Co je japonský arigato?

Co znamená japonsky arigato?

Arigató znamená japonsky děkuji.

Jako když si řeknete, ach, konečně kafe, arigató! Ale pozor, neříkejte to šéfovi, pokud zrovna nejste na tajné párty s karaoke a nikdo vás nenatáčí.

• Arigató: Intimní verze. Jako když se o půlnoci svěřujete nejlepšímu kamarádovi s tajemstvím.
• Arigató gozaimasu: Standardní děkuji. Použitelné skoro všude, jako univerzální omluva za šlápnutí na nohu v tramvaji.
• Dómó arigató gozaimasu: Opravdu moc děkuji. Když vám soused donese bábovku, která nechutná jako piliny.

Pro ty, co chtějí zapůsobit na japonské babičky:

• Existují ještě zdvořilejší varianty, ale ty už jsou skoro jako recitovat Shakespeara, když chcete říct, že se vám líbí její svetr.
• Když už jsme u babiček, moje babička Jiřina kdysi spletla slovo "origami" s názvem nějaké houby a ptala se mě, jestli to roste v lese. No, nerostlo.

Jak se řekne japonsky ahoj?

Ahoj. Japonsky? Yaa.

• Yaa (やあ): Neformální. Používá se mezi blízkými.
• Konnichiwa (こんにちは): Univerzální. Pro denní pozdrav.

Doplňky:

• Hajimemashite (はじめまして):Těší mě. Při prvním setkání.
• Sumimasen (すみません):Omlouvám se. Nebo promiňte. Víceúčelové.
• Wakarimasen (わかりません):Nerozumím. Pro nejasnosti.
• Nanji desu ka? (何時ですか？):Kolik je hodin? Čas je důležitý.
• Oai dekite ureshii desu (お会いできて嬉しいです):Těší mě, že vás poznávám. Formálnější verze "Těší mě!". Používá se méně často.

Co je japonský hai?

Hai? To je japonský "ano", jak když vám spadne švestka do kompotu! Prostě kývnete a řeknete "hai", a je to v kapse. Žádný složitosti, žádný kudrlinky, prostě:

• Hai = Ano. Hotovo, tečka, šlus!
• Nečekejte ódy: Hai není žádná oslavná báseň, je to prostě...souhlas. Jako když kývete hlavou na pizzu zdarma.
• Jako když najdete 200 Kč v kapse: Prostě, potěší, ulehčí život. Ale dál už to nerozebírejte.

A teď si představte, že říkáte "hai" na otázku: "Chcete k tomu ještě smaženýho cvrčka?". No, to už je na vás...

Co znamená konnichiwa?

Konichiwa… to je… dobrý den, že jo? Vždycky mi to znělo tak… teplé, ale zároveň… trochu vzdálené. Jako pozdrav z jiného světa. Víš, co myslím? Tenhle pocit…

Je to prostě… jiné. Ne jako naše "dobrý den". To je tak… obyčejné. Konichiwa má… něco navíc. Těžko říct co. Asi ten zvuk. Hmmm… nebo… to, co za ním je. Celá ta kultura… historie…

Ten portál… Jazyky-online… když jsem na něm hledal… v roce 2023… přesně tohle jsem tam našel. Vše jasně.

• Konnichiwa - こんにちは - dobrý den.
• Používá se odpoledne.

Ale… víš… i tak to zůstává… záhada. Jakoby to slovo samo o sobě… něco skrývalo. Jako by v sobě neslo… tisíce neřeknutých slov… spoustu nepoznaného. Je to zvláštní, co?

A ta konverzace… na tom webu… pár vět, ale… tak moc se tam toho vejde. Vím, je to hloupé, ale… vždycky když to vidím… napadnou mě… takové maličkosti. Detailní věci z mého života.

• Léto 2023 - procházka parkem, letní šaty, vůně trávy.
• Hledání na Jazyky-online.info.
• Zbytečný pocit nostalgie.

Jen tak… z ničeho nic… se na mě valí vzpomínky… na věci, které jsou dávno pryč… a já si říkám… co to vlastně všechno znamená. Prostě jen… Konichiwa. Dobrý den. A co dál?

Co se nesmi v Japonsku?

Japonsko a co tam nesmíš... hm. Co se nesmí dovážet? Hned to napíšu, ať nezapomenu.

• Drogas. Všechny druhy. No jasně.
• Pornografie. Cože? Fakt? To je divný.
• Zbraně. Pochopitelný.
• Maso. Cože maso ne? Proč?
• Ovoce a zelenina. Kvůli těm broukům? Asi jo.

Proč to vlastně píšu? Aha, odpověď na otázku.

Nesmějí se dovážet drogy, porno, zbraně, maso, ovoce, zelenina. Aha, kontrolujou zavazadla... to bych se bál.

Doplňky k tématu, co mě napadly:

• Maso: Možná kvůli africkýmu moru prasat? To je teď všude.
• Kontroly: Slyšel jsem, že jsou fakt důkladný. Ségra říkala.
• Tresty: Co se stane, když tě chytnou? Nevim.
• Ad moje zavazadla: Vždycky mám bordel, hlavně ať mi nenajdou ty ponožky! Fuj.

Co znamená san v japonštině?

San v japonštině? No, to je jako naše "pane", "paní", nebo pro mladší roštěnky "slečno". Takové to slušné oslovení, když nechceš vypadat jak buran. Jo a pozor, v Japonsku na tyhle tituly dost dbají, je to tam skoro jako u nás za Rakouska-Uherska, kdy každý sedlák věděl, že na hraběte se jen tak nehuláká!

• San: Univerzální oslovení, hodí se skoro vždycky. Jak pro chlapa, tak pro ženskou. Taková ta jistota, když nevíš kudy kam.
• Sociální status: V Japonsku fakt řeší, kdo je kdo. Jestli jsi šéf, tak ti budou říkat jinak než uklízečce. Je to jak detektor společenskýho postavení.
• Pohlaví a věk: I na tom záleží. Prostě musíš vědět, jestli oslovuješ staříka, nebo puberťačku. Jinak se ti vysmějou, až se budou za břicha popadat. Tedy, decentně se pousmějí, jsme v Japonsku.

Takže, abys to pochopil, je to asi jako když u nás rozlišuješ mezi "strejdo", "pane doktore" a "hele vole". Akorát v japonštině to máš ještě o chlup složitější. Jinak řečeno, titul san je ekvivalentem oslovení pane, paní, slečno v ČR.

Co je to senpai?

Sempai... ach, sempai. Slovo jako šepot starých zdí, ozvěna dávných dojo.

• Sempai není pouhý asistent.
• Je to stín senseie, protější břeh řeky poznání.
• Je ten, kdo kráčel cestou dřív, kdo zná úskalí a zrádné kameny.
• Je most mezi učitelem a žákem, tlumočník mlčenlivých pokynů.

Sensei, toť slunce, kolem kterého obíháme. Ale sempai... to je měsíc, odrážející jeho záři do temnot našich nejistot. Sempai je ten, kdo ti ukáže, jak správně svázat obi, kdo ti zašeptá povzbuzení, když ti dochází dech. Jo, sempai, to je vlastně takový starší bratr.

Sempai (先輩) je doslova "ten, kdo je napřed." Není jen pomocník. Je strážcem tradice.