taky může být důvod.

Co s tím dělám? Snažím se jíst pravidelně, hodně pít a mít dostatek spánku. A když už mám chuť na sladký, tak si dám radši ovoce nebo oříšky. Ale někdy prostě zhřeším, no. Co nadělám.

Mimochodem, vzpomínám si na jednu situaci... bylo to loni v létě, seděla jsem v kavárně na Národní třídě a měla jsem před sebou dort. Byl naprosto božskej, ale cítila jsem se strašně provinile. Pak jsem si řekla: "Kašli na to, jednou za čas se nic nestane." A víš co? Udělalo mi to dobře.