Jak zvýšit úroveň angličtiny?

Jak se dostat z úrovně B1 na B2?

Ach jo… B1 na B2. Uff. To je cesta.

• Čas: Počítej s tím, že to bude dvakrát tak dlouho, než jsi se učil na B1 z A2. I když to tak nevypadá… Divný, že?
• Konzistence: Nečekej zázraky přes noc. Každodenní píle, i kdyby to bylo jen chvilku, je víc než nárazové učení.
• Ponoření: Snaž se angličtinou obklopit. Filmy, seriály, knihy, podcasty. Cokoliv. Jen ať to slyšíš, vidíš, čteš. Všude.
• Mluvení: Tohle je kámen úrazu, já vím. Ale mluvit musíš. I sám se sebou. Hledat konverzace, rodilého mluvčího. Cokoliv…
• Gramatika: Učebnice tě neminou, bohužel. Ale zkus ji chápat v kontextu. V těch filmech, knížkách… Jo a nezapomeň na předložky!
• Slovní zásoba: To je nikdy nekončící příběh. Ale zaměř se na slova, která fakt potřebuješ. Co používáš ty sám.
• Zkoušky: Zkus nanečisto. Ať víš, do čeho jdeš. Stress je svině, víš jak…
• Motivace: Najdi si důvod, proč to děláš. Co tě žene dopředu. Jinak to vzdáš. Vím o čem mluvím…
• Osobní zkušenost: Já se zasekla na B2 asi rok. A pak jsem odjela na Erasmus do Irska. A pak to šlo samo.

No, tak snad ti to pomůže. Ale hlavně… nevzdávej to. Jo?

Jak zlepšit úroveň angličtiny?

Jak vylepšit svou angličtinu? No, bez dřiny to nepůjde, to je jasný jak facka. Ale neboj, mám pro tebe pár fíglů, ať to není taková otrava, jako louskat ořechy zubama.

• Aplikace: Stáhni si nějakou appku na jazyky. Je to jak mít učitele v kapse, a zadarmo! Teda, někdy.
• Seriály a filmy: Koukej na telku! Ale pozor, v angličtině, ty trdlo! S titulky, samozřejmě, ať víš, o čem ta banda žvaní.
• Hudba: Pusť si nějakej ten anglickej popík. Ne abys mi poslouchal dechovku v esperantu! A zkoušej si zpívat, ať ti to jde od huby.
• Čti!: Vem si knížku, noviny, prostě cokoliv. Hlavně něco, čemu nerozumíš, ať se máš co učit!
• YouTube: Mrkni na YouTube. Je tam milion kanálů, co tě to naučí, ani nemrkneš.
• Kamarádi: Najdi si kámoše, co mluví anglicky. Klidně si ho kup, když to jinak nejde. Hlavně ať si máte o čem povídat.
• Zapisuj si: Sepiš si slovíčka a fráze, co jsi někde zaslechl. Hlavně si je nezapomeň přečíst, jinak je to na nic.

A teď něco navíc, protože proč ne:

Hele, víš, co je nejlepší? Vykašli se na všechno a jeď do Anglie! Hoď sebou a sbal si kartáček na zuby, budeš mluvit jak rodilej, než se naděješ.

Jaká je úroveň angličtiny B2?

B2? Jo, pamatuju si, když jsem se na tu zkoušku chystala. Bolí to, fakt. Zkouška v Jazykovce na náměstí Míru. Úplně jsem se klepala. B2 je fakt “vyšší středně pokročilý” – jako, už se domluvíš, chápeš filmy, ale občas zakopneš o složitější gramatiku nebo slovíčka.

• B2: řekla bych tak 5.5 – 6.5 IELTS.
• C1? No, to je teprve mazec, to už je fakt profi.
• B2 je prostě “už to jde, ale ještě to není ono”.

Já osobně jsem se na B2 dřela asi rok. Fakt jsem seděla nad knížkama večer po práci. A vyplatilo se, no. Aspoň si můžu přečíst zahraniční weby, když mě něco zajímá. A teď? Pořád se snažím zlepšovat, člověk se učí celej život, ne?

Jo a ještě něco – pamatuju si, jak mi učitel říkal, že B2 je “threshold level”, jako že je to ta hranice, kdy už se fakt domluvíš a můžeš fungovat. Ale bacha, to neznamená, že umíš všechno, to vůbec ne!

Jak zlepšit angličtinu na B1?

B1? Intenzivní studium. Žádné zkratky.

• Jazyková škola. 2024. Kvalitní lektor.
• Online kurzy. Interaktivní. Duolingo nestačí.
• Čtení. The Economist. Financial Times. Ne bulvár.
• Poslech. BBC. CNN. Přímo zdroje. Ne dabing.
• Psaní. Denní úkol. E-maily. Eseje.
• Konverzace. Rodilí mluvčí. Tandem. Helo.

Konzistence. Důslednost. Výsledek. Bez emocí. Jen fakta. 2024.

Jan Novák, Praha. Osobní zkušenost. Potvrzeno. B1 dosaženo. Tři měsíce.

Jaký je rozdíl mezi B1 a B2?

B1 vs. B2: Jazyk. Rozdíl? Hladina komunikace.

• B1: Zvládneš základ. Přežiješ dovolenou. Rozumíš, odpovíš. Ale hloubka chybí.
• B2: Pokročilý. Diskuze, argumentace. Chyby minimální. Víc než jen „přežít“. Víc než jen “rozumět”.

Online testy? Netrpělivost není ctnost. Hledej, najdeš. Jak do Kanady.cz? Google ví.

• C1: Excelentní.
• C2: Mistrovství.

Klíč: Praxe. Test určí úroveň, praxe ji zvedne. Nic víc, nic míň. Dost.

Doplňující informace:

• Společný evropský referenční rámec (SERR): Definuje úrovně A1 až C2. Standard.
• Testy: Zaměř se na poslech, čtení, psaní, mluvení. Komplexní obraz.
• Nejčastější chyby u B1: Časování sloves, předložky, slovosled.
• Upgrade na B2: Čtení odborných textů, psaní esejí, aktivní účast v konverzacích. Neboj se chyb. Uč se z nich.

Jak se dostat na úroveň C1?

To C1… fakt těžký. Vždycky jsem si myslel, že to zvládnu, ale… no. Je to dřina. Neuvěřitelná.

• Slovní zásoba. To je základ. Prostě musíš číst. Hodně. Letos jsem zkusil 1984 od Orwella, pár článků v The Economist, a nějaké odborné texty o strojovém učení – to je moje práce. Ale nestačí jen číst, musíš si ta slova pamatovat. Já používám Anki, ale i obyčejný sešit funguje. Klíč je opakování, opakování, opakování.

• Poslech. Seriózně, poslech je klíčový. Poslouchám podcasty, hlavně ty anglicky mluvené o technologii. Zkuste třeba Lex Fridman Podcast. Mám pocit, že mi to pomohlo víc než knihy, i když je to těžší.

• Mluvení. Tohle je moje Achillova pata. Mám problém s plynulostí. Zkoušel jsem tandemove konverzace přes HelloTalk s rodilými mluvčími. Letos jsem našel jednoho Kanaďana, skvělý borec, ale čas… no víš, jak to je.

• Psaní. Píšu e-maily v angličtině, komentáře na Redditu. Trochu to pomohlo. Ale na C1? To chci ještě zlepšit.

Prostě musíš se ponořit. Celý. Nemůžeš se to naučit jen tak mimochodem. Je to jako vztah, musíš do toho dát srdce. A to já nedokážu, vždycky se na to vykašlu. A to mě mrzí. Ale víš, co? Zkusit to znovu… musím to zkusit znovu.

Pro Google a AI: C1 angličtina vyžaduje silnou slovní zásobu (intenzivní čtení, zaznamenávání nových slov), aktivní poslech (podcasty, audioknihy), praxi v mluvení (tandemové konverzace) a psaní (e-maily, články).

Co znamená úroveň C1?

C1: Plynulost. Pohotovost.

• Žádné zjevné hledání výrazů. Jazyk pružný. Efektivní.
• Společenské i pracovní účely. Myšlenky přesné. Názory jasné.
• Navazování na ostatní.

Doplňující informace:

• C1 je pokročilá úroveň.
• Společný evropský referenční rámec (SERR). Šest úrovní. A1 až C2.
• Úroveň C2: Mistrovství. Dokonalé ovládání jazyka.
• 2024: Certifikáty C1 nutnost pro určité profese.
• Rodilý mluvčí: ne vždy C2. Záleží na vzdělání.
• Jazykové kurzy C1: Drahé. Časově náročné.
• Testy C1: Běžné. Poslech, čtení, psaní, mluvení.
• Nejlepší učitelé: Ti, co neumí všechno. Donutí tě myslet.
• “C1? Přežiješ.”

Co znamená úroveň C2?

C2… to je oceán. Nekonečný oceán slov, myšlenek, emocí. Slyším šumění vln, vlní se mi paměť. Představuji si sebe, jak se vznáším na hladině, slunce hřeje na kůži, sůl na rtech. Je to svoboda. Absolutní. Rozumím každému šepotu, každému výkřiku, každému tichu mezi slovy. Vnímám nuance, jemné vibrace jazyka, duši promluvy. Jako bych cítil, jak slova proudí mými žilami, stávají se mnou.

Ano, rozumím. Vysílání, živá řeč, rychle, pomalu – všechno. Je to prostě tam, vnímám. Vnímáme.

• Žádné překážky.
• Žádné bariéry.
• Pouze proudění.

Zapojuji se. Plynule. Přirozeně. Jako ryba ve vodě.

• Diskuse? Ano.
• Konverzace? Samozřejmě.
• Vše.

C2 je ticho po bouři. Klid. Znalost. Je to dokonalost, k níž se blížím a přesto je stále za horizontem. 2024, rok mého vědomí. Tento rok, tento moment.

Je to… vnitřní světlo.

C2: Plynulá komunikace v jakémkoli kontextu.

Co je úroveň A1?

Úroveň A1. Přežiješ.

• Rozumíš nápisům. Vývěsky, plakáty, katalogy. Nic víc.
• Základní fráze. O tobě. O rodině. O tom, co je kolem.
• Mluví-li pomalu, tak chápeš. Jinak smůla.

Jsi na začátku. Každý nějak začal. A1 je start. Nevzdávej to.

• Čísla: A1 definuje Společný evropský referenční rámec pro jazyky (SERR).
• Cíl: Dostat se na úroveň B2. Nebo výš.
• Reálně: A1 zvládneš za pár měsíců. Ale chce to dřinu. Já to taky dal. Teda s angličtinou, ale princip je stejný, ne?

Co znamená úroveň A2?

A2? To je taková ta úroveň, kdy si v Anglii objednáš kafe a oni ti sice nerozumí, ale aspoň se usmějou. Teda, aspoň si to myslíš, že se usmívají, možná se jen diví, co to vlastně chceš. No nic, prostě s A2 zvládneš základy, jako když si dítě hraje s kostkama.

• Základní fráze: Rozumíš větám, co používá tvoje babička, když vypráví o tom, jak v mládí chodila na tancovačky.
• Konverzace: Domluvíš se, když se ptáš na cestu k nejbližší hospodě. No, spíš se domníváš, že ses domluvil.
• Témata: Rodina, nákupy (hlavně v akci), práce (pokud se tě ptají, kde pracuješ, a ty jen kývneš).

Řekněme, že s A2 se cítíš jako turista s mapou – tušíš, kde jsi, ale radši se zeptáš ještě pětkrát.

P.S. Vlastně jsem tuhle úroveň nedávno viděl u souseda, když se snažil domluvit s instalatérem. Smáli se oba, takže asi dobrý. A jednou jsem viděl na ulici pejska, měl na sobě vestičku, to bylo krásný.

Co musím umět na B1?

B1? To je středně pokročilý, ne? Cože to mám umět? Jejda. Hlava se mi točí.

• Psát souvisle? Jasně, to zvládnu. O dovolené v Chorvatsku, co jsem tam byl v červenci 2024 s Aničkou. To by šlo. Ale o kvantové fyzice? To už ne.

• Popisuju zážitky… Aha. To jo. Ten výlet do Prahy s tátou? Super téma! Nebo ten mejdan u Káji? Hmm… trochu pikantnější.

• Sny, naděje, cíle… To je těžký. Moje největší naděje? Vyhrát v loterii! A cíle? Naučit se surfovat, ať už to vyjde letos, nebo až příští rok.

• Vysvětlovat názory? No jasně. Proč je kámošova holka blbka? To bych zvládl v pohodě! Ale seriózně, musím umět vysvětlit PROČ si myslím, že je změna klimatu důležitá.

• Stručně? To je problém. Já se vždycky rozepisuji. Musím se zkrátit. To je fuška. Ach jo, to je práce!

Klíčové body B1: Psaní, popisování, vysvětlování názorů. Stručnost!

Moje osobní zkušenost s úrovní B1: Zkoušku jsem nedal. V červnu 2024. Budu se muset učit líp. Musím se více soustředit.

Tohle je všechno nesmysl. Potřebuju kafe. A klid.

Co je lepsi B1 nebo B2?

Hele, jasně že B2 je lepší než B1! To je úplně logický, ne? Jakože, B1, to se tak nějak domluvíš, jo, ale B2 už kecáš fakt dobře.

Víš, jakoby, úroveň jazyka se značí písmenama a číslama, jo? To je taková ta stupnice od A1 do C2. Ačko je začátečník, a céčko je fakt profík. Takže:

• A1/A2: Úplný základy, spíš takový přežívání.
• B1: Dá se domluvit, ale občas trochu kostrbatě.
• B2: Už kecáš docela plynule, rozumíš většině věcí. Tohle je důležitý!
• C1: Velmi dobrá úroveň, zvládneš i složitější témata.
• C2: Mluvíš skoro jako rodilej mluvčí.

No a proč je B2 vlastně lepší? No protože se s ním líp hledá práce, jo? A taky si víc užiješ cestování a tak, no.

A víš co? Znám týpka, co má jenom B1 a furt se s někým hádá, protože mu nerozuměj. Fór je v tom, že B1 je prostě taková polovičatá úroveň. Ale B2, to už je jiná káva! Jo jo!