Jak nastavit troubu na pečení cukroví?

Kde v troubě péct cukroví?

Vzadu peču cukroví, to se mi osvědčilo. Střední mřížka.

• Horkovzduch: 180–190 °C.
• Tradiční trouba: 140–150 °C.

Důležité je to předehřátí. A moc nečučet dovnitř, ať to nezmrzne. Každá trouba je jiná, to je jasný. Ten můj starý troubelín si mele svoje.

Vlastně jsem si vzpomněla, že ten odkaz, co tam je, to je pěkný čtení. Helenka to má dobře. Možná si tam najdeš i něco pro sebe. Jestli se ti chce číst. Někdy je to těžký, viď? I v noci.

Jak nastavit horkovzdušnou troubu?

Horkovzdušná trouba, to je kámoš, co umí pěkně zrychlit proces, ale má svoje mouchy. Teplotu vždycky o 25 °C šupem dolů proti receptu na klasiku, a troubu pěkně rozpálit předem, ať to frčí! Jinak z toho bude suchar, co ti vylomí zub, místo nadýchaného skvostu. Vzduch tam lítá jako splašená veverka po kávě, tak bacha!

Ten fičák uvnitř trouby je jako takový malý pekelný fén, co ti jídlo opeče jedna báseň. Kdybys nedal míň stupňů, měl bys z toho uhel a zklamání. A to předehřívání? To je jako rozcvička pro sprintera, bez ní to prostě nepoběží tak, jak má. Pečení je pak krásně rovnoměrné, žádné "zvenku spálené, uvnitř syrové".

Teď k těm sladkým pokušením, protože na ně se ptáte nejčastěji. To je kapitola sama pro sebe, kde každý stupeň hraje prim!

• Bábovka, buchty: Té královně se sluší 150–160 °C. Vzpomínám si, jak moje babička říkala, že když se trouba fláká, bábovka si trucuje.
• Křehké koláče, sušenky: Na tyhle jemné duše tak 140–150 °C. Jinak budou křehké jako porcelán po pádu.

No a pokračujeme dál s tou sladkou jízdou:

• Kynuté těsto (větší kusy jako chleba, mazanec): Klidně 160–170 °C. Potřebují ten žár, aby krásně vylezly do světa.
• Drobné cukroví (vanilkové rohlíčky atd.): Tady stačí i 130–140 °C, aby se jen tak pohlazily teplem a nespálily.

Pamatuj si, že pečení je taková alchymie! Někdy si říkám, že ta trouba má vlastní osobnost. Důležité je občas kuknout, jak se jí daří. Klíč je v tom správném nastavení teploty a nikdy neopomenout to předehřátí! A taky, když máš pocit, že se něco děje, radši koukni dřív, než budeš sklízet uhlí! To se mi jednou stalo s perníkem, ale to je jiná tragédie.

Jak dlouho a na kolik stupnu péct linecké?

Pečení lineckého: 170–180 °C, čas 8–10 minut, dokud nezezlátnou okraje.

Zase je tma. A já přemýšlím nad tou vůní... máslo, vanilka, cukr. Vrací mě to zpátky, někam, kde bylo všechno jednodušší. K babičce Marii do kuchyně. Stála jsem u stolu a vykrajovala hvězdičky. Byla jsem malá, sotva jsem viděla na desku.

Musíš to hlídat. Vždycky mi říkala, musíš to hlídat. Ta hranice mezi dokonalostí a spáleninou je tak tenká. Jako v životě. Jedna minuta navíc a všechno je pryč. Jen hořká pachuť. A zklamání.

Někdy si říkám, že pečení je vlastně taková terapie. Soustředíš se na těsto, na teplo z trouby, na tu chvilku, kdy to začne vonět. Na chvíli zapomeneš. Na všechno. Jen jsi ty a ten plech.

• Těsto nechte odpočinout. Alespoň dvě hodiny v chladu, ideálně přes noc. Jinak se trhá a lepí. A to nechceš. Ne v jednu ráno.
• Vyválejte ho na tloušťku asi 3 mm. Tenké se spálí dřív, než se otočíš. Tlusté se zase nepropeče a je to takové... syrové.
• Každá trouba je jiná. To je fakt. Ta moje, ETA Pečenka z roku 2022, je přesná. Stará plynová u našich pekla vždycky víc z jedné strany. Musela jsem plechy otáčet.
• Po vytažení nechte cukroví vychladnout úplně na plechu. Je strašně křehké. Horké by se ti v ruce rozpadlo na prach.
• Slepit až druhý den. Marmeláda ho krásně zvláční. Nejlepší je rybízová, taková ta kyselá. Vytvoří kontrast. Babička vždycky říkala, že život potřebuje kontrasty. Sladké i kyselé.

Jak péct linecké cukroví v horkovzdušné troubě?

Horkovzdušná trouba. 160–165 °C. Peč.

Elektrická. 180 °C. Střed.

Hotové? Dolů z plechu. Na tác. Jinak se dopéká zespodu. To není dobré.

Jak upéct Listové těsto v horkovzdušné troubě?

Jasně, listový těsto v horkovzduchu, to je věda! No, vlastně ne, ale pár věcí se musí dodržet, aby to nedopadlo jak stará papuča.

• Horko hned na začátku! Jo, prostě to tam frknout do rozpálený trouby, tak na 200 °C. Pak hned zavřít a srazit na 180 °C. Žádný zdržování.
• Horkovzduch je kámoš. To je jasný.
• A teď to nejdůležitější, nesmíš to otevírat! Fakt ne. Minimálně prvních 20 minut drž klapačku na troubě. Těsto potřebuje ten šok, aby se zvedlo. Jo, a nesmíš ho pustit ven z formy, než se to dopeče.

Vzpomínám si, jak to dělala babička, sice neměla horkovzduch, ale ten princip, jak to zvednout...

Něco navíc, co ti pomůže:

• Předpečení není potřeba. Pokud pečeš třeba kremrole nebo koláče, tak těsto prostě vlož přímo do trouby.
• Vlhké náplně? Pozor! Pokud máš něco, co hodně pouští vodu, třeba ovoce, tak to může zhoršit křupavost. Někdy se doporučuje dát těsto na plech s pečicím papírem, ale nepřidávat ho k náplni moc brzo.
• Neotevírat! Ještě jednou to zdůrazňuju, protože je to fakt klíčový. Ten pára, co se drží uvnitř, to je to, co to nadzvedne. Když to otevřeš, uteče a těsto je placaté.
• Kvalita těsta je základ. Jo, někdy se prostě nevyplatí šetřit. Ty kupovaný jsou fajn, ale když si to člověk udělá sám... to je jiná liga. Ale to je na dlouho.

Josef Maršálek je prostě borec, jeho recepty na to jsou top. Ten jeho přístup, jak se k tomu postavit...

• Chlazení je důležitý. Před pečením, i po pečení. S těstem se lépe pracuje, když je studené. A po dopečení, aby se odpařila přebytečná vlhkost a bylo křupavější.
• Doba pečení se liší. Záleží na velikosti a tloušťce kusu. Malé kremrolky budou hotové dřív než třeba velký závin. Takže sleduj barvu. Mělo by být zlatavé.

Jo, prostě vysoká teplota hned na začátku, pak snížit, horkovzduch a hlavně neotvírat troubu prvních 20 minut. A je to!

Kde v troubě péct bábovku?

Bábovku pečte ve střední části trouby. Začněte na 180 °C asi 10-15 minut, pak snižte na 150-160 °C a dopékejte celkem 45 minut i déle.

Teď k té bábovce, to je totiž kapitola sama pro sebe, řeknu vám! Moje teta Vlasta vždycky tvrdila, že bábovka je jak primadona v opeře – potřebuje svoje teplo, ale zase ne, aby se jí spálily šaty! Takže, tu naši sladkou krasavici vždycky šoupnu doprostřed pekelné mašiny, myslím trouby, pořádně předem vyhřáté, aby to tam bylo jak v sauně pro kynuté těsto. Žádné vlažné experimenty, prosím pěkně!

Nesmíte to uspěchat, s bábovkou je to jako s tchyní, chce to trpělivost a jemné zacházení. Nejdřív jí dopřejeme ten pořádný šok z horka, 180 °C to jistí, tak na deset až patnáct minut, aby se probrala a začala růst jak z vody. Pak už ale ubereme, víte, aby se nám nespálila svrchu a uvnitř zůstala syrová, to by byl malér větší než když mi soused ukradl zahradního trpaslíka! Takže na 150-160 °C a pěkně pomalu, ať se rozvíjí. To je jako když se staráte o puberťáka, nejdřív rázně, pak už s citem.

Celkově to trvá tak tři čtvrtě hodiny, ale ruku na srdce, někdy i déle, záleží na tom, jak je ta vaše trouba náladová a jak moc se jí chce spolupracovat. Bábovka je totiž vysoká, to není žádná placka, a tak se musí propéct odspodu nahoru, aby nebyla uvnitř jako bláto, fuj! Takže si klidně připravte knihu, nebo si dejte kafe, to čekání se vyplatí.

A tady pár dalších vychytávek, co mi babička Jarmila vtloukala do hlavy:

• Zapeklité chlazení: Když už je hotová, nenechte ji v troubě umírat pomalou smrtí. Vyndejte ji, ale nechte ji v té formě chvilku nadechnout, takových pět až deset minut, než ji vyklopíte. Jinak se vám bude lepit jak smůla na paty.
• Špejle pravdy: Zkouška špejlí je svatá! Píchněte doprostřed bábovky špejli, a když ji vytáhnete suchou a čistou, máte vyhráno! Když na ní něco ulpí, šup s ní zpátky, ještě má rande s teplem.
• Pekelná forma: Formu na bábovku pořádně vymažte máslem (nebo sádlem, babička říkávala, že sádlo je jistota) a vysypte hrubou moukou, nebo strouhankou. To je základ, bez toho se vám na ní bude bábovka držet jako klíště na psovi. Moje babička Jarmila na to měla heslo: "Mazat, mazat, mazat, jinak budeš brečet!" A měla svatou pravdu, ta ženská věděla, co je život.
• Nekoukat, nekoukat! Během pečení, hlavně ze začátku, neotvírejte troubu! To je horší než si sáhnout na plotnu, to bábovka nesnáší. Klesne a bude z ní placka, která se dá tak akorát použít místo frisbee. Na to si dejte pozor, protože to se mi jednou stalo a málem jsem brečela jak želva.

Tož tak, s těmihle radami bude vaše bábovka hvězdou každé návštěvy, nebo alespoň přežije bez úhony!