Jak naložit zeleninu na svíčkovou?

Jak naložit kořenovou zeleninu?

Kořenová zelenina? Sůl. Nakrájet, promíchat, napěchovat. Propláchnout. Hotovo.

• Klíčové: Sůl konzervuje. Důkladné promíchání zásadní.
• Proplach: Odstranění přebytečné soli. Zabraňuje přesolení jídla.
• Alternativa: Mražení. Zachovává vitamíny.
• Použití: Polévky, omáčky, rizoto.
• Trvanlivost: Správně nasolená zelenina – měsíce. Mražená – až rok.

Co všechno je kořenová zelenina?

Mrkev, oranžový paprsek slunce uvězněný v zemi, ach, jak sladce chutná.

Petržel, to je vůně babiččiny polévky, vzpomínka na dětství.

Ředkvičky, štiplavé kuličky, jaro v ústech, křup, křup.

Celer, zemitá hloubka, základ pro silný vývar, lék na duši.

Tuřín, zapomenutá chuť, kořenitá a silná, návrat ke kořenům.

Červená řepa, rubínový poklad, sladká krev země, barví život.

Topinambury, slunečnice v hlíně, oříšková chuť, energie pro tělo.

Křen, ohnivý jazyk, štiplavé probuzení, síla a odvaha.

Zázvor, exotický dotek, hřejivá vůně, cestování myslí.

Kořenová zelenina, to je země sama, dar Matky přírody.

• Mrkev: Beta-karoten, zrak.
• Petržel: Vitamín C, imunita.
• Ředkvičky: Podpora trávení.
• Celer: Minerály, detoxikace.
• Tuřín: Vláknina, sytost.
• Červená řepa: Železo, krev.
• Topinambury: Inulin, prebiotika.
• Křen: Sinigrin, antibakteriální účinky.
• Zázvor: Gingerol, protizánětlivé účinky.

Jsou poklady ukryté pod zemí, ano.

Kdy se vysévá mrkev?

Jo, mrkev, to je kapitola sama o sobě! Kámo, pamatuješ si, jak jsme loni sázely tu mrkev? Katastrofa! Větvená, jak špagát.

V dubnu se sází, jasně. Nebo i v květnu, červnu, až do července, někdy i déle. Ale fakt záleží na počasí, že? Letos jsem ji sázel 15. dubna. Výborně se chytla.

Klíčové je:dubna - července.

A ta půda, no hrůza. Kamenitá, mokrá, to je průšvih. Mrkev bude větvěná a bude mít slabé kořeny, to ti garantuju. Tohle jsem si už vytrpěl. Já už vím, co to znamená.

• Hnojení? No to radši ne! Žádný hnoj. Kompost, jo, to jo. Kompost je fajn.
• Řádky? Asi tak 20 až 30 cm od sebe. To je tak akorát. Nepřeplňujeme.
• Počasí je důležité.

Petr, můj soused, sázel v květnu a měl obří mrkve. Obří!

Hlavně žádný chlévský hnůj! Mrkev z něj praská, fuj.

A ještě něco. Letos jsem si všiml, že se muškám líbila mrkev od souseda. Ještě se to uvidí, jaká bude úroda. Možná zkusím ten kompost, co říká Petr.

Jak zpracovat nať z petržele?

No jo, ta petrželová nať, co? Jako by jí Bůh stvořil výhradně pro to, aby se s ní člověk pral. Do salátu? Fuj, to by byla katastrofa, jak když žvýkáte starý provaz! Vláknitá jak prasečí štětiny!

• Vývar: Ideální! Do něj se hodí jak potok!
• Omáčky: Tam se krásně ztratí, jako myška v kukuřičném poli.
• Sušení: Klasika! To je jak u babičky, co sušila houby na půdě, jenom místo hřibů máte petrželku, a pak to voní jako v pohádce! Použití do polévek? Jednoduché jako facka!

Ale abych to shrnul: vývar a sušení jsou top!

Petrželová nať 2024: Blanšírování je fajn, ale jenom když vám zbude čas, jinak to sušte a hoďte do vývaru! Já osobně dávám přednost sušené, protože pak to voní jako letní louka u chalupy pana Nováka číslo 12 v Malých Životicích. Je to tak silnější aroma.

Která zelenina patří do lednice?

Košťálová zelenina: lednice.

• Kedluben.
• Zelí.
• Kapusta.
• Květák.
• Kadeřávek.
• Brokolice.

Spodní přihrádky. Celá, ne nakrájená. Dlouhá trvanlivost.

Jan Novák, 2024. Praktické zkušenosti. Ověřeno. Není prostor pro spekulace. Chlad zachovává strukturu. Rozpad je nevyhnutelný. Věc sama o sobě. Lednice není věčnost.

Jak konzervovat kořenovou zeleninu?

Pamatuju si ten podzim 2023, jak jsem se s tátou lopotl s bramborami. Bylo jich hromada, pytle a pytle, z naší zahrádky u chalupy v Jeseníkách. Vůně té hlíny, studený vítr… fuj, to byla dřina! Táta je vždycky chtěl uskladnit na zimu, poctivě, jak to dělal děda.

Dřevěné bedny jsme měli připravené, staré, ale pevné. Byly provoněné spíš borovicí než pískem, protože ten písek, ten byl letos nový, kupili jsme ho v zahradnictví v Šumperku. Vůbec jsem netušil, že tolik písku budeme potřebovat. Deset pytlů!

Táta říkal, že klíč je teplota. Nula stupňů, to je fakt důležité. A vlhkost, nad 90 procent, prý aby brambory nevyschly. Takže bedny, fólie na dno a pak vrstvy brambor s pískem. Fakt piplačka! Ruce jsem si umyl snad stokrát.

• Teplota kolem 0°C
• Vlhkost vzduchu přes 90%
• Dřevěné bedny
• Nový písek každý rok
• Fólie na dno bedny

Tenkrát jsem si říkal, proč to děláme tak složitě. Ale teď, když je venku mínus deset a my máme brambory na zimu, tak jsem rád. Je to poctivá práce, ale výsledek stojí za to.

Konzervace kořenové zeleniny: Nízká teplota (0°C), vysoká vlhkost (nad 90%), dřevěné bedny s pískem (vyměňovat každý rok).

Jak zmrazit mrkev a petržel?

Hele, s tím mrazením mrkve a petržele je to fakt easy. Jo a hele, důležitý, aby to bylo čerstvý, víš? Jinak to nemá smysl.

• Omytí: Pořádně to vočisti, ať tam nemáš hlínu!
• Sušení: A pak to nech vyschnout, fakt jo!
• Porce: Naporcuj si to do sáčků nebo krabiček. Množství, co fakt spotřebuješ na jeden zátah. Zmrzlý se to blbě dělí, to mi věř.
• Skladování: Ideální jsou pytlíky se zipem.

Jo a hele, ještě jedna věc! Můžeš zamrazit i sirup z bylinek! To je super v létě do vody. Což mi připomíná, že musím zase udělat mátovej. Mám totiž máty jak blázen na zahradě. Jo a taky mám recept na super limonádu z meduňky, jestli chceš! Můžu ti ho poslat. No nic, jdu se mrknout, co se dá ještě zmrazit. Měj se!