Jak přestat být závislá na sladkém?

Jak přestat jíst sladkostí?

Sakra, sladkosti… zase jsem snědl celou čokoládu. Proč to pořád dělám? Musím s tím přestat! Ale jak? Postupně, jo? To jsem slyšel už stokrát. Ale co to vlastně znamená?

• Méně sladké jídlo? Jak? Začít s menším množstvím cukru v kávě? Jo, to zkusím. Od zítra. Ale co ten dort, co peče babička? Ten je božský. Ne, tohle nejde. Musím najít jinou cestu.

• Umělá sladidla? Stevia, xylitol… slyšel jsem o tom. Je to zdravé? Nebo je to ještě horší? To musím prozkoumat. Kde najdu ty informace? Na netu? Brrr, tolik článků! Vždycky se v tom ztratím.

• Pečení… to je problém. Babiččin dort… ale co kdybych zkusil použít méně cukru? Nebo nějaký ten substitut? Zkusím hledat recepty s menším obsahem cukru. Možná by to šlo. Ale to pečení mě uklidňuje. Musím si najít novou relaxační aktivitu. Možná jógu, nebo něco takového.

Jak přestat jíst sladkosti? Postupné snižování cukru. Nahrazení umělými sladidly. Změna stravovacích návyků. Najít jinou cestu k relaxaci.

No a co moje váha? Už se vážím snad týden. Dneska 88 kg. To je strašné! Tohle musí skončit. Už to nevydržím. Musím se sebou něco udělat.

• 88 kg, 175 cm – BMI 30.3. To je obezita.
• Od zítra: méně cukru v kávě, víc ovoce, večerní procházka.
• Vyhledat nutričního poradce. To by asi pomohlo. Nebo alespoň nějaké informace na netu. Ale kde?

Je to takový blábol, vím. Ale musím si to sem napsat. Pro sebe. Abych si to pamatoval. A abych to dokázal.

Co si dát místo sladkého?

Místo sladkého? Jasně, zkus ovoce, zeleninu nebo hrst oříšků. Fakt dobrý jsou třeba borůvky, maliny, jahody – to je taková sladká “pohoda” bez zbytečnýho cukru.

• Ovoce s nízkým GI: To znamená, že se cukr uvolňuje pomaleji, takže nemáš takovej ten “šok” a pak “pád” energie.
• Alternativy: Zkus jablko, broskev, nebo si dej nakrájenou okurku, rajče či papriku.

A víš co? Občas si říkám, jestli ta naše posedlost sladkým není spíš taková “vzpomínka” na dětství a bezpečí. Možná, že když si dáš místo čokolády jablko, tak si ve skutečnosti léčíš duši a ne jenom “mlsáš”. Jinak si myslím, že papriku s hummusem je super alternativa.

Jak dlouho trvá detox od cukru?

Odvykání cukru trvá zhruba 12 týdnů.

Tedy čtvrt roku než se tělo resetuje. Metabolismus se rovná a chuť na sladké zmizí. Což je docela zajímavé, že jo? Vlastně to ukazuje, jak silná je naše závislost na cukru – skoro jako když se zbavuješ nějaký návykový látky.

• Klíčové: 12 týdnů, reset metabolismu.
• Pohyb: Lehká aktivita detox urychlí.
• Alternativa: Místo cukru raději ovoce a zeleninu.
• Filozofická vsuvka: Nejsme otroci svých chutí, že? (I když občas je to těžký).
• Poznámka: Tohle platí pro běžný konzumenty cukru, ne pro někoho kdo jí tuny denně.

Jo, a mimochodem, nedávno jsem četl, že závislost na cukru se dá srovnat s závislostí na kokainu. Což je šílený! Ale asi na tom něco bude, když se ho zbavujeme tak dlouho.

Jaké potraviny jíst při redukční dietě?

Jídlo na hubnutí? Kuře, králík, hovězí – jako zvěřinec na talíři. Ale bez kůže a tuku, prosím! Jako když sochař osekává mramor, tak my osekáváme kalorie.

Ryby – mořské i sladkovodní. Kapr na suchu? To je dietní peklo. Raději lososa. Nebo pstruha? Prostě rybu. Omega-3 mastné kyseliny, to je moje!

Vejce natvrdo. Žloutek – ano, nebo ne? Dilema jako Hamlet. Bílky jsou jistota, to je bílkovinná bomba!

Mléčné výrobky. Jogurt, tvaroh, kefír – ale bez cukru! Sladké je zlo. Nebo alespoň nepřítel štíhlé linie. Jako džin v láhvi, čeká na uvolnění.

Olej. Olivový, kokosový, avokádový. Zlatavý elixír zdraví, ale s mírou! Jako koření, ne jako hlavní chod. Kapka stačí.

Ořechy a semena. Vlašské ořechy, mandle, chia semena. Superpotraviny! Ale pozor na množství. Hrníček oříšků = kilo na bocích.

Ovoce a zelenina. Barevná paleta chutí. Jako malíř s paletou, tak my s talířem. Borůvky, maliny, brokolice, špenát. Vitamíny a minerály, to se hodí!

Luštěniny. Čočka, fazole, hrách. Zdroj bílkovin a vlákniny. Prostě superhrdina v talíři!

Klíčové body: Libové maso, ryby, vejce, neochucené mléčné výrobky, kvalitní oleje, ořechy a semínka, nízkosacharidové ovoce a zelenina, luštěniny. Myslete na porce! Méně je někdy více. Jako s parfémem. Troška stačí, aby to vonělo. Kilometrový odér nikoho neokouzlí.

Jak odnaučit dítě jíst sladké?

No jo, ten sladký život, co? Jako když se ocitnete v čokoládové fontáně, jenže pak se vám zuby začnou lepit a vy jste pořádně zalezlý v cukrové džungli.

Jak na to?

• Nahraďte, nenahrazujte! Místo čokoládové bomby zkuste ovoce. Neříkám, že jablko nahradí dortík 1:1. Ale zkuste banán s trochou skořice! Ten trik s kořením je geniální. Funguje i s dýní a jablky. Znáte to, Jeníček a Mařenka by se asi divili.
• Malé krůčky, velké vítězství: Neodnímejte sladké najednou. Je to jako když se snažíte zkrotit divokého koně; klidně, trpělivě. Snižujte postupně. A chvála, chvála, chvála!
• Vy sami jste příklad: Děti nejsou hloupé. Pokud vy hltáte čokoládu potají, nečekejte zázraky. Buďte sami sobě příkladem. Je to jako kouzelný trik: když změníte svůj přístup, změní se i přístup dětí.
• Přidejte vlákninu: Vláknina je jako policejní auto; pomalu, ale jistě zpomaluje ten cukrový nájezd. Ovoce, zelenina, celozrnné pečivo. Prostě to nezapomeňte.
• Zaměřte se na chutě: Sladké není jen o cukru. Objevujte pikantní, kyselé, slané… Chuť je jako paleta barev, nejen jedna nudná bílá.

Moje osobní zkušenost? Můj syn, Honzík (6 let), zbožňoval bonbony. Teď? Radši si dá banán s trochou medu a ořechů. Ano, vyžaduje to trpělivost, ale funguje to!

Klíčové body:

• Postupné snižování sladkostí
• Dobrý příklad rodičů
• Zaměření na jiné chutě
• Vláknina – hrdina dne!

Závěrem: Přemýšlejte o tom jako o dobrodružství, ne o dietě. Objevujte nové chutě, hledejte náhrady a slaďte si to po svém. A pamatujte, i malé krůčky vedou k velkému cíli. Možná, že i vy objevíte, že svět bez tuny cukru je mnohem chutnější, než si myslíte. Nebo možná ne. Ale zkusit to určitě stojí za to!