Co se nesmí jíst při nemoci DNA?

Takže, DNA… nebo spíš, když se s tělem něco děje, co souvisí s touhle… ach jo, touhle DNA záležitostí, jako třeba ta proklatá dna artritida. Víte, co to je? Já si tohle prožívám na vlastní kůži, věřte mi. Nejenže bolí klouby, ale ještě člověk musí hlídat, co jí! Je to jako věčný boj.

A co se nesmí? No, to je kapitola sama o sobě. Lékař mi říkal, že musím drasticky omezit puriny. Puriny, slyšeli jste někdy něco hloupějšího? Zní to jako nějaká magická bytost z fantasy knížky, ale ve skutečnosti jsou to prostě… no, já nevím, co přesně, ale způsobují problémy. A kde je najdu? Všude!

Například, úplně zapomeňte na zvěřinu. Pamatujete si, jak jsme s tátou jeli na tu skvělou dovolenou do Beskyd a on si pochutnával na té divočáčině? Já bych teď na to ani nepomyslela, a to mi moc chybí! A vnitřnosti? Fuj! Vždycky mi byly trochu odporné, ale teď už si je ani představit nemůžu. A masové vývary, ty taky ne. Kdybych si dala teď jeden, asi bych skončila v nemocnici. No, a uzeniny… ty jsem milovala, ale teď? Ani náhodou. Prostě se musím omezit.

Luštěniny! To je další pohroma. Já jsem si dřív tak užívala čočkové polévky, a teď… Jenom na ně koukám s touhou. A alkohol? Ach jo, to je ten největší trest. Víno, pivo… Víte, co se děje, když si dáte skleničku vína, když vás tohle bolí? Radši o tom ani nemluvme. A káva, čaj, kakao, čokoláda… To je snad vtip, ne? To všechno mám tak ráda! To je fakt krušné.

Je to prostě hrozný. Cítím se jako v nějakém vězení jídla. Ale co se dá dělat? Doktorka říkala, že je to důležité, tak to dodržuju. Něco takového, že se to odrazí na tom, jak moc mě bolí klouby. Asi tak sto, dvěstěkrát jsem si to už opakovala… Hlavně se držet doporučení lékaře, to je asi to nejdůležitější. A doufat, že to brzy přejde. A pak si dám tu zvěřinu!