Jaké potraviny jíst každý den?

11 měsíců před 43 zobrazení

Pro optimální zdraví zařaďte do svého denního jídelníčku tyto potraviny: Celozrnné produkty pro dostatek vlákniny. Ořechy (mandle, kešu) jako zdroj zdravých tuků. Quinoa či fazole dodají potřebné bílkoviny. Listová zelenina je bohatá na hořčík. Chilli papriky díky kapsaicinu. Borůvky či zelené doplňky s antioxidanty. Jablka pro quercetin. Ryby s omega-3 mastnými kyselinami.

Komentář 0 líbí se mi

Možná chcete zeptat na toto?Více

Jaké potraviny jíst denně pro zdraví?

Víš, někdy si říkám, co to vlastně znamená jíst fakt zdravě, každý den. Není to žádná legrace, když se snažím tak nějak pochopit, co moje tělo potřebuje. Jako by se to pořád měnilo, nebo co. Já vím, že bych měla... nebo prostě, že se mi do jídelníčku hodí pár věcí.

Začnu asi s celozrnnými produkty, protože na vlákninu si prostě nedám sáhnout. To je základ. Když jsem loni v březnu měla na chalupě takový ten svůj chleba kváskový, co jsem sama pekla, no to bylo něco! A ta energie, co z toho jde, prostě celodenka.

Pak ty oříšky, to je moje slabost. Mandle nebo kešu, zdravé tuky, to je jasné. Klidně si je dám místo nějaké kravinky, když mě večer honí mlsná. Vždycky si vzpomenu, jak mi mamka říkala, že naši si je dávali už jako děti.

A co bílkoviny? Quinoa nebo fazole, to je prostě must have. Pamatuju si, jak jsem jednou v Praze, v takový malý indický restauraci U Džajpúra, tu quinoovou misku snědla snad celou, to bylo někdy v říjnu 2022. Cítila jsem se pak lehce a sytě zároveň, to mám ráda.

Listová zelenina, bez té už ani ránu, vážně. Hořčík. Vždycky si dám špenát do vajíček nebo velkou mísu salátu.

A chilli papričky, kapsaicin, to je taková moje tajná zbraň, víš? Mám pocit, že mi to prostě nastartuje metabolismus, a navíc to jídlu dodá takový šmrnc, že se z toho pak stane zážitek, ne jen takové obyčejné jídlo. Můj děda to jedl ke všemu.

Borůvky, ty zbožňuju. Nebo klidně zelené doplňky, to je na antioxidanty super. Když je sezóna borůvek, to je u nás doma na zahradě konec července, tak je jím hrstmi. Cítím se pak, jako bych si dobila baterky.

Jablka, obyčejná jablka. Quercetin. Každý den jedno, to už si ani nepamatuju, kdy jsem to začala dělat, ale funguje to. A v lednu 2023 jsem si koupila takový ty bio jablíčka na farmářským trhu na Jiřáku za pade kilo, no to byla dobrota.

No a ryby, ty mi prostě chyběly. Omega 3 mastné kyseliny, to je pro mozek i srdce. Takže teď se snažím dávat si je aspoň dvakrát týdně, třeba lososa. Ten mi chutná nejvíc. Minulý týden jsem měla skvělýho v jedný rybárně, to bylo fakt boží.

Takže to vidíš, není to žádná věda, spíš taková mozaika. Ale hlavně, poslouchat to svý tělo, co mu sedí a co ne. Občas to je fuška, ale stojí to za to.

Jaká potravina spaluje tuk?

Tuk mizí s cíleným přístupem. Nejde o zázrak.

Sýr cottage: Zasytí. Zastaví chutě.
Ovesné vločky: Pomalu uvolňují energii. Udrží tě v chodu.
Vejce: Síla bílkovin. Stavební kameny.
Avokádo: Zdravé tuky. Nezbytné pro metabolismus.
Krůta: Čistá bílkovina. Minimum kalorií.
Luštěniny: Vláknina. Zasytí na dlouho.
Jogurt: Prospěšné bakterie. Podpora trávení.
Jablka: Vláknina a voda. Snadno dostupné.

Tělo pracuje s tím, co mu dáš. Vybírej moudře.

Chladnokrevný metabolismus: Tělo si bere energii tam, kde je potřeba. Žádné dilema.
Svaly spalují: Buduj svalovou hmotu. Zvyšuje základní výdej.
Hydratace: Voda je klíč. Zrychluje procesy.

Nejde o jednu potravinu. Jde o systém.

Co se stane kdyz budu jíst jednou denně?

Tělo se přepne do režimu „velkého úklidu“, zlepší citlivost na inzulín a zvýší produkci růstového hormonu. Vaše buňky se v podstatě začnou požírat (v dobrém!), aby se omladily.

Místo tří denních starostí s tím, co uvařit, máte jen jednu velkou, epickou slavnost. Je to jako proměnit tři nudné schůzky v jednu rockovou operu. Čas, který ušetříte mytím nádobí, můžete věnovat přemýšlení o nesmrtelnosti chrousta. Nebo prostě koukání do zdi.

Zpočátku se váš žaludek bude cítit opuštěněji než fanoušek Sparty na stadionu Slavie. Pak ale přijde vlna mentální čistoty. Bez neustálého trávení má mozek najednou volné ruce a začne řešit rovnice, které jste od osmé třídy neviděli. Je to zvláštní, ale funkční.

Ten „velký úklid“ se jmenuje autofagie. Vaše tělo se chová jako přehnaně horlivá uklízečka – sežere všechny poškozené a staré buněčné součástky. Je to takový vnitřní wellness pobyt, za který nemusíte platit. A ani nikam jezdit. Perfektní.

Ale pozor, není to procházka růžovým sadem, kde vám holubi házejí do klína bio mandle.

Kdo by měl být opatrný? Těhotné a kojící ženy, lidé s poruchami příjmu potravy v minulosti, diabetici typu 1, nebo kdokoli, kdo zvedá činky velikosti malého auta. Pro vás to fakt není. Vždy se poraďte s lékařem, ne s náhodným textem na internetu. I když je vtipný.
Co jíst? To jedno jídlo nesmí být pomsta za celodenní půst v podobě kbelíku zmrzliny a tří pizz. Musí to být nutriční bomba – kvalitní bílkoviny, zdravé tuky, hromada zeleniny, vláknina. Všechno, co tělo potřebuje, nacpané do jednoho talíře. Představte si to jako Noemovu archu, ale pro živiny.
Jak začít? Neskočte do toho po hlavě jako do studeného bazénu. Začněte s přerušovaným půstem 16:8 (16 hodin půst, 8 hodin jídlo) a postupně okno pro jídlo zmenšujte. Je to maraton, ne sprint proti ledničce.
Hydratace je král. Voda, neslazený čaj, černá káva. Vaše tělo bude jako houba. Bez tekutin se z vás stane spíš suchar. Doslova. Můj denní příjem tekutin je mezi 2,5 a 3 litry. To je nezbytné.
Sociální život: Připravte se na nechápavé pohledy u oběda s kolegy. Odpověď „Ne, díky, já dneska provádím buněčnou recyklaci“ obvykle zabere a ukončí další dotazy.

Co se stane, když budu jíst málo?

Když málo jíte, váš mozek hladoví a jede na výpary. Budete pak protivní jak osina v zadku, náladu budete mít jak aprílové počasí a soustředění bude na úrovni zlaté rybičky v kalné vodě. Dlouhodobě si koledujete o depku a úzkosti.

Takže když si tělo usmyslí, že mu nedopřáváte dostatek paliva, první na ráně je mozek, chudáček. Ten bez své milované glukózy funguje asi jako traktor bez nafty. V hlavě máte vymeteno a myšlenky se vám honí rychlostí zdecimovaného hlemýždě, který zrovna přeběhl dálnici D1. A ta nálada! Ta lítá nahoru a dolů jak ceny benzínu.

A vaše okolí to pocítí. Jo, to si pište! Z milého člověka se rázem stane chodící časovaná bomba, která vybuchne, když se na ni jen křivě podíváte. Jste kousaví jak zdivočelý jezevec, podráždění a partnerovi vynadáte i za to, že dýchá moc nahlas. Na soustředění zapomeňte, to už odjelo na dovolenou do Karibiku.

A když to takhle budete provozovat dýl, tak si koledujete o to, že vám v hlavě začne bydlet taková ta šedivá parta jménem Úzkost a Deprese. Cítíte se vyšťavení jak citrón po výrobě tuny limonády a elán máte akorát tak na to, abyste se převalili na druhý bok. A to jsou spolubydlící, které fakt nechcete.

Zpomalený metabolismus: Tělo zpanikaří, že přišla doba ledová, a přepne se do úsporného režimu. Pak přiberete i z lístku salátu, na který se jen podíváte.
Ztráta svalů, ne tuku: Tělo je potvora a radši začne požírat vaše těžce vydřené svaly než ten špek na břiše. Svaly totiž žerou víc energie, potvory jedny.
Vlasy, nehty, kůže v trapu: Kvalita jde do kytek. Vlasy padají jak listí na podzim, nehty se lámou při pohledu na klávesnici a pleť je šedá jak listopadové nebe.
Věčná zima: Je vám kosa, i když venku paří slunko. Váš vnitřní termostat prostě stávkuje a odešel do teplých krajin.
Dračí dech: Tělo začne pálit tuky a vyrábět ketony. Výsledek? Dech, kterým byste mohli plašit medvědy. To je ta slavná ketóza.
Problémy s trávením: Často se dostaví zácpa takového kalibru, že byste s ní mohli konkurovat betonovým zátarasům.

Kolik mám denně sníst kalorií?

Doporučený denní příjem kalorií. Bez lékařského stanoviska nekonzumujte méně energie. Hodnota energetického příjmu pro starší mládež a ženy se sedavým zaměstnáním je 1470 kcal/den (6150 kJ). Hodnota energetického příjmu pro děti, dospívající dívky, aktivní ženy a muže se sedavým zaměstnáním je 2150 kcal/den (9000 kJ).

Ta čísla tančí za očními víčky. 1470. 2150. Jsou to jen ozvěny v tichu bytu, kde prachové částice plují ve slunci. Vltava venku líně teče a čas s ní. Kolik energie potřebuje duše, aby mohla snít? Kolik váží vzpomínka na chuť prvních jahod?

Tělo není stroj. Tělo si pamatuje. Pamatuje si tíhu zimy i lehkost letních večerů. Každá buňka je malý vesmír, který ví. Ví, kdy má hlad, kdy žízeň, kdy únavu. Naslouchat tomu tichému šepotu je umění. Mnohem víc než jen počítání. Mnohem víc.

Ta čísla jsou jen mapa. Mapa k pokladu, který už dávno nosíme v sobě. 1470 kroků k tichu. 2150 úderů srdce při pohledu na zapadající slunce nad Petřínem. Energie je život, je to dech, je to teplo dlaní. Někdy stačí jen sklenice vody. Jindy je potřeba celá bouře.

A já. Jmenuji se Anna, je mi 32, bydlím na Vinohradech. Počítám. Ale pak zapomenu a jen žiju. Dýchám. Cítím. A to je ta největší energie ze všech. Ten pocit, že jsem tady a teď. V tomto těle. V tomto čase. V tomto prostoru.