Jaký je ten nejtěžší jazyk na světě?

Nejtěžší jazyk světa: Relativita obtížnosti a případ jazyka Tujuca

Otázka, který jazyk je nejtěžší na světě, nemá jednoznačnou odpověď. Obtížnost jazyka je totiž vysoce subjektivní a závisí na mnoha faktorech, především na rodném jazyce studenta. Mluvčí angličtiny bude mít s učením se čínštiny zcela jiné problémy než mluvčí vietnamštiny, ačkoliv oba jazyky bývají označovány za obtížné. Není to tedy o inherentní složitosti jazyka samotného, ale o rozdílu mezi jazyky.

Mnoho lidí intuitivně považuje za nejtěžší jazyky ty s odlišnou gramatikou, slovosledem, nebo bohatou morfologií (tj. slovy s mnoha předponami a příponami). Často se zmiňují čínština s jejími tóny a znaky, arabština se svou bohatou gramatikou, nebo například finština s rozsáhlou systém pádů. Avšak i tyto “těžké” jazyky představují pro někoho menší překážku než jiné, zdánlivě jednodušší jazyky.

Zaujímavým případem je jazyk Tujuca, amazonských indiánů, na který poukázal i časopis The Economist. Paradoxně, jeho fonetický systém je překvapivě jednoduchý. Množství samohlásek a souhlásek je omezené, takže se zdá, že by se měl snadno naučit. Nicméně, skrytá složitost Tujucy tkví jinde. Její gramatika a slovní zásoba jsou extrémně komplexní a neintuitivní pro mluvčí jiných jazyků. Zde se projevuje skutečná obtížnost, která přesahuje rámec fonetiky a je zakotvena v hlubší jazykové struktuře.

Jinými slovy, “nejtěžší” jazyk není jazyk s nejvíce slovy, tóny, nebo pády, ale jazyk, který se nejvíce odlišuje od jazyka mluvčího. Obtížnost jazyka je tedy úměrná kognitivní vzdálenosti mezi mateřským jazykem a jazykem, který se učíme. Jazyk Tujuca představuje skvělý příklad, jak může zdánlivě jednoduchá fonetika skrývat hlubokou a náročnou gramatiku, která činí z jeho studia skutečnou výzvu. Závěr je tedy takový, že otázka po nejtěžším jazyce zůstává otevřená a subjektivní, a spíše než na absolutní hodnocení se musíme zaměřit na relativní obtížnost v závislosti na konkrétním jazykovém pozadí studenta.