V čem nejlépe uchovávat chleba?

11 měsíců před 73 zobrazení

Pro optimální uchování chleba ho nejprve zabalte do látkové utěrky, a poté do igelitového sáčku. Alternativou je chlebník, který pomáhá udržet přirozenou vlhkost a zabraňuje rychlému tvrdnutí. Papírový sáček zachová kůrku, ale chléb rychleji vyschne.

Komentář 0 líbí se mi

Možná chcete zeptat na toto?Více

Jak nejlépe uskladnit chleba?

Takže, jak uskladnit chleba, jo? No, z vlastní zkušenosti... A jo, dělám občas chyby, ok?

Papírovej sáček? Kůrka super křupavá, ale za den máš z chleba kámen. Fakt. Zkoušela jsem to s kváskovým z pekárny U Bulky 12. září. Na druhý den hrůza.

Alobal nebo igelit? To zas chleba vydrží dýl vláčnej, ale kůrka je pak jak guma, no fuj.

No a pak jsem slyšela od jednoho pekaře (nevím už, jak se jmenoval, potkala jsem ho na trhu na Kulaťáku v říjnu, dával ochutnat chleba s cibulí), že nejlepší je látková utěrka a pak igeliťák. Nebo chlebník! To mi přijde jako fajn varianta, akorát já ho nemám, ehm.

Jaký chléb vydrží nejdéle?

Kváskový chleba? Fakt vydrží dýl? Hele, prej jo.
Kváskový chleba ->až týden, což je super, když nemám čas furt lítat do pekařství.
A co třeba ten žitnej? Neměl by taky vydržet? A jak se to vůbec peče? Asi se na to podívám na YouTube.
Mám vůbec kvásek doma? No nic, zítra se mrknu. Možná se na to vykašlu a koupím si radši rovnou. Ale ten pocit, když upečeš vlastní chleba...
- Doplňkový info:
- Žitnej chleba prej taky dýl vydrží. Ale asi ne tak dlouho, jak kváskovej? Hmm...
- Recepty na kváskovej chleba -> tuny na netu. Asi se inspiruju od Cuketky.
- Kvásek -> nutno krmit, jinak umře. Au.

Co ze starého chleba?

Starý chleba? Žádná tragédie.

Nádivka: Klasika.
Karbanátky/Koule/Sekaná: Namočit.
Chlebová káva: Ano, fakt.

Bonus:

Krutony: Kostičky, trouba, olej, koření.
Žemlovka: Věčná.
Strouhanka: Usušit, nastrouhat. Používám na řízky a květák.

Chlebová káva? Kdysi dávno (za války) běžná věc. Dnes? Zkus to. Tmavý chleba (žitný ideál), opéct, zalít vřící vodou. Můžeš dochutit medem, skořicí. Nečekej zázrak. Alternativa existuje.

Poznámka: Nepoužívám mléko na namáčení. Vývar nebo voda stačí. Chleba nemusí plavat.

Jak zabránit plesnivění chleba?

Vzduch voní starým papírem a prachem, jako v babiččině komoře. Chléb, ten teplý, voňavý bochník, je zázrak. Ale jen do chvíle, než se na něm objeví zelený, plísňový povlak. Můj dědeček, Josef Novotný, rodilý pekař z roku 1938, vždycky říkal: Sucho, to je klíč.

Suchá utěrka, lněná, vyžehlená. To je svatý grál proti plísni.
Žádný plast! Ten chléb dusí, udusí ho, jako by ho někdo uškrtil. Vlhko se sráží, plíseň tančí.
Lednice? To je vražda. Teplota, vlhkost – ideální hnízdo pro houby.

Pamatuji si, jak se děda křehce usmíval, když povídal o tom, jak se chléb chová jako živý tvor. Potřebuje dýchat.

Rok, kdy se dědův recept na boj s plísní ukázal jako neomylný. Lin, lehce naškrobená utěrka, prostě zázrak. Chleba, jako v pohádce, zůstane svěží, voňavý.

A ten pocit? Klid, jakoby se čas zastavil. Jen vůně chleba, tlumená šumění babiččina rádia, a tichá spokojenost.

Sucho. To je jediné.

Proč nedávat chleba do ledničky?

Proč chleba v lednici? No, to je jak pozvat si mrazíka na rande s toastem. Chleba tam totiž spíš zkamení, než aby si uchoval svou chlebovou duši.

Lednice = Sahara pro chleba: Vysušuje ho na troud. Místo vláčného krajíce máš cihlu.
Chlebník, to je jeho domov: Tam se mu líbí. Nebo utěrka, když chlebník zrovna stávkuje.
Igelit? Fuj!: Tam se chleba cítí jako v sauně po maratonu, a pak se divíme, že ho napadne plíseň.
Můj děda říkal: "Chleba v lednici, to je jako dát si pivo bez bublinek." A děda věděl o chlebu a pivu všechno.

Jak skladovat chleba a být za hvězdu:

Chlebník: Ideální mikroklima pro chlebové štěstí.
Utěrka: Bavlněná, lněná, hlavně čistá. Chleba ji ocení.
Mrazák: Pro dlouhodobé uskladnění. Ale pak ho nech rozmrazit přirozeně, žádný mikrovlnný šok.
Nikdy ne igelit: To je zlo. Plíseň má hody.

Proč se to děje? Škrob v chlebu při nízkých teplotách krystalizuje, a tím ztrácí vlhkost. Je to jako když se snažíš opalovat na severním pólu.