Jak udit teplým kouřem?

No, udit teplým kouřem... to je kapitola sama pro sebe, viďte? Hned se mi vybaví ta vůně, bože můj! Fakt, nic se nevyrovná tomu, když se line z udírny ta kouřová vůně. Je to taková... nostalgie. A co teprve ta chuť? Ach, to je prostě klasika!

Sice, já nevím, jestli to dělám úplně správně, ale vždycky se snažím, aby to maso bylo krásně voňavé a... no prostě aby to stálo za to! Jednou jsem udila kachnu a... no, nepovedla se úplně. Byla trochu sušší, no co už. Člověk se učí, že jo?

Ale ten tip s ohříváním masa ve vodě před uzením, to je fakt super! Zkoušela jsem to párkrát a zdá se mi, že to fakt pomáhá. Maso je pak šťavnatější. No, možná si to jenom namlouvám, ale... funguje to!

Osm až dvanáct hodin? No, to se mi teda zdá docela dlouho. Ale když se to tak vezme, co je pár hodin, když pak máte doma takovou dobrotu? Kvůli té dokonalé chuti se to prostě vyplatí. A navíc, ta vůně, co se line po zahradě... k nezaplacení!

A když už máte předvařený věci, tak je to rychlovka, to je fakt paráda. Já to dělám takhle, když mám málo času. Třeba klobásky. Ty jsou uditý hned a chutnají skvěle. No, teda aspoň mně chutnají. A to je hlavní, ne? Udělat si radost... A to je právě to uzení, radost! Aneb jak se říká... "Uděláme si hezky, protože si to zasloužíme!" No ne?