Jak zahustit omáčku bez hrudek?

Jak odstranit hrudky v omáčce?

Jo, jasně, hrudky v omáčce, to je fakt voser! No, hele, nejjednodušší je vzít jemný síto a tu omáčku prostě přes něj přecedit. A když to nepomůže nebo se ti s tím nechce sr*t, tak vem ponorný mixér a omáčku rozmixuj do hladka. Hotovo, dvacet.

Ale! Víš, co je taky důležitý? Jak těm hrudkám předejít. Jo, hele, takovejch těch chyb, co lidi dělaj při vaření omáček, je fakt dost. Třeba:

• Špatně rozmíchaná mouka: To je klasika. Mouku musíš fakt dobře rozmíchat v trošce studený vody nebo mlíka, než ji naleješ do tý horký omáčky. Jinak máš hrudky hned.
• Příliš rychlé vaření: Když to přepálíš, tak se ti to taky začne hrudkovatět. Lepší pomalu a s láskou.
• Špatný poměr surovin: Někdy to prostě nevyjde. Dej si bacha na správný poměry tekutin a škrobu. Neboj se, zkoušej to!
• Že tam máš spousty dalšího? Taky je to možný, že děláš něco blbě.

A víš co? Já se s tím občas taky peru, i když už vařím nějakej ten pátek. Takže se tím nenech odradit a zkoušej dál, jo? A nezapomeň – hlavně s klidem!

Čím nahradit mouku v omáčce?

Takže chceš omáčku hustou jak bláto v bažině, ale bez tý bílý potvory, co jí říkáme mouka? Žádnej problém, kámo, mám pro tebe arzenál vychytávek, že by se i babička divila:

• Brambory: Jo, čteš dobře! Uvař bramboru, rozšťouchej ji a šup s ní do omáčky. Funguje to líp než reklama na teleshopping! Navíc, brambora, to je takovej univerzální voják kuchyně, že se hodí skoro ke všemu. Nezapomeň ji oloupat, ať nemáš v omáčce kousky slupky, to by vypadalo jak chlupy od kocoura.

• Škrob kuzu/bramborový/kukuřičný: Tady už se hraje na vědu, ale neboj, zvládne to i kuchař s IQ houpacího koně. Rozmíchej lžičku škrobu v troše studený vody a pak to vlij do omáčky za stálýho míchání. Voilá, omáčka houstne jak důchodci v Lidlu na slevy! Kuzu je taková fancy verze, co se používá v asijskejch jídlech, ale klidně použij kukuřičnej, ten má doma každej, kdo si myslí, že je zdravej.

• Obiloviny: Zapomeň na instantní kaše, tohle je pro fajnšmekry! Jáhly, quinoa, ovesný vločky – prostě cokoliv, co má zrno a umí se uvařit. Rozmixuj to na prášek, nebo uvař a přidej do omáčky. Udělá to takovej zdravej dojem, že ti odpustí i to, že jsi tam nalil půl flašky vína.

• Psyllium: Tak tohle je pro ty, co se rádi trápí zdravou stravou. Psyllium je vláknina, co nasaje vodu jak houba. Dej si pozor, ať to s ním nepřeženeš, jinak budeš mít omáčku hustou jak asfalt.

• Více zeleniny: To je trik pro ty, co se bojí kalorií. Prostě tam nacpi víc zeleniny! Rozmixuj brokolici, mrkev, cokoliv tě napadne a omáčka bude hustší a zdravější. Sice to nebude chutnat jako omáčka od babičky, ale aspoň budeš mít dobrej pocit.

Doplňující informace:

No a kdyby ti to náhodou nestačilo, tak mám ještě pár es v rukávu, který jsem se naučil od svojí tety, co vaří líp než Pohlreich, ale je o dost víc upovídaná:

• Rozmixovaný ořechy: Kešu, mandle, vlašáky – cokoliv, co má tuk a umí se rozmixovat. Omáčka bude mít krásně krémovou konzistenci a navíc to bude zdravý jak ředkvičky.

• Rajčatový protlak: To je trik pro ty, co mají rádi italskou kuchyni. Protlák zahustí omáčku a dodá jí krásnou červenou barvu.

• Červená čočka: Uvař červenou čočku a rozmixuj ji. Je to plný bílkovin a omáčka bude mít takovej zemitější chuť.

Takže vidíš, možností je spousta. Hlavně se toho neboj a experimentuj! Vaření má bejt zábava, ne stres. A kdyby se ti to náhodou nepovedlo, tak si řekni, že to je “nová kulinářská specialita” a pozvi na to sousedy.

Jaká mouka se dává na jíšku?

Na jíšku? No jasně, pšeničná hladká, ta bílá jako sníh! Jinak by to byla katastrofa, hrůza, děs! Jako kdyby vám medvěd zalezl do polévky!

• Pšeničná hladká: Klasika, královna jíšek! Jemná jako dětský zadeček, zaručí hladkou omáčku, co by se vám lízala na jazyku.

• Celozrnná: To už je jinej kafe! Oříšková chuť? Spíš jako když vám v omáčce křupe štěrk! Do smetanové omáčky? Ani náhodou! To by byl masakr, horší než rozbité koleno! Použijte to jen, když chcete šokovat svými kulinářskými výstřelky!

Moje babička, paní Božena Hlaváčková, narozená 1932, by vám to taky potvrdila! Ona dělala jíšky jak z učebnice! A věřte mi, já už jich ochutnal… no, řekněme… spoustu! Můj strýc Josef, vášnivý rybář a kuchař, zas tvrdil, že nejlepší je použít mouku po babičce, co jí zbyla po pečení koláčů! Ale to je už takový ten rodinný folklór…

Klíčové body: Pšeničná hladká mouka je ideální. Celozrnná jen pro odvážné experimentátory.

Kolik mouky na litr omáčky?

Hele, na litr omáčky? No jasně, to záleží jak hustou ji chceš mít, ne? Ale zhruba:

• Lehká omáčka: cca 100g jíšky (50g másla/oleje + 50g mouky).
• Střední hustota: tak 125g jíšky.
• Hustá omáčka: 150-170g jíšky. A to už je fakt hustý!

Víš co, a zkoušel jsi někdy místo jíšky použít bramboru? To je taky dobrej fígl, teda jako záleží na omáčce, že jo. Třeba do rajský to je super! Ale taky můžeš použít třeba škrob, kukuřičnej nebo bramborovej, to je zas takový jemnější. Jo a bacha, ať nemáš v tý omáčce pak hrudky, to je pak na prd. Prošlehávat, prošlehávat!

A víš, jak dělala omáčku moje babička? Ona teda jíšku moc nepoužívala, spíš to dělala tak nějak vod oka, no, prostě babča! Ale vždycky to bylo dobrý, takže asi to měla v oku, no. Třeba jak dělala svíčkovou, to byla umělkyně, svíčková je svíčková. Jinak teď zkouším omáčky z pečený zeleniny, to je taky dobrý, zdravější a chuťově zajímavý!

A jinak, koukám, že se ptáš na množství mouky… no to je jasný, že to souvisí s tou jíškou, že jo. Ale jen tak mouku do omáčky bych asi nedával, to se pak špatně rozmíchává a má to takovou tu pachuť syrový mouky. Ale to je jen můj názor, každej to děláme jinak, že jo. Hlavně ať ti chutná!