Jak si podat sportku?

Jak si podat sportku? To víte, že jsem si s tím taky hlavu lámala! Pamatuju si, jak jsem si před lety říkala: „Tak co, zkusím štěstíčko, co?“ Vzala jsem si tu oranžovou kartičku… ach jo, ta oranžová, vždycky mi připomíná ty nervy, co jsem před losováním měla. A pak to začalo. Vybírat šest čísel z 49… No, to vám řeknu, že to je oříšek! Jednou jsem si vybrala všechna čísla podle data narození mých blízkých, jinýkrát jsem si říkala, že si radši nechám poradit od intuice… a jednou jsem to dokonce zkoušela podle čísel z autobusových linek, co jsem viděla z okna! Zní to bláznivě, viďte? Ale co kdyby to vyšlo?

Nebo, když jste líná, jako já v některé dny, zaškrtnete to „N“ pro náhodný tip. Takže hoďte mincí, co říkáte? Ten pocit nejistoty… no, to je na něm to nejlepší! Ale pozor! Každý sloupec je za třicet korun. Třicet korun… to zní málo, ale věděli jste, že jsem si jednou vsadila rovnou pět sloupců? Sto padesát korun v luftu. To si pak říkáte, jestli to má vůbec cenu… Ale ten pocit, když držíte v ruce ten lístek a čekáte na losování… to je prostě něco! No, a výhra? Ta zatím bohužel přišla jen v podobě několika desítek korun, ale co kdyby, že? Možná příště. Možná tentokrát se na mě štěstí usměje, co myslíte? Vždycky je to taková malá sázka na sen, ne? A i když to nevyjde, tak to alespoň byl zážitek. A těch třicet, nebo i sto padesát korun… no, za sen to stojí, ne?