Co nedělat na prvním rande?

Takže, první rande… To je vždycky adrenalin, co? Vzpomínám si na to moje první rande s Tomášem. Bylo to v té nové pizzerii na náměstí, a já? No, skoro jsem se zpotila, protože jsem přišla pět minut pozdě! Katastrofa! Protože, věřte mi, pozdní příchody jsou prostě faux pas číslo jedna. Nikdo nemá rád čekání, a hned na začátku si tím nastavíte špatnou atmosféru. A to nechcete, že ne?

Pak je tu ta věc s ex-partnery. Pamatujete si, jak jsem se s Petrem začala hned na prvním rande vykecávat o mém předchozím vztahu? Katastrofa! Rozebírání minulosti je fakt zabiják, vlastně zabiják nálady. Soustřeďte se na teď a tady, na toho člověka naproti vám. To je přece důležité, ne?

A co nevhodné chování? To je kapitola sama o sobě. Myslím, že už jste všichni někde slyšeli o těch trapných historkách z prvních rande. No, já taky. Jeden kamarád se prý na prvním rande opil, splnil si svůj sen o zpívání karaoke a na konci ještě ztratil klíče. Takže jo, držte se zpátky, buďte sami sebou, ale s citem.

Hádkám a sporům se taky vyhněte velkým obloukem. První rande je o poznávání se, ne o řešení problémů. I když, někdy se to samo od sebe stane. Třeba když se váš protějšek zastane nevinných holubic proti bezcitným králíkům a vy jste skalní zastánce králíčí morálky. Nechci říct, že by se nemělo diskutovat, ale snažte se to držet v klidu.

A plánování společné budoucnosti? No comment. To je fakt moc brzy! Už jsem viděla, jak někdo na prvním rande popisoval svatební šaty a počet dětí, a to mě teda dost vyvedlo z míry. Trochu reality, prosím!

A pak samozřejmě ty monology. Nebojte se, dát tomu druhému prostor k vyjádření! Není to jenom o vás, že jo. Poslouchejte, ptejte se… to je základ. A samozřejmě doprovod přátel? To je spíš na hromadné randění, na první rande je fajn být jenom sami dva. Věřte mi.

Takže, hodně štěstí! Ať se vaše první rande vydaří líp, než to moje první s Tomášem… (ale aspoň jsme si pak dali dobrou pizzu).