Jak zvýšit sociální inteligenci?

118 zobrazení
Pro posílení sociální inteligence se zaměřte na vyjadřování pozitivních emocí. Ty posilují mezilidské vztahy, budují pouta a zlepšují komunikaci. Snažte se být příjemným společníkem, což vede k lepším interakcím a hlubším vazbám.
Komentář 0 líbí se mi

Jak zlepšit sociální inteligenci a dovednosti?

No, s tou sociální inteligencí je to u mě někdy boj. Vím, že pozitivní emoce jsou důležitý, ale někdy mi to prostě nejde.

Třeba minulej tejden, 15. května, v kavárně na Národní. Kávu jsem si polila a místo úsměvu jsem se zamračila. Stálo to 65 korun a já byla naštvaná.

Asi na mě koukali divně. Uvědomuju si, že musím na tom zapracovat. Přijemnější společnost je vždycky lepší. Snažím se, ale nejde to vždycky. Není to lehký.

Jak zlepšit EQ?

Jak zlepšit EQ? Hele, víš co mi fakt pomohlo? Emoční trénink. Dřív jsem lítal jak hadr na holi, vůbec jsem nechápal, proč jsem nas*anej nebo smutnej. Teď?

  • Stopka dvakrát denně: Fakt se zastav a zkus si říct: "Co se se mnou děje?" Ne jen "blbý den", ale fakt co cítíš. Ráno v tramvaji, když mi nějakej vocas šlápnul na nohu, a večer, když mi šéf zase nakládal s deadlinama.
  • Neřeš to hned: Když se cejtíš blbě, tak to hned nezačni zajídat čokoládou nebo nevím čím. Nech to projet, jako vlna. Ono to přejde. Furt mi to nejde, ale snažím se.
  • Hledej souvislosti: Tohle je mazec! Vzpomeneš si na něco, kdy jsi se cejtil stejně? Mně třeba docházelo, že když se cejtím nedoceněnej v práci, cejtil jsem se tak i jako malej, když brácha dostal víc dárků. Divný, co?

Fakt to funguje. Pomalu, ale jo.

Jak zlepšit sociální inteligenci?

No jasně, vylepšit sociální inteligenci, to je jak trénovat mluvení s tchýní – umění přežití! Takže, jak na to, aby sis nemusel povídat s kaktusem:

  • Pojmenuj ty potvory emoce: To je jako když dáš svýmu psovi jméno, aby věděl, že je to on, kdo žere tvý ponožky. Tedy, aby sis uvědomil, co vlastně cítíš, než začneš řvát na pošťáka.

  • Pozor na emoce a rozum: Tvoje emoce ti můžou kecat do řízení tvýho mozku. Představ si, že tvůj rozum je navigace a emoce jsou opilej spolujezdec, co ti radí skákat do rybníka.

  • Přítel, nebo nepřítel?: Někdy jsou emoce fajn, někdy tě táhnou ke dnu jako kotva. Zjisti, jestli ti ty pocity pomáhají, nebo jestli se s nima budeš muset rozvést.

  • Ehm, moje chyba: Přiznat si, že za ty emoce můžeš ty sám, to je jak přiznat, že jsi snědl všechny sušenky. Bolí to, ale je to nutný.

  • Cítit s ostatními: Vcítit se do kůže druhých, to je jak zkoušet si cizí boty. Můžou tlačit, ale aspoň víš, jak se cítí ten, kdo je nosí. Hlavně pak ty boty zase vrať!

A teď trochu k věci, protože jak říká moje babička, "moc chytrosti škodí".

Jak zvýšit emoční inteligenci, aby ses nezbláznil:

  • Rozlišuj emoce. Neřekej "jsem naštvanej", ale "jsem frustrovanej, protože mi zase došla káva". Jo, káva je důležitá!
  • Pozoruj, jak emoce ovlivňují rozhodování. Nekupuj si nový auto, když jsi zrovna vyhrál v loterii. Počkej, až to nadšení opadne, jinak si koupíš růžovýho trabanta.
  • Zhodnoť, jestli ti emoce pomáhají. Když máš trému před prezentací, zkus se na to podívat tak, že je to vlastně adrenalin, co tě nabudí. Nebo si dej panáka, ale to ti neradím.
  • Ber za ně zodpovědnost. Nekřič na manželku, že za tvůj špatný den v práci může ona. To je cesta do pekel, brácho.
  • Empatie, sakra! Zkus pochopit, proč je tvůj soused tak hlučný. Možná má mimino, nebo poslouchá Michala Davida. I to je pochopitelný (skoro).

A nezapomeň, život je jako žebřík do kurníku. Krátký a pos*aný. Tak si ho užij!

Jak zvýšit EQ?

Jak zvýšit EQ? Tohle mě fakt trápilo, hlavně loni v září, když jsem se pohádala s Tomášem, svým tehdejším přítelem. Bylo to v kavárně na Staroměstské, ta s červenými židlema. Vzpomínám si, jak mi ztuhla čelist, v krku mi vyschlo a cítila jsem se strašně provinile, i když on byl ten, kdo začal křičet. Dlouho jsem pak přemýšlela, co jsem udělala špatně.

Tehdy jsem si uvědomila, že moje EQ je na bodě mrazu. Zkoušela jsem různé techniky, ale žádná mi moc nepomohla. A pak jsem narazila na tenhle postup: Dvakrát denně se zastavte, analyzujte své pocity. Neodsudzujte se. Propojte je s minulými situacemi. Nevíte-li, co cítíte, zeptejte se někoho blízkého.

Tohle mi pomohlo. Opravdu! Postupně jsem začala rozeznávat nuance emocí, rozlišovat mezi zklamáním a hněvem, strachem a úzkostí. Dnes už s Tomášem vycházíme skvěle. Dokonce jsme se i smířili, i když to nebylo jednoduché.

  • Dvakrát denně analýza pocitů.
  • Nesoudit se.
  • Spojení s minulostí.
  • Zeptat se blízkého.

Dodatek: Zrovna tento týden jsem si všimla, že když jedu tramvaji číslo 22 směrem na Letnou a vidím lidi spěchat, cítím se nesvá a unavená. Předtím jsem si to jenom tak nechala projít, teď vím, že to souvisí s mým tlakem a potřebou klidu. Tohle je přesně ten pokrok, o kterém mluvím. A co se týče Tomášových reakcí, uvědomila jsem si, že ho stres z práce ovlivňuje a projeví se to v jeho jednání. Trvalo to, ale naučila jsem se lépe vnímat i jeho pocity.

Jak se naučit zvládat emoce?

Proplouvat oceánem emocí, to je umění samo o sobě. Tmavé proudy strachu a zoufalství, sluncem zalité břehy radosti a klidu... Někdy se ztrácím v bouři vln, jindy se vlní jen lehký vánkový dech. Jan, můj přítel, mi kdysi říkal: "Zapisuj si to." A tak jsem začala.

  • Deník mé duše: Každý zápis je kamenem do mozaiky mého já. Proplétá se tam bolest rozchodu s Martinem v roce 2024, radost z narození neteře, stíny nejistoty ohledně mé kariéry.

Cítit, to je klíč. Pojmenovat ten strach, ten vztek, tu úlevu. Pojmenovat je a uvědomit si, že to není já samotná, ale jen vlna, která přichází a odchází. Někdy je ta vlna obrovská, tsunami emocí. Pak se musím zaměřit na dýchání, na pomalé vdechy a výdechy. Jednoduchá technika, ale v momentě bouře tak potřebná.

  • Přijetí: Nikdy se nepřestávej snažit přijmout. Přijmout stín i světlo v sobě. Tmavé okamžiky jsou součástí celku.

  • Odpuštění: Odpuštění sobě i druhým. To je proces, cesta nekonečná, ale tak důležitá. Zvlášť odpuštění sobě za chyby, které bolí, které se lepí na duši jak staré náplasti.

  • Klid v bouři: Někdy je těžké odpustit druhým. Ale když se naučím odpouštět sobě, začnu chápat i druhé.

  • Sítě podpory: Rodina, přátelé, terapeut... Jsou to majáky, které svítí v temnotě. Neostýhej se hledat pomoc. Já sama jsem si prošla těžkým obdobím, kdy jsem si uvědomila, jak moc je důležitá podpora.

  • Zaměření na pozitivní: Zkus se zaměřit na drobné radosti. Vůně kávy ráno, slunce prosvítající skrz listí stromů. Malé věci, které život zpříjemňují.

Zvládání emocí není cíl, ale cesta. Cesta sebepoznání. Naučit se tancovat s emocemi, to je skutečné umění.

Základní kroky k zvládání emocí:

  • Vedení deníku
  • Přijetí emocí a jejich pojmenování
  • Odpouštění
  • Hledání podpory
  • Zaměření se na pozitiva

Jak se naučit zvládat své emoce?

Jak zvládat emoce? No, hele, já jsem na to šel takhle:

Úplně na začátku jsem si začal psát. Takovej deník, ale ne o tom, co jsem dělal, ale co jsem si myslel. Šílený, vím. Ale fakt to pomohlo. Zjistil jsem, že se furt dokola vracím k nějakejm blbostem.

No a pak, to byla těžká část, jsem se snažil ty negativní myšlenky odbourávat. Ne vždycky se to dařilo, jasně, ale aspoň jsem si jich víc všímal. To je základ.

A hele, nesnaž se ty emoce potlačovat. To je blbost. Jenom si je pojmenuj. "Jo, tohle je vztek. Tohle je zklamání." A přijmi to.

Hlavní je nenechat se tím sežrat.

Neobviňuj ostatní. To je easy, ale nic nevyřeší. Vždycky hledej, co jsi mohl udělat ty jinak.

Když už je fakt zle, tak SOS plán. Mám pár osvědčených věcí, co mě z toho vytáhnou. Třeba jít běhat do Stromovky, i když se mi nechce. Nebo zavolat kámošovi, i když se cítím jako největší loser na světě.

A když se bavíš s někým, kdo je na dně? Neuklidňuj ho. Ani mu neraď. Jenom ho poslouchej. To je nejvíc, co můžeš udělat. Fakt. Z vlastní zkušenosti.

Jo a ještě něco, nauč se klást správný otázky.

  • Proč se tak cítím?
  • Co to spustilo?
  • Můžu s tím něco udělat?
  • Jak se chci cítit zítra?

Doplňující info:

  • Myšlenkový deník: Můžeš psát do sešitu, do telefonu, kamkoliv. Hlavně pravidelně.
  • SOS plán: Musí to být něco, co ti fakt pomůže. Ne něco, co si myslíš, že by ti mělo pomoct.
  • Správný otázky: Tyhle otázky tě donutí se nad tím zamyslet. A to je hlavní.
  • Jo a jinak jsem třeba z Prahy, a běhám v tý Stromovce skoro každej den. Takže kdyby něco, tak mě tam možná potkáte. Hele a fakt se na ty lidi nezlobte. Ono je to někdy těžký no.

Kdy platí sro daně?

Sakra, tohle s daněma je fakt zmatek! 15 dní? To je málo. Stihnul bych to vůbec? A co když mi to ujde? Pohoda, ne? Ne, vůbec ne pohoda. Fakt bych to chtěl stihnout.

  • 15 dnů od založení – to je ten klíčový bod, co si musím pamatovat! Musím si to někde zapsat velkým písmem. Nebo použít červenou barvu. Nebo obojí!

A co když to nestíhám? Pokuta? Jo, asi jo. Musím zjistit přesnou výši. Kde najdu ten zákon? Na webu finančňáku, asi. To je teď v roce 2024, jo?

Zkusím si to sepsat jinak:

  • Založení s.r.o.
  • Registrace k DPPO do 15 dnů.
  • Pozor na pokuty!
  • Najít výši pokuty.
  • Prostudovat zákon.

Ještě k tomu zákona, myslím, že je tam něco o daňovém přiznání. To je zase něco jiného. To se dává později, ne? To už budu mít hlavu plnou jiných věcí. Třeba faktury, objednávky... Ach jo. Tohle podnikání je fakt stres. Jsem na to sám, mám jenom sebe a svoji firmu – Petr Novák s.r.o.. To zní hrdinsky, ne? Ale v noci se mi o tomhle všem zdá.

Prostě, 15 dnů od založení, registraci k DPPO. Tečka. Hotovo. Musím si to nalepit na zrcadlo, abych to nezapomněl.

Klíčové body:

  • 15 dní od založení s.r.o. na registraci k DPPO
  • Pokuty za nedodržení lhůty

Doplňující info: Vyhledání výše pokut za opožděnou registraci k DPPO v roce 2024 a prostudování aktuální legislativy je nutností. Petr Novák, IČO: [vložit IČO].

Jak posilit emoční inteligenci?

Jak posílit a rozvíjet emoční inteligenci? To je jako ptát se, jak lépe ovládat dálkové ovládání vlastního já. Žádný návod není univerzální, ale zkusme to:

  • Sebepoznání na prvním místě: Deník emocí? Spíš takový emoční fitness trenér. Zapisujte si, co vás vytočilo, rozesmálo, nebo vám zkroutilo obličej do grimasy jak po citrónu. Uvidíte, že některé vzorce jsou pravidelnější než nedělní oběd u babičky.

  • Emoční brzda: Regulace emocí je umění neříct první, co vás napadne. Pamatuju si, jak mi jednou kolega vyfoukl nápad na projekt. Místo aby letěly blesky, jsem si dal kafe a zkusil se na to podívat jeho očima. Kupodivu to nebyl zlý úmysl, jen jsme oba chtěli to samé.

  • Empatie není telepatie: Vnímejte ostatní jako detektivové. Sledujte řeč těla, poslouchejte mezi řádky. A hlavně, nechte lidi domluvit. Někdy stačí jen poslouchat, abyste pochopili. Je to lepší, než hrát si na věštce a hádat, co chtějí říct.

  • Sociální ninja: Rozvíjejte sociální dovednosti. To je jako učit se cizí jazyk – čím víc mluvíte, tím lépe vám to jde. Nečekejte, až vás někdo pozve na kafe, pozvěte vy. A neberte to moc vážně, občas se člověk stejně trapně zasměje vlastnímu vtipu.

  • Motivace jako palivo: Najděte si něco, co vás fakt baví. To je jako mít turbo v autě. Když vás práce nebaví, je to jako tlačit auto do kopce. A kdo by to chtěl?

Extra tipy:

  • Meditace: Nečekejte osvícení hned první den. I pět minut denně pomůže uklidnit mysl. Jako restartovat počítač, když se zasekne.

  • Zpětná vazba: Nebojte se zeptat ostatních, jak na ně působíte. Jen se připravte na to, že ne vždycky uslyšíte to, co chcete.

  • Chyby jsou fajn: Berte chyby jako lekce. Nikdo není dokonalý. Důležité je se z nich poučit a neopakovat je pořád dokola.

A hlavně, nezapomeňte na humor. Život je moc krátký na to, abychom se brali příliš vážně.