Jak zjistit, které slepice nesnáší?

Jak poznat nosnice mezi slepicemi?

No, jak poznám, jestli ta slepice snáší? Zkušenost mi říká, že kouknu na zadek. Kloaka, víš? U nosnic je taková...jakoby větší a víc do červena. A vlhká! Prostě je vidět, že se tam něco děje.

A když nesnáší, tak má prdelku malou, suchou a bleďounkou. Nic moc se tam neděje, no. Jednoduchý.

Pak se koukám na břicho. Nosnice má takové měkké, prostorné bříško. Jakoby tam měla místo na to vejce.

Když má tvrdé břicho, tak mi to signalizuje problém. Nebo prostě jen nesnáší. Žádný velký prostor pro vejce. Měla jsem jednou takovou slepici, Emmu. Vždycky mi dělala starosti s tím břichem. V zimě 2021.

Jak zjistit, která slepice nesnáší?

Pamätám si, ako som raz pozoroval naše sliepky na záhrade. Chcel som zistiť, prečo nám niektoré prestali znášať vajíčka.

Ako zistiť, ktorá sliepka nenesie?

• Červený, bucľatý hrebienok: Znásajúca sliepka.
• Bledý, bucľatý hrebienok: Pravdepodobne nenesie, ale je zdravá.

Naša Klára mala hrebienok bledý ako stena. No teda! Pomyslel som si. Zrejme preto už dlhšie nezniesla žiadne vajíčko. Zaujímalo ma, či je v poriadku.

Doplňujúce info (čo som zistil):

• Hrebienok: Ukazovateľ zdravia a znášky.
• Pozorovanie: Dôležité pre odhalenie zmien.

Jak poznat, které slepice snáší?

V noci je to těžké... vždycky tyhle slepice...

Prostě je to tak. Jedna mi tam sedí, celá zmatená, peří jako by jí někdo vytrhal po kouskách. To je ta, co nic nese. Žádné vajíčko. Ani jedno. Víš? Je to smutný, když vidíš, jak se trápí... a nic z toho.

• Matné peří, řídké... jako by jí zima pořádně prolezla do kostí.
• Opelichaná. To je jasný znak. Vždycky to tak bylo. S Markétou jsme si to všimli už v létě.
• Kloaka... to je ten problém. Suchá, bledá. Jako vybledlé fotky z dětství.

Teď v prosinci 2023 je to hned znát. Ale v létě... v létě to bylo těžší.

Ta co snáší, ta je jiná. Kloaka velká, vlhká. Zarudlá. Jako... jako když se stydí.

• Snášející slepice: lesklý peří, kloaka zvětšená, vlhká, zarudlá.
• Nesnášející slepice: matné, řídké, opelichané peří, kloaka menší, suchá, bledá.

To se mi zase vrací do hlavy, jak jsme s Markétou v létě seděli u ohně a povídali si o tom. Už je to pryč. Všechno.