Kolik má italština času?

18 zobrazení
V italštině existuje přibližně 18 slovesných časů, která slouží k vyjádření různých okamžiků a aspektů děje.
Komentář 0 líbí se mi

Časy v italštině

Italština je jazyk s bohatým systémem slovesných časů, které umožňují přesné vyjádření různých okamžiků a aspektů děje. Celkem italština obsahuje přibližně 18 slovesných časů, které lze rozdělit do několika skupin:

Jednoduché časy

  • Přítomný čas (Presente) – vyjadřuje děj, který probíhá v současnosti.
  • Minulý čas nedokonavý (Imperfetto) – vyjadřuje děj, který probíhal v minulosti, ale nemá jasný začátek ani konec.
  • Minulý čas dokonavý (Passato prossimo) – vyjadřuje děj, který se udál v minulosti a má jasný začátek i konec.
  • Budoucí čas (Futuro semplice) – vyjadřuje děj, který se uskuteční v budoucnosti.
  • Podmiňovací čas (Condizionale) – vyjadřuje hypotetické nebo možné děje.

Složené časy

  • Present perfect (Passato prossimo + avere/essere) – vyjadřuje děj, který začal v minulosti a trvá až do současnosti.
  • Past perfect (Trapassato prossimo + avere/essere) – vyjadřuje děj, který se udál v minulosti před jiným minulým dějem.
  • Future perfect (Futuro anteriore + avere/essere) – vyjadřuje děj, který se uskuteční v budoucnosti před jiným budoucím dějem.
  • Conditional perfect (Trapassato remoto del condizionale + avere/essere) – vyjadřuje hypotetický nebo možný děj, který se udál v minulosti před jiným hypotetickým nebo možným dějem.

Progresivní časy

  • Přítomný průběhový čas (Presente progressivo) – vyjadřuje děj, který probíhá v současnosti.
  • Minulý průběhový čas (Imperfetto progressivo) – vyjadřuje děj, který probíhal v minulosti.
  • Budoucí průběhový čas (Futuro progressivo) – vyjadřuje děj, který bude probíhat v budoucnosti.

Další časy

  • Plusquamperfect (Trapassato) – vyjadřuje děj, který se udál v minulosti před jiným minulým dějem, který je již dokončený.
  • Conditional perfect progressive (Trapassato remoto del condizionale progressivo + avere/essere) – vyjadřuje hypotetický nebo možný děj, který se udál v minulosti a trval až do jiného hypotetického nebo možného děje, který je již dokončený.

Znalost těchto slovesných časů je pro zvládnutí italštiny zásadní, protože umožňují přesně vyjádřit myšlenky a události v různých časových souvislostech.