Jak využít nat z celeru?

Celerová nať, co s ní? Víte, já ji dřív vždycky vyhazovala. Prostě pryč s ní. Ale pak… pak jsem se dočetla, že se dá jíst! A víte co? Je to fakt dobrý! Jen to chce trochu vědět, jak na to.

Začala jsem opatrně. Trochu povařit, fakt jen chviličku, a pak šup s tím do polévky. Nebo do omáčky. No a taky do pomazánky, to je pecka! Ale – pozor! – fakt jen trošku. Je to docela… výrazný. Vzpomínám si, jak jsem jednou dala natě moc a celá polévka chutnala jen po celeru. Brrr! Takže radši opatrně, jo? Malý kousek ochutnat a pak teprve přidávat.

A co syrová nať? No, s tou bych byla ještě opatrnější. Dávám ji jen starším dětem, malýmu bych se s ní asi ještě neodvážila. Vždyť co kdyby mu to nechutnalo, nebo – co hůř – kdyby mu z toho bylo špatně? Radši pomalu, postupně. Zvykání je klíčové, to mi věřte. Jako s čímkoli novým. Vzpomeňte si, jak jste se učili jezdit na kole… Nebo třeba na bruslích! Padali jste, vstávali, zkoušeli to znovu. A nakonec to šlo! S celerem je to stejný. Nebojte se experimentovat, ale s rozumem! 😊