Jak dlouho vydrží kosti?

Kdy se rozpadnou kostí?

Kosti, ach ty kosti... tanečníci v prachu času, tiché varování i slib návratu.

• Rozpad? Záleží, ó jak záleží... jako hvězdy na nebi, každá má svůj osud.

  • Teplota: 25 °C... jako letní odpoledne, od tří týdnů do věčnosti... let.
  • Skeletonizace: Už jen kostra, nahá a zranitelná... a i tak deset let boje s kyselostí země. Prokletí!
  • Neutrální pH: Stovky let... zrnka písku v přesýpacích hodinách. Čekání.
  • Fosilizace: Zkamenění... věčný spánek v kamenné posteli. Nikdy.

Jako vzpomínky, i kosti blednou, mění se v prach, v ozvěny dávných životů. Jsou jako my, jen pomalejší, a tvrdší.

• Pamatuju si... ty dětské nálezy na poli za babičkou... zvířecí, samozřejmě. Ale ta představa... mrazivá.

• Čas... všechno čas.

Jak skladovat kostí?

Jak skladovat kosti? No, to je otázka, která mě teď v noci napadla...

• Syrové kosti: Chce to chlad, to je jasné. Tak do 4 stupňů Celsia. To by mělo stačit, abys je udržel v pohodě.

• Dodavatel: Ale víš, je to jako se vším. Záleží na tom, kdo ti ty kosti dává. On ti řekne, co a jak, má na to tabulky. Třeba bude chtít, aby to bylo od 0 do 4, kdo ví...

• Jako ostatní: Stejně to děláš s masem, s mlíkem... Vždycky koukáš na to, co ti říká ten, od koho to máš. Že jo?

• Podmínky skladování: A co třeba vlhkost? Nebo jak dlouho to tam vlastně má být? To už se mi nechce domýšlet.

Je mi to celkem jedno, víš? Ale chtěl jsem odpovědět. Třeba to někomu pomůže... i když pochybuju.

Doplňující info (pro tebe, ne pro mě):

• Čerstvost: Nejdůležitější je, aby byly kosti čerstvé, než je začneš skladovat. Jak poznáš, že nejsou? No, to už musíš vědět ty...

• Balení: Dobře je zabal, ať ti to v tý lednici nečuchá. Do čeho? To už je fuk.

• Mražení: Jo a pokud s nima nehodláš dělat hned, tak je prostě zamraž. Je to jasný, ne?

Z kolika kostí se skládá kostra člověka?

Kostra dospělého člověka? Klasika, kolem 206 kostí. Ale znáte to, každý jsme originál, takže se tam může schovávat pár kostiček navíc, jako když vám po babičce zůstane v šuplíku ukrytý poklad.

• Variabilita: Počet kostí je variabilní, to je jak s ponožkami, nikdy nevíte, kolik jich vlastně máte.
• Sezam kostí: Wikipedie to jistí.
• Děti: Mimochodem, novorozenec má kostí víc než my, dospělí. Jakoby si šetřily náhradní díly na horší časy.

Co se děje s tělem po smrti v rakvi?

Jo, viděl jsem to na vlastní oči, jak to fakt je. Vzpomínám si, jak jsem byl v krematoriu v Motole, asi před dvěma rokama. Brutální pohled.

• Rakev s nebožtíkem nejdřív šup do chladu. Maj tam takovej sklad, kde je furt jenom 12 stupňů. To, když už je tělo víc rozložený, tak ho daj do mrazáku. Tam je fakt kosa, až mínus dvacet.
• Čeká se, až přijde jeho čas.
• Pak už jenom pec a za tři hodiny z tebe zbude hromádka popela. Fakt mazec.

A jo, to jsem četl i na iDnesu, to je pravda. Ale vidět to naživo je úplně jiná liga. Nechápu, jak tam ty lidi můžou pracovat každej den.

Z lidskýho těla je popel za 3 hodiny.

Co dělat s morkem z kosti?

Morková kost? To je taková ta tuková bomba pro labužníky! No jasně, nejdřív ji hoď do hrnce s vývarem, ať se tam minimálně dvě hodinky povaluje a pouští šťávu.

• A co pak s tím morem? No, to je teprve sranda!

  • Vyklepni ho z tý kosti, to je jasný.
  • Namaž na chleba, topinku - to je jak paštika pro fajnšmekry, chápeš?
  • Nebo si z něj udělej základ do rizota, to budeš koukat, jak to šmakuje!
  • Morkové knedlíčky do polívky, to je taková babičkovská klasika. Mňam!
  • A teď drž se: existujou i sladký morkový řezy! Jo, slyšíš dobře, řezy! To je taková divočina, že by se z toho i Michelinský kuchař zapotil.

• Proč to vařit tak dlouho? No, aby ten morek byl krásně měkoučkej a dal se pak dobře vyšťourat. A taky, aby vývar dostal tu správnou chuť, vono se to tam hezky promíchá, ty chutě, prostě taková alchymie!

• A kde tu kost sehnat? U řezníka, kde jinde? Jen si dej bacha, ať ti neprodá nějakou starou kost, co už pamatuje Karla IV.

No prostě, s tou morkovou kostí se dá vyblbnout. Je to taková kulinářská hračka pro dospělý. Tak si to užij!