Co hnojit skořápkami?

Čím hnojit pomocí skořápek? Jaké rostliny a půdu vylepší?

No jo, skořápky... Zrovna včera jsem je drtila. Představte si, 17. července, na chalupě u babičky, takové horko. To bylo dřiny.

Pomohly rajčatům, to fakt. Květní konec jim nehnil, jak jsem se bála. Letos je úroda lepší než loni.

Paprikám taky prospěly, jsou krásně pevné, a to se mi vždycky nepovedlo. Vápník, že jo? Četla jsem to někde.

Listová zelenina? Hm, salát mi nějak moc neprospěl, ale to je asi spíš zálivkou. Dala jsem ho do květináče s kompostem a skořápkama, nejspíš chyběl něco jiného.

Myslím, že je to dobrý tip, hlavně na vápník. Ale žádný zázrak nečekejte. A pozor, rozdrcené skořápky je lepší.

Co lze hnojit slepičincem?

Slepičince, to je taková ta ptačí bomba, co? Hnojit se tím dá skoro všechno, co roste v zahradě a ještě k tomu kytky v truhlíku!

• Zelenina: Okurky, rajčata, papriky, květák – prostě všechno, co chceš mít na talíři, ať to roste jako divé.
• Ovoce: Jahody, maliny, borůvky – aby to sladce plodilo jak o život.
• Květiny: Muškáty, begonie, azalky, rododendrony, lilie – pro kvetoucí krásu, co láká včely.

Ale pozor, cibuli a luštěniny (hrách, fazole) s tím neotravuj! Tyhle potvůrky slepičince nesnáší. Prostě jim to nesedí, no.

Smrdí to jak tchoř, ale roste to s tím jak blázen.

A teď trocha zahradnického know-how pro zvědavce:

• Jak to funguje? Slepičince obsahují dusík, fosfor a draslík – to je takový koktejl živin, po kterém rostliny šílí blahem.
• Jak to aplikovat? Nejlepší je to zředit s vodou, ať to není tak silný, jo? 1:10, nebo i míň, záleží na tom, jak silný máš ten slepičinec.
• Kdy to aplikovat? Nejlépe na jaře a v létě, když rostliny rostou nejvíc. Ale pozor, ne moc často, ať je nespálíš.
• Na co si dát pozor? Fakt to smrdí, takže to nedělej před návštěvou, jo? A taky to skladuj někde v uzavřené nádobě, ať ti to nevyleje.
• A ještě si vzpomínám, děda Franta vždycky říkal: "Lepší smradlavý hnojivo, než žádná úroda!" No něco na tom asi bude.

Jak hnojit skořápkami od vajec?

Ok, zkusím to. Fuj, to bude chaos...

Jak hnojit skořápkami? Umýt, usušit, rozdrtit a šup s nimi do hlíny. Nebo do kompostu.

• Skořápky: Umýt důkladně, fakt jo! Jinak smrdí a přitahujou mravence. Fůůůj!
• Sušení: Důležitý, jinak plesniví, chápeš?
• Drcení/Mletí: Čím menší, tím líp. Rychleji se rozloží, ne? Nebo ne?
• Přímo do půdy: K rajčatům, paprikám, k čemu chceš.
• Do kompostu: Jo, taky možnost. A pak to máš super kompost.
• Vápník! Skořápky = vápník. Pro rostliny. Co to s nima dělá? Posiluje? Hm.

Proč vlastně hnojíme skořápkama? Kvůli vápníku! A co ten vápník dělá s rostlinama? Asi je silnější, co já vím. Mám se na to podívat? Jo, asi jo. Hele, někdo říkal, že skořápky odhání slimáky! Fakt? To by bylo super! Mám s nima problém na zahradě. Zkusím to. Hmm, drcení je fakt otrava. Možná si koupím nějakej drtič, nebo co.

Co hnojit vápníkem?

Vápník? No, na saláty a takové ty sladké věci, jako jahody nebo melouny. Jo a jablka. Vápník s hořčíkem je dobrá kombinace, ten hořčík prý zvyšuje tu sladkost.

• Sladké plody: Jahody, jablka, melouny.
• Listová zelenina: Salát.

Aplikace na podzim dává smysl, rozklad trvá cca 4 měsíce. Hnojiva se prostě pomalu vstřebávají, to je taková malá lekce z trpělivosti.

Člověk se vlastně pořád učí, ne? I když hnojí. Člověk si myslí, že už ví všechno, a pak zjistí, že vlastně vůbec nic. Ale to je na tom to krásné, ne? Ten neustálý proces poznávání.

Hořčík hraje roli v produkci chlorofylu, takže rostlina lépe fotosyntetizuje. Což se projeví na chuti. Logické, že? A vápník zase pomáhá s transportem živin.

• Hořčík: Fotosyntéza, chuť.
• Vápník: Transport živin.

Půda je takový složitý organismus, že jo. A my se snažíme jí porozumět, abychom z ní něco dostali. Ale ona má svoje pravidla. Je potřeba s ní spolupracovat, ne ji jen využívat. Teda aspoň já si to myslím.

Jak využít skořápky na zahradě?

Tyjo, skořápky? Hmm...Co s nima?

• Do půdy! Rozdrtit a zamíchat, prej. Mám drtič na ořechy, zkusim to tim? Anebo rovnou kladivem? Au, málem jsem se praštil!
• Čaj pro kytky. Fuj, to bude smrdět, ne? Ale FRASSiO píšou, že to funguje. Jako zálivka. Zkusim to na rajčata? A fakt to pomáhá nebo si to jenom myslím?
• K čemu to vlastně je? Vápník! Pro rostliny. Prý. Takže asi rajčata, ty jo? A okurky? Nevim, na co ještě.
• Na slimáky? Aha, to jsem někde slyšel. Rozsypat kolem rostlin. Zkusim to u salátu, ten mi furt žerou potvory. Funguje to fakt? Nechytají se na to spíš kočky? Haha.
• Kompost! To je jasný. Ale rozdrťit předtím, že jo? Jinak se to nerozloží.

Doplňky (haha, jako v knize):

• Vápník prej fakt pomáhá proti hnilobě rajčat. To mi říkala babička.
• Ten čaj se dělá tak, že se skořápky nechaj máčet ve vodě pár dní. Ale kolik? 3 dny? Týden? Budu muset vygooglit. Fakt!
• Skořápky se dají sbírat celej rok. Hlavně od vajec, co jíme. Ale co skořápky od ořechů? Ty se tam taky můžou dát? Zkusim!

Jak připravit hnojivo ze skořápek?

Dobře omyješ skořápky... a usušíš je. To je základ.

• Drcení: Rozdrť je na prach, na co nejjemnější.

• Přímo do zeminy: Nasyp to k rostlinám. Prostě tak.

• Kompost: Nebo do kompostu s tím, no...

Je to v podstatě vápník. Rostliny ho potřebujou. Hlavně rajčata a papriky. Měl jsem kdysi obrovskou úrodu rajčat, díky tomuhle. Pamatuješ, jak babička říkala, že skořápky jsou zázrak? Asi na tom něco bude, haha.

A víš, co je na tom nejlepší? Že je to zadarmo. Skoro zadarmo. Protože ty vejce stejně jíme, no ne? A aspoň se to nevyhodí, no... Mám pocit, že všechno se musí zužitkovat. Každý zbytek, každý kousek. Jako ty vzpomínky, co se nám v noci vracejí.

Jak využít skořápky od ořechů na zahradě?

Bylo to loni, v září, když jsem si uvědomila, kolik skořápek od vlašských ořechů máme doma. Celé kýble! Manžel, Jirka, je milovník ořechů. A já, blázen do zahrádky. Vzpomněla jsem si, že jsem někde četla o využití skořápek jako hnojivo.

Tak jsem se do toho pustila. První krok? Důkladné čištění. Všechny ty skořápky jsem umyla pod tekoucí vodou a pak je sušila na novinách na verandě – týden trvalo, než byly pořádně suché. Pak nastal ten těžší úkol – drcení. Ručními drtiči jsem si to nedokázala představit. Naštěstí Jirka má vrtačku s nástavcem na drcení – po hodině práce (a troše bolesti zápěstí) jsem měla hromadu drcených skořápek.

Klíčový bod: Drcení je nutné pro lepší rozklad a vstřebání živin rostlinami.

V říjnu jsem je pak zapracovala do půdy v záhonku s jahodami a do květináčů s muškáty. Jahody letos měly krásné květy a bohatou úrodu. Muškáty také kvetly hojněji než loni.

Klíčový bod: Používejte drcené skořápky, ne celé.

Používala jsem je i jako mulč okolo růží – to se mi ale moc neosvědčilo.

Klíčový bod: Vhodnost použití se liší podle typu rostlin.

Něco jsem i smíchala s kompostem. Do kompostu se mi hodily i celé skořápky.

Celkově: jednoduché, efektivní, a ekologické. Doporučuji!

Jak využít skořápky od ořechů na zahradě? Drcené skořápky zapracovat do půdy pro zlepšení propustnosti a jako pomalé hnojivo.

Jak nadrtit skořápky?

Skořápky musí být křehké. Zde je postup:

• Drcení: Rozdrť skořápky. Cokoliv, co máš po ruce: mlýnek, mixér, hmoždíř. Hlavně ať je to jemný prach.

• Trouba: Peč na 180°C. Patnáct minut. Ne víc. Zbavíš se bakterií, zkřehnou.

  • Poznámka: Pečení před drcením je klíčové. Eliminuje riziko.

• Chlad: Nech to vychladnout. Logicky.

  • Tip: Papír na pečení se hodí, bordel je na nic.

Doplňující info:

• Využití: Do kompostu, na záhony. Vápník je život.
• Alternativa: Můžeš i napařit. Funguje to podobně.
• Upozornění: Prach je svinstvo. Chraň dýchací cesty. Bez srandy.
• Původ: Já, Petr Novák, používám skořápky od slepic z vlastní zahrady. Vím, co jím, vím, co dávám do země.