Co je glossofobie?

No tak, glossofobie... to je něco, co znám až moc dobře. Strach z mluvení na veřejnosti. Víte, jak se říká, že víc lidí se bojí mluvit na veřejnosti než smrti? Nevím, jestli je to pravda, ale sakra, chápu to.

Je to v podstatě takový strašák, co se ti usadí v hlavě a říká: "Neříkej to! Zamotáš se! Ztrapníš se!" A pak, jako na potvoru, se ti začnou potit dlaně, srdce ti buší jako splašené a v krku máš sucho jak v poušti.

Já jsem třeba jednou měla prezentaci na konferenci. Důležitou prezentaci! Připravovala jsem se na ni týdny. Měla jsem to všechno naučené nazpaměť. No, a když jsem stoupla před ten mikrofon, před ty stovky očí... prostě mi vypadl proud. Doslova. Najednou jsem nevěděla, kdo jsem, co dělám, a o čem mám vlastně mluvit. Trapas jak hrom! Pořád si to pamatuju, brr.

Je to prostě úzkost, nervozita, strach z toho, co si o tobě lidi pomyslí. Že uděláš chybu, že budeš vypadat hloupě, že tě odsoudí. A víte co? Někdy si myslím, že je to vlastně obava z vlastní nedokonalosti, z toho, že nejsme dokonalí. A to je přece blbost, ne? Nikdo není dokonalý!

Může to fakt zkazit hodně věcí, to vám povím. Promoakce v práci, obhajoba diplomky, svatební proslov... cokoli! Kvůli téhle fobii se člověk někdy vyhýbá situacím, které by mu mohly pomoct v kariéře, v osobním životě... je to šílený. Není to jen taková "trocha nervozity". Je to vážný problém. A sakra, proč s tím lidi nechodí víc k psychologovi?