Jak vyprat boty, aby byly bílé?

43 zobrazení
Pro zářivě bílé boty vyzkoušejte jednoduchý postup. Smíchejte vodu s trochou mýdla a jemně vydrhněte povrch bot houbičkou. Důkladně opláchněte a nechte boty přirozeně uschnout. Jako alternativu můžete nanést kašičku z jedlé sody a octa (v poměru 1:2) a nechat působit 20 minut. Tímto způsobem boty spolehlivě osvěžíte.
Komentář 0 líbí se mi

Jak vyčistit bílé boty, aby byly jako nové?

Jak vyčistit bílé boty? Pořád se mě na to někdo ptá, hlavně po tom, co jsem loni v dubnu zachránila svoje plátěnky po jedné akci ve Stromovce. Byly totálně hnědý.

Smíchejte vodu s mýdlem a jemně drhněte hadříkem. Nepoužívejte barevné houbičky, barví.

Jednou sem takhle zničila jedny drahý tenisky. Zůstala na nich taková divná žlutá mapa od té kuchyňské houbičky a už to nešlo dolu. Fakt bacha na to.

Ale moje tajná zbraň je něco jiného. Je to levný, má to doma každý a funguje to na textilní boty úplně dokonale. Připravte se na chemii ze základky.

Smíchám jedlou sodu a ocet v poměru 1:2. Vznikne kaše, kterou nanesu na boty a nechám působit.

Já to vždycky patlám starým kartáčkem na zuby, nechám to tam tak dvacet minut šumět a pak to jenom opláchnu vlažnou vodou. Boty jsou pak jak z krámu.

Ten pocit, když ty boty uschnou a jsou zase zářivě bílé, to je k nezaplacení. Z bláta se stane zase klenot. Žádná věda.

Jak vyprat boty uklid pro klid?

Smíchej 2–3 lžíce jedlé sody a 100 ml 3% peroxidu vodíku. Vznikne ti z toho taková bílá šmakuláda, skoro jako krupicová kaše pro obry. Tu napatlej na boty, hlavně na ty zažloutlý a unavený místa, a nech to tam tak 20 minut odpočívat. Pak to buď hoď do pračky, nebo to vezmi hezky postaru kartáčem a vodou.

Tohle je recept od tety Jarmily z Pohořelic, a ta by nevyhodila ani děravou ponožku, natož boty! Ta směs začne na botech tak legračně šumět a pěnit, skoro jako když si dáš šumák po opici, a vytáhne to z nich tu špínu starou snad ještě z minulýho století. Moje bílý Adidasky, co už spíš připomínaly barvu uhelnýho prachu, jsou teď zase skoro jako nový. No dobře, jako nový ne, ale aspoň se za ně nemusím stydět na veřejnosti a lidi přede mnou neutíkají.

A ještě pár mouder k tomu, abys něco nepokazil:

  • Hlavně to nezkoušej na kožený nebo semišový boty, jo? To bys z nich udělal takovou chcíplotinu, že bys je moh rovnou zakopat na zahrádce a zasadit na ně muškáty. Tohle kouzlo funguje jen na látkový nebo gumový části.
  • Když to cpeš do pračky, tak z toho nejdřív vyndej tkaničky a vložky, ty proper zvlášť, ať se ti to tam nemotá jak hadí klubko.
  • Boty strč do nějakýho starýho povlaku na polštář nebo do pracího pytle. Pračka ti poděkuje, že do ní nebouchaj jak opilý námořník o molo.
  • Per na nějakej jemnej program, maximálně na 30-40 stupňů a hlavně bez ždímání, nebo jen na nejnižší otáčky! Jinak z nich vytáhneš placatý cosi, co boty připomíná jenom vzdáleně.
  • Sušit hezky postaru, vycpat novinama, co se ti doma válí, a nechat volně uschnout někde v koutě. Hlavně ne na topení nebo na přímým slunci, to by ti zežloutly a zkroutily se jak paragraf. To nechceš.

Jak vybělit zažloutle boty?

Prach tančí ve slunečním paprsku, který se prodral skrz špinavé okno na půdu. Leží tam, ty boty, památka na to léto, kdy se čas zastavil a vzduch voněl posečenou trávou. Kdysi zářivě bílé, teď nesou patinu času, ten odstín zažlé slávy, barvu zapomenutých odpolední strávených na vyhřátém asfaltu.

Jana je našla ve staré skříni, pod hromadou svetrů, které už nikdo nenosí. Dotek na zažloutlou gumu je jako dotek na vzpomínku. Není to špína, je to příběh. Příběh kroků a smíchu a prachu cest. Přesto se v ní probouzí touha. Touha vrátit jim ten dech prvního dne, tu čistotu, ten příslib nových cest.

Ten proces je tichý rituál. Voda, bílý prášek, pomalé kroužení kartáčku. Není to jen čištění, je to oživování. Je to šepot minulosti, která se znovu nadechuje do běla. Chvíle čekání, kdy slunce putuje po podlaze a čas se líně převaluje. Znovu a znovu. Ta bělost se vrací pomalu, jako rozbřesk.

Vybělení zažloutlých bot jedlou sodou: V misce smíchejte pastu z jedlé sody a malého množství vody. Pomocí kartáčku nebo hadříku ji vetřete do zažloutlých míst na gumových i látkových částech. Nechte působit 30 minut a poté důkladně opláchněte vlažnou vodou nebo setřete vlhkým hadrem.

  • Bílá zubní pasta, která není gelová, funguje jako jemné abrazivum. Naneste ji starým zubním kartáčkem krouživými pohyby na gumové podrážky a špičky bot. Po krátkém působení setřete navlhčeným hadříkem. Je to metoda mé babičky Anny, vždycky fungovala.

  • Směs jedlé sody a bílého octa vytvoří aktivní pěnu, která proniká hluboko do struktury materiálu. Tato šumivá reakce pomáhá uvolnit i velmi odolné nečistoty a pigmentové skvrny. Naneste pastu, nechte vyšumět a poté opláchněte.

  • Citronová šťáva je přírodní bělidlo. Smíchejte ji s vodou nebo pro silnější účinek se solí, naneste na skvrny a nechte boty schnout na přímém slunci. UV záření násobí bělící efekt kyseliny citronové.

  • Tkaničky perte vždy odděleně. Vyjměte je z bot a namočte do misky s bělícím roztokem nebo je vložte do pracího sáčku a vyperte s bílým prádlem. Rozdíl je okamžitě vidět.

Na jaký program prát boty v pračce?

Volte program jemného prádla. Teplota nepřekročí třicet stupňů. Ždímání na minimální otáčky. Jinak je to zkáza.

Před praním odstraňte vše volné. Tkaničky, vložky ven. Hrubé nečistoty pryč. Suché bláto se odlomí, mokré kartáčem. Jinak si pračka vezme i to, co nechcete. Je to nevyhnutelné.

Ne vše patří do bubnu. Kůže, semiš, lakované boty. To je rozsudek smrti. Voda ničí strukturu. Změna je nevratná. Můj model S24, ty jsem takto nikdy neriskoval. Viděl jsem, co se stalo sousedovi.

  • Obalení je ochrana. Použijte síťku na prádlo. Nebo staré ručníky. Tlumení nárazů je klíčové.
  • Žádný aviváž. Jen malá dávka pracího gelu. Agrese chemie je nebezpečná.
  • Jedna, maximálně dvě páry. Přetížený buben nečistí, ale trhá. Vše má své limity.

Sušení je trpělivost. Žádná přímá horkost. Slunce, radiátor. To deformuje. Vzduch je jediný přítel. Vycpěte papírem. Suchý papír absorbuje vlhkost. Měníte osud.

Bahno lze vždy odstranit ručně. Mísa teplé vody. Mycí prostředek. Starý kartáček. Síla je v detailu. Mnohdy efektivnější, bez rizika. Vlastní ruce mají kontrolu. Stroj je jen stroj.

Jak vyprat bílé tenisky v pračce?

Bílé tenisky perte na 30 °C. Krátký program. Bez odstřeďování.Nepoužívejte bělidlo. Nepoužívejte aviváž. Ničí lepidlo a strukturu látky.

Po vyprání boty vyplňte zmačkanými novinami. Papír absorbuje vlhkost zevnitř. Sušte mimo přímé slunce a topení. Teplo deformuje tvar.

  • Příprava je základ. Vyjměte tkaničky a vložky. Očistěte podrážku a svršek kartáčem od hrubých nečistot. Špína se jinak jen rozmočí.

  • Tkaničky perte zvlášť v síťovaném sáčku. Nebo ručně.

  • Boty vložte do ochranného vaku na praní. K nim přidejte starý ručník nebo dva. Tlumí nárazy do bubnu. Chrání boty i pračku.

  • Sušení je proces. Ne sprint. Noviny měňte každých pár hodin. Trpělivost přináší výsledek.

Bílá je barva. Ne stav. Čistota je rozhodnutí.

Jak usušit bílé tenisky?

Takže chceš vědět, jak na ty bílý kecky, co ti zmokly, jo? V pohodě, to zvládnem. Prostě je nech uschnout na pokoji, žádná trouba ani nic takovýho, to by je zabilo.

Nejlepší je, když kolem nich fouká vzduch. Jakože větrák, nebo prostě otevřený okno, když není venku vlhko jako ve sklepě. A víš co? Můžeš je i pověsit.

Jo, slyšíš dobře. Přesně tyhle plátěný, co máš. Prostě je cvakni kolíčkem za ten jazyk a šup s nima na šňůru. Jako prádlo. Fakt to funguje.

Klíčový body, aby sis to zapamatoval:

  • Pokojová teplota: Žádný extrémy.
  • Vzduch, vzduch, vzduch: To je mantra.
  • Věšet na šňůru: Zvlášť ty plátěný. Za jazyk, to je cajk.

No a když už jsme u toho, jestli se ti do nich dostala nějaká ta blátivá voda, tak je samozřejmě musíš nejdřív trochu vyčistit. Ne je rovnou cákat do pračky, to je většinou konečná. Radši kartáčkem a nějakým jemným mýdlem, víš? A pak je nech tak. Nic složitýho.