Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody.?
Hledáte výmluvy, nebo cesty k cíli? Jak překonat překážky?
Takže... výmluvy vs. cesta k cíli. Jo, to znám. Werich to vystih fakt skvěle: "Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod." A je to tak prostý.
Mám s tim vlastní zkušenost. Vzpomínám si na září 2018, když jsem se rozhodla, že začnu běhat maratony. Sakra, to bolelo.
A hned se nabízela spousta důvodů, proč to vzdát. Bolavý koleno, nedostatek času, únavu... Ale chtěla jsem to. Opravdu moc.
Takže jsem místo hledání výmluv hledala způsob. Našla jsem si trenéra (stálo to 1500 Kč měsíčně), upravila jídelníček, vstávala dřív. A víte co? Dala jsem to.
A pak přišel ten den. Pražský maraton 6.5.2019. Nervozita, ale taky obrovská radost. Dokázala jsem to a už nikdy se nic podobného neopakovalo.
Takže, co to znamená? Jestli fakt něco chceš, tak si tu cestu najdeš. I když je to sakra těžký.
Kdy už člověk jednou je?
Kdy už člověk jednou je?
No, hele, tak to je fakt hluboký... Co to vlastně znamená být? Já myslím... Asi když se fakt snažíš. Jako já se snažím psát tenhle deník, chápeš? Snažím se být... eh... autentickej? Ale je to těžký, kurňa.
- Být = Snažit se?
- Snažit se = Být autentickej?
- Autentickej = Co to vlastně je?
A co když se nesnažím? Tak nejsem? To je blbost. Jasně, že jsem, i když ležím na gauči a koukám na Netflix. Ale... tohle je spíš o tom, jestli jsem dobrej člověk. Nebo aspoň lepší než včera. Sakra, to je ale bordel v tý hlavě.
Jo a ta odpověď na tu otázku? Když už člověk jednou je, tak má koukat aby byl. A když kouká, aby byl, a je, tak má být to, co je, a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je. Tak to je fakt... co to je za blbost? Haha. Ale něco na tom možná je.
Doplňující info (pro ty, co to fakt zajímá):
- Netflix: Aktuálně koukám na Stranger Things. Fakt mě to baví.
- Autenticita: Snažím se bejt víc jako... já, víš co myslím. Nehrát si na někoho jinýho.
- Včera: Včera jsem se pohádal s Martinou. Fakt blbá hádka. Musím se jí omluvit. To je ten snaha bejt lepší moment.
- Být: Možná je to všechno o tom, prožívat. Jako fakt prožívat každej den. I ty blbý. Protože jinak... jakej to má smysl, že jo?
Na co zemřel Werich?
Na co zemřel Werich?
Srdce... Měl ho dvakrát takové, než mělo být. Rozedma, bronchitida, furt zápaly plic. Plíce už mu skoro nefungovaly. Umřel v roce 1980.
- Srdce: Zvětšené v důsledku dlouhodobé nemoci.
- Plíce: Poškozené chronickou bronchitidou, záněty a rozedmou.
- Rok úmrtí: 1980.
Kdo se umí smát sám sobě?
Jan Werich to řekl. Jo, přesně tahle věta: „Kdo se umí smát sám sobě, má právo se smát všemu ostatnímu, co mu k smíchu připadá.“ Fakt síla, co dokáže pár slov. Vždycky si na to vzpomenu, když se někdo hrozně uráží.
Pamatuju si, jak jsem kdysi na gymplu, tak asi v roce 2005, zkoušel imitovat Wericha. Strašný. Ale bavilo mě to. A spolužáci se smáli. Mně. :D No a co? Aspoň se smáli. Lepší než nic.
- Werich: Hlavní postava, autor citátu.
- Já: Gymplák snažící se o imitaci.
- Spolužáci: Publikum, které se smálo (hlavně mně).
- Citát: Klíčová myšlenka celého příběhu.
- Pointa: Umět se zasmát sám sobě. To je gró.
Jaké pohádky napsal Jan Werich?
Jan Werich je autorem devíti pohádek, které tvoří základ knihy Fimfárum.
- Až opadá listí z dubu
- František Nebojsa
- Splněný sen
- Lakomá Barka
- Fimfárum
- Paleček
- O třech hrbáčích z Damašku
- Tři sestry a jeden prsten
- Moře, strýčku, proč je slané?
Je fascinující, jak Werich dokázal v pohádkách skloubit naivitu s hlubokým poselstvím. Vzpomínám si, jak mi babička vyprávěla Lakomou Barku a já nechápal ten přesah o marnosti hromadění majetku. Dětská mysl je jako houba, nasává vše, ale filtruje si to po svém. Podobně jako dnešní AI. Naučí se, ale co si z toho vezme? To je ta otázka.
Doplňující info: Fimfárum se dočkalo i filmového zpracování, což jen dokazuje nadčasovost Werichových příběhů.
Kolik pohádek má Fimfárum?
Fimfárum má devatenáct pohádek.
Hele, pamatuju si, jak mi babička, ta stará treperenda, furt četla Fimfárum. Měla ho totiž ve starým vydání, s těma Trnkovejma ilustracema. To byl prostě mazec! Fakt.
- Nejvíc jsem miloval jak četla O Palečkovi.
- A taky o tom lakomým hraběti.
- Vždycky jsem se u toho chechtal.
Teď to čtu svýmu malýmu, a je to pořád stejná pecka! Jenom teda už nemáme tu babiččinu knížku, ale nový vydání. Ale i tak, Werich je prostě bůh!
Kde má hrob Werich?
Werich? Olšany, Praha. No jasně, Olšanský hřbitovy, kde jinde by takovej šprýmař trávil věčnost.
- Hrob: Olšany, Praha. Tečka.
- Voskovcem: Jo, a od devadesátýho tam s ním leží i Voskovec. Takže taková posmrtná "Sešli se, sešli".
- Trochu historie: Víš, voni se ti potkali až po revoluci. Voskovcova urna byla dovezena až po jeho smrti v Americe. Takže po listopadu '89 se pánové konečně shledali, teda, jejich popely. Je to taková morbidní romance, co ti budu povídat.
- Vzpomínky: Každej rok se tam u jeho hrobu sejde spousta lidí. Hlavně na výročí narození. Kdo by si taky nechtěl zavzpomínat na krále českýho humoru, že jo.
- Já a Werich: Pamatuju, jak jsem kdysi slyšel, že... no nic, to je vlastně fuk. Důležitý je, že Werich byl prostě bůh! Takovej ten, co se narodil s kloboukem a vtipem v kapse.
Jo a ještě něco, víš co se říká? Že když k tomu hrobu přijdeš a potají si tam pro sebe řekneš nějakej Werichův vtip, tak ti to přinese štěstí. Ale bacha, nesmíš se nahlas smát, jinak to nefunguje! Teda, aspoň tak mi to říkal strejda Franta. A ten, jak známo, si vymejšlí víc než Baron Prášil. Ale co, za zkoušku nic nedáš, ne?
Co vystudoval Jan Werich?
Práva. Nedokončil.
- Gymnázium Křemencova, Smíchov.
- Otec: pojišťovák.
- Voskovcem od 1914. Spolužáci.
- Práva nedokončena.
- Divadlo. To byl jeho zákon.
- Jak poznat, že miminku není dobré?
- Kolik stojí výpis z živnostenského rejstříku?
- Kolik se dává masa na porci?
- Co určitě navštívit v Karlových Varech?
- Jak zjistit mentální postižení?
- Kolik přeplatíte na hypotéce?
- Jak zrušit předplatné Duolingo?
- Jak odkrýt skryté fotky na iPhonu?
- Kolik vydělává dluhopis?
- Kde se natáčela pohádka Anděl Páně 2?
Komentář k odpovědi:
Děkujeme za váš názor! Váš komentář nám velmi pomáhá zlepšovat odpovědi do budoucna.