Jak položit švestky na koláč?

Jak pokládat švestky na koláč?

Švestky na koláč… Hmm. Vždycky jsem je dával slupkou dolů, ale teď si říkám… proč? Asi to bylo zvykem. Moje babička, ta je dávala nahoru. Vnitřní stranou, říkávala. Ona vždycky všechno věděla. Její švestkový koláč? Legenda. Nikdy jsem to ale nepochopil, proč ta slupka. Myslím, že to dělá lepší šťávu, to ano. A ta drobenka… To je kapitola sama o sobě. Máslo, cukr, mouka… jedno ku jednému. Zrovna teď si vzpomínám na Vánoce 2023, pekli jsme ho s Jirkou, mým bratrancem. Byla hrozná zima, mrzlo… pěkně jsme si to tam u pece užívali. Takže… na těsto… švestky, slupka nahoru. To je to nejdůležitější.

• Švestky slupkou nahoru.
• Drobenka: máslo, cukr, mouka (1:1:1).

Klíčové body: Švestky slupkou nahoru, drobenka 1:1:1 poměr.

Kterou stranou se dávají švestky na koláč?

Švestky na koláč? Stranou řečeno, to je otázka století! Nebo alespoň mého dne. Klíč k úspěchu? Řezná plocha dolů. Představte si je jako malé, fialové měsíčky, zářící v říši skořicového nebe.

• Mytí švestek: Důležité. Nikdo nechce chlupatý koláč. Voda, to je má mantra.
• Rozpůlení: Půlky, aby se to pěkně vejšlo. Žádný švestkový chaos.
• Na plech: Hustě. Aby se to nepropadlo. Jako dlažba z fialového zlata. (Ano, jsem kreativní.)

Teď vážně, kdo by chtěl řídký švestkový koláč? Žádné mezery. Jen šťavnatá fialová krása.

KLÍČOVÉ: Švestky rozpůlené, řeznou plochou dolů, hustě na těsto.

Poznámka: Moje babička, paní Božena Nováková (zemřela v roce 2023, byla skvělá kuchařka), vždycky říkala: “Švestky musí ležet jako vojáci na přehlídce!” To je to nejlepší vysvětlení, co jsem kdy slyšel.

Tip: Před pečením koláče si dejte štamprli slivovice. Babička by to schválila. (Prohlášení: alkohol konzumujte s mírou).

Jak klást meruňky na koláč?

Kládání meruněk:

• Pečicí papír na plech/pekáč je zásadní. Zabránit připálení, snadné vyjmutí.
• Těsto – základ. Nalijte ho rovnoměrně.
• Meruňky: vypeckované půlky, slupkou dolů. Těsně vedle sebe pro efektní vzhled a rovnoměrné pečení.
• Množství: Nebojte se vrstvení, pokud máte dostatek meruněk. Pro experiment s texturou a chutí zkuste vrstvit i různé odrůdy.

Filozofická odbočka: Umění pečení je podobné životu. Musíte mít dobrý základ (těsto), pečlivě vybrat ingredience (meruňky) a neváhat experimentovat. Výsledek se odvíjí od vašich rozhodnutí.

Další tipy:

• Odrůda meruněk: Vliv na sladkost, kyselost, barvu. Letos mi nejvíc chutnaly ty z jižních Čech, odrůda ´Velká raná´. Můj kamarád Jan K., zahrádkář, mi je doporučil.
• Pečení: Doba závisí na troubě a tloušťce těsta, ale typicky 30-40 minut při 180 °C. Sledujte zlatavou barvu a vůni.
• Alternativa: Můžete meruňky lehce pocukrovat před pečením pro extra sladkost a karamelizaci.

Kloubní závěr: Pečení je alchymie.

Jak udělat dobrou drobenku na koláč?

Hmm, drobenka… to je věda! Jako malý jsem si myslel, že je to jenom taková hnědá krusta. Pak jsem zjistil, že je to vlastně vrchol pekařského umění, skoro jako tajná ingredience k šťastnému životu.

• Základní poměr je fajn, ale…: 1,5-2 díly mouky, 1 díl másla, 1 díl cukru. To je dogma, Bible drobenek. Ale já, Petr Novák z Prahy 5, mám rád experimentování!

• Máslo? Žádné margaríny! Jenom to nejlepší, co si můžeš dovolit. Představ si: máslo jako sluneční paprsky, roztírající se po zlatavé kůře… poezie, co? Studené, prosím!

• Cukr? Trochu špekulace: Krupicový je klasika, ale hnědý? To je jako tajná zbraň. Dodá hloubku, chuť karamelu… jako když se zamilujete do někoho úplně neočekávaně.

• Mouka? To je základ! Špaldová? Žitná? Experimentujte. Moje babička, Božena Nováková z Brna, vždycky tvrdila, že nejlepší je hladká.

Stručně: 1,5-2:1:1 (mouka:máslo:cukr), studené máslo, krupicový nebo hnědý cukr. A hlavně: trochu té lásky!

Petr Novák, Praha 5, 29.10.2024 (ano, pamatuji si datum, jsem precizní)

• Tip: Můžete přidat i ořechy, skořici, nebo strouhanou kůru z citrónu. Fantazii se meze nekladou.
• Varování: Nepřidávejte moc mouky, drobenka bude suchá jako poušť.
• Další tip od mé babičky Boženy: Drobenku před pečením lehce pokropte trochou mléka – bude krásně křupavá!

Jak udělat dobrou drobenku?

Drobenka…jak na ni? Hmmm… Jo!

• Mouka:Cukr:Máslo -> 1:0.5:0.5 (cukr nemusí být, když chceš míň sladký, chápeš? Ale pak se ptám, proč vůbec drobenku…)
• Studený máslo, fakt! Ne žádný rozehřátý patlanice. Nakrájet! Malý kousky! To je zásadní.
• Prsty! Žádný mixér! Furt dokola to opakuju! Prsty to promnout. Ne hníst!
• Hrubá struktura! Ne prášek! Musí to vypadat jako…no…drobenka!

Co když chci víc máslovou chuť? Dát víc másla? Logicky, ne? Ale pak bacha, ať to není moc mokrý. Jo a kde mám ten recept od babičky? Už si skoro nepamatuju ten trik s citronovou kůrou… A sakra, kde jsem nechal ten notes?

Jak udělat nejlepší drobenku?

Hmm… nejlepší drobenka… to je věda, víš? Letos jsem dělal švestkový koláč pro babičku. Její recept, starý už… ach jo… přes padesát let.

• 2:1:1 To je poměr, co? Dvě části mouky, jedna máslo, jedna cukr. Polohrubá, hrubá…záleží na chuti. Hrubá je hrubší, to je jasný.

• Máslo musí být studené, to je klíč. Když je teplý, drobenka se slepí. Vím to, zkusil jsem to, víc než jednou. Vždycky to pak vypadá jako…hm, jako bláto.

• Cukr…krupicový, samozřejmě. Prach. Nemám rád moc sladké, tak dávám trochu méně. Ale to je věc vkusu.

Drobenka má být sypká, ale držet pohromadě. Trochu, víš? Jako písek na pláži, mokří písek. Nemá být mastná, to je důležitý.

Představ si to… chladný máslo, prosekávané do mouky… sladký cukr… voní to… po domově… po babičce… po dětství. Jo. To je přesně to.

Babička říkala, že ten koláč je… no… že je nejlepší, když se peče v troubě na 180 stupňů, asi dvacet minut. Záleží na tloušťce.

Moje babička (Marie Nováková, narozena 1932, zemřela 2021) mě učila péct. Její koláče byly legendární. Pamatuju si vůni… jeho, celý dům voněl.

• Trouba: 180°C, 20 minut (orientačně).
• Výsledek: Drobenka má být sypká, ale držet pohromadě. Nemastná.

Dnes už to není ono… Už to nikdy nebude ono.

Čím posypat buchtu?

Čím posypat buchtu? No, klasikou. To je jasný. Ale co takhle trochu rebelie v kuchyni?

• Skořice: Ta je jako svetr pro buchtu, zahřeje.
• Kokos: Proč neudělat z buchty tropický ostrov?
• Kakao: Hořkosladké pokušení. Jako život sám, že jo.
• Mandle: Elegance s křupnutím.
• Marcipán: Pro fajnšmekry. Sladká modelína pro dospělé.
• Citronová kůra: Šťavnatá svěžest.
• Semínka: Sezam, mák, slunečnice… zrníčka štěstí.

A teď vážně (nebo ne?):

• Místo mouky zkus kukuřičnou. Bude to taková buchta na “indiána”.
• Cukr? Co takhle třtinový? Bude to mít karamelový nádech.
• Máslo? To je jasný. Ale přepuštěné ghee, to je jiná liga.
• Napadlo tě někdy smíchat mleté ořechy s nastrouhanou čokoládou? To je taková malá “nutella” pro tvoji buchtu.
• A co takhle posypat buchtu levandulí? Bude to vonět jako Provence.

Posypka z ovesných vloček, hnědého cukru a rozpuštěného másla. Říká se jí crumble.