Jak zvládnout negativní emoce?

Jak zvládnout tyhle prokleté negativní emoce? Fakt, že jo? Zní to jako klišé, vím, zaznamenávání pocitů a tak… ale fakt to funguje! Nevěřila jsem tomu, dokud jsem si to sama nezkusla. Vzpomínáte si na ten hrozný týden, co mi umřel děda? Byla jsem absolutně v troskách, brečela jsem snad nonstop. Pak jsem si ale začala psát deník, prostě všechno, co mi běželo hlavou. Všechny ty vzpomínky, ten smutek, vztek, dokonce i tu lítost, že jsem mu nestíhala volat tak často, jak bych chtěla… a víte co? Jakoby se to ze mě vylilo. Jako bych si to všechno z hlavy vyndala a mohla se na to podívat zvenčí, takové to… objektivně. A teprve pak jsem si ujasnila, co mi doopravdy trápí. Nejen smutek po dědovi, ale i ten hrozný pocit viny.

Ale psaní samo o sobě nestačí, to vám povim. To je jen první krok. Spánek, jídlo, pohyb – to je svatá trojice, bez které se cítím jako vyždímaný citron. Vážně, jako by mi někdo vysál baterky. A negativní emoce? Ty pak na mě skočí, jako tyhle hloupé mouchy na cukr. Pamatujete si ten maraton, co jsem chtěla běžet? Všechno jsem se na něj připravovala, ale pak mě dohnaly nějaké starosti a já se jen válela v posteli. No, a skončila jsem s hroznou migrénou a ještě větší depresí. Fakt blbost.

Je to dřina, to jo, ale stojí to za to. Myslím, že to je boj na celý život, ale když se o sebe starám a snažím se s tím bojovat, tak je to o dost snesitelnější. A když si pak uvědomím, že jsem to zvládla, a že jsem silnější, než jsem si myslela, tak to je prostě… úžasný pocit. Takže držte se, a nezapomeňte na tu trojici: spánek, jídlo, pohyb. A klidně si taky pište deník. Může to i vám pomoct. Nebo ne? Kdo ví… ale zkuste to!