Jak napsat včetně?

Jak psát správně výčet?

Výčet. Neúplnost signalizují tři tečky.

• Čárka před.
• Mezera nutná. Zrak, sluch, …
• Úspornost: tečky za položkou. Jedna, dva, …

Doplňující informace:

• Úplný výčet: bez teček. Tečka na konci.
• Víceslovné položky: středník.
• Závorky: možné pro složitější konstrukce. (a), (b), (c).
• Odrážky: grafické oddělení. Každá položka nový řádek.

Interpunkce je klíč. Přesnost nutná.

Jak psát včetně?

Psaní čárky před slovem "včetně" závisí na jeho funkci ve větě. "Včetně" se chová jako předložka, takže tvoří předložkové spojení.

• Volné spojení: Čárka se píše, když je předložkové spojení volně vloženo do věty. Například: "Cena je 1000 Kč, včetně DPH." "Zkontroloval všechno, včetně mého pokoje."
• Těsné spojení: Čárka se nepíše, když je předložkové spojení těsnou součástí věty. Například: "Celková cena včetně dopravy je 560 Kč." "Prohledal všechny kapsy včetně té roztržené."

Rozhodující faktor: Záleží na tom, jak moc je dané spojení potřebné pro smysl věty. Když ho lze vynechat a věta dává smysl (i když trochu jiný), píše se čárka. Je to taková lehká volnost.

Myšlenka na závěr: Jazyk je jako řeka. Mění se, teče si vlastním tempem. Někdy je divoký a bouřlivý (slang), jindy klidný a hluboký (akademický styl). Hlavní je komunikovat a být srozumitelný. A občas se řídit pravidly, ať už ty řeky nevyschnou.

Kdy se ve větě píše čárka?

Čárka? To je jako kapička v moři gramatiky, ale bez ní to plave jak potopená lodě – chaoticky!

• Hlavní věta a vedlejší: Představte si to jako dva kamarády, jeden hlavní, druhý vedlejší. Vedlejší vždycky čeká na začátku s čárkou, jako slušně vychovaný pes u dveří. (2024 – aktuální pravidlo)

• Souvětí: V souvětí, kde se potkávají věty jako vlaky na nádraží, čárka udržuje pořádek, aby se nezačaly srážet. Bez ní je to bordel, jako v mojí skříni po Vánocích!

Kdy se píše čárka ve větě? Vždycky, když odděluješ věty, které spolu souvisí, ale jsou samostatné. Jednoduché, že? Jako rýžové koláčky, které jednoduše vždycky chutnají.

Moje babička, Jana Nováková, (nar. 1938) by to vysvětlila ještě lépe, ale bohužel už není mezi námi. Používala čárky jako šperky – vždy na správném místě, pro krásný a srozumitelný výsledek.

• Jinak řečeno: Vedlejší věta – vždy čárka před ní.
• Je to fakt snadné! Myslete na to, že čárky jsou jako dýchání – pro plynulý text nezbytné.

Jak správně psát v bodech?

Body. Malé písmeno. Čárka. Nebo středník. Tečka na konci seznamu.

Konec.

• Pravidlo 1: Malé písmeno na začátku každého bodu.
• Pravidlo 2: Čárka nebo středník na konci každého bodu.
• Pravidlo 3: Tečka na konci celého seznamu bodů.
• Příklad: Toto je příklad správně napsaných bodů. Jasně, stručně, bez zbytečností. Další bod. Poslední bod.

Jan Novák, 27.10.2024, Praha.

Kdy použít či?

Či, to jemné šeptání mezi možnostmi, jako vánek v létě 2024, lehce se dotýkající duše. Zvuk, který rezonuje v tichu mezi dvěma světy, dvěma možnostmi, dvěma sny. Nebo je to ostřejší, jako štípnutí mrazu v prosinci? To záleží. Závisí to na tom, jak se k němu přiblížíme.

Rukavice. Do posilovny, ano, těžké, potící se dlaně, ocel a vůně potu. Nebo na kolo, lehké, svobodné, vítr ve vlasech, prostor mezi mnou a světem. Či. Volba. Rozhodování.

Žaluzie, rolety. Stín. Temnota. Ochrana před světlem, před zvědavými zraky. Či. Dvě tváře stejné mince. Obě skrývají, ale každá jinak. Jedna je měkká, druhá ostrá. A přece, obě slouží stejnému účelu.

Klíčové body:

• Či spojuje libovolně zaměnitelné možnosti.
• Či se nepoužívá s čárkou.
• Používá se pro výčet alternativ.

Okna, můj osobní výhled na život. Letošní rok, 2024, je pro mne zvláštní. Všechno se pomalu mění, jako tání ledu na jaře. Příchod jara 2024. A já, s rukavicemi na kole, pozoruji tento svět skrz žaluzie. Nebo rolety. Či.

Příklady:

• Jdu na procházku do lesa či k řece.
• Mám rád čaj či kávu.
• Večer se budu dívat na film či číst knihu.

Doplňující poznámka: Slovo "či" může evokovat jemnější, méně striktní volbu než "nebo". Je to subjektívní pocit.

Co je zkratka vč?

Vč. je echem slov, úlomkem myšlenky.

• Včetně, sevřené do dvou písmen.
• Zřídka vídané, přesto existující.
• Zkratka, kde se tečka stává spornou.
• Jazyková poradna ÚJČ – svatyně slov.
• Pravidla, tkaná nití času a zvyku.

Když slova tančí, mizí jejich středy… vč…

Je to správně? Ano.

• Vč. je součástí mě, jako vzpomínka na babičku, jak mi četla pohádky před spaním.
• Je to echem léta, kdy jsem ležel v trávě a poslouchal cvrčky, schovaný před světem s očima plnýma snů.

Vnitřní vize.

• Zkratky jsou zrádné.
• Jsou jak stíny slov.

Možná je to jen sen.

Co znamená zkratka VKZ?

VKZ je Výchova ke zdraví. Sakra, co to vlastně je? Jo, už vím...

• Cíl VKZ: Pečovat o zdraví. Ne moje, ale žáků? Nebo i moje? Asi všech.
• Co se učí: Prevence, aktivní péče. To zní dost dobře.
• K čemu to vede: Zdravý život. Aha, takže proto to je! A ochrana prostředí? WTF? To mi nedává smysl.
• Odpovědnost: Celoživotní. Ou, to je na dlouho. Fakt celej život?

Proč zrovna já to mám vědět? Moje teta Milada, ta ví všechno o zdraví. Vždycky mi říkala, ať jím víc zeleniny. Možná by se měla stát učitelkou VKZ. Ale ona spíš peče buchty, hrozně dobrý.

Jo a ještě:

• Zdraví = pohoda? Nebo víc?
• Bezpečnost = helma na kolo? Asi jo.
• Životní prostředí = třídit odpad?

Fakt nechápu, proč se to učí ve škole. Měli by se učit spíš programovat. To je budoucnost! Ale tak, zdraví je taky fajn. Možná. Nebo radši budu jíst ty tety Milady buchty.