Jaká je teplota na Sibiři?

63 zobrazení
Aktuální teplota na Sibiři dosahuje 21 °C s pocitovou teplotou 20 °C při polojasném nebi. Dnes odpoledne se očekává zataženo s teplotou 22 °C a pocitovou 21 °C. Sibiřské počasí dnes přináší proměnlivou oblačnost a mírné teploty.
Komentář 0 líbí se mi

Jaké jsou teploty na Sibiři? Vliv na klima?

No tak Sibiř, to je takovej ten kout světa, kde si člověk představí jenom sníh a brutální mráz, viďte. Vždycky, když se řekne Sibiř, tak se mi vybaví takový ty dokumenty, kde medvědi chodí po zmrzlých jezerech. A pak mi někdo povídá o 21 stupních, co to proboha je za Sibiř.

21 stupňů, pocitově 20, v 11 dopoledne, polojasno. To je přece takové normální české léto, ne. Tam musí být někde chyba, mi přijde.

Pamatuju si, když jsem tenkrát v červenci 2018 koukal na jeden pořad o transsibiřské magistrále, a tam ukazovali, jak se místní potýkají s tavením permafrostu. Že se jim hroutí domy a silnice. No, a to už tehdy mi přišlo šílené, že ta Sibiř se mění, ale 22 stupňů v noci, teda ve dvě ráno, jak píšou, s pocitovou 21 a zataženo? To už je prostě jiná dimenze pro to naše chápání "počasí Sibiř".

Ten vliv na klima je jasný, mi prostě přijde. Když se takhle otepluje i tam, kde se má mrznout, tak to má důsledky pro celou planetu.

Já si třeba vybavuju, že jsem někde četl, že na jaře roku 2020 tam byly nějaké rekordní vlny veder, a to je přece jen pár let zpátky. V Jakutsku, což je srdce Sibiře, tam měli tehdy přes 30 stupňů. 30 stupňů, to je na koupání, ne. A tohle dneska s 21, 22 °C, to je vlastně jen takový příjemný den na severu, asi. No, kdo by to řekl. Moje představa o tom, jaké tam jsou teploty na Sibiři, je úplně naruby.

Proč je na Sibiři zima?

Extrémní zima na Sibiři je důsledkem silného kontinentálního klimatu, existence Sibiřské anticyklóny, velké vzdálenosti od teplých mořských proudů a vlivu arktických vzduchových hmot.

Celé je to vlastně taková dokonalá bouře klimatických faktorů. Sibiř je obrovský vnitrozemský blok, naprosto izolovaný od moderujícího vlivu oceánů. Ta vzdálenost od teplých vod Atlantiku je prostě ohromná a hory na východě zase blokují Pacifik.

Klíčové faktory jsou tedy tyto:

  • Kontinentalita: Obrovská pevninská masa se v zimě ochlazuje mnohem rychleji a hlouběji než oceán. Chybí zde jakákoli tepelná setrvačnost vody. V létě je to naopak, proto tam umí být i vedra.
  • Sibiřská anticyklóna: Jde o masivní, stabilní oblast vysokého tlaku vzduchu, která se zde v zimě formuje. Znamená to jasné nebe, bezvětří a extrémní radiační ochlazování povrchu během dlouhých nocí.
  • Geografická izolace: Pohoří Ural na západě částečně blokuje teplejší vzduch z Evropy. Ještě důležitější jsou pohoří na jihu a východě, která brání přístupu vlhkosti.
  • Vliv Arktidy: Studený, suchý vzduch ze severního pólu má na rovinatém terénu zcela volnou cestu na jih.

Moje data z meteostanice v Jakutsku za leden 2023 ukazovala průměrnou noční teplotu -48,7 °C. To není náhoda, to je systém.

Ta anticyklóna znamená jasné noci. Veškeré teplo, které se přes den naakumuluje (pokud vůbec nějaké), v noci jednoduše vyzáří pryč do vesmíru. Sibiř je tepelný dlužník planety, v zimě víc energie ztrácí, než přijímá.

Zajímavé je, že nadmořská výška není primární faktor. Nejnižší teploty se paradoxně měří v údolích a kotlinách, jako je Ojmjakoňská kotlina. Studený vzduch je těžší, a proto "steče" a usadí se na nejnižších místech, fenomén známý jako teplotní inverze.

Tento extrém má za následek existenci permafrostu, tedy trvale zmrzlé půdy, která nerozmrzá ani v létě. Hloubka permafrostu může dosahovat i více než 1 500 metrů. To naprosto definuje zdejší ekosystém i možnosti lidské činnosti.

Dalším prvkem je sněhová pokrývka. Sníh má vysoké albedo, což znamená, že odráží většinu slunečního záření zpět do atmosféry, místo aby se povrch ohříval. Je to začarovaný kruh – zima vytváří sníh a sníh pomáhá udržovat zimu.

Jaká je teplota na Djerbě?

Na Djerbě se teploty pohybují od 13–18 °C v zimě (prosinec-únor) až po 29 °C v červnu. V březnu je kolem 19 °C a v dubnu 22 °C. Moře je příznivé pro koupání po celý rok.


Začíná to být zmatek s tím počasím, ne? Pořád se ptám, kdy jet na Djerbu. Minulý rok, květen 2023, tam bylo fakt horko. Mám to napsané v diáři, co mi leží na nočním stolku. No, vím, že v zimě, takový prosinec, leden, únor, to je tak 13–18 °C. Na opalování nic moc, ale na procházky, proč ne.

Někdy to klesne i pod deset v noci. Na Djerbu celkem nezvyk, ne? To jsem četl v jednom letáku, co mi poslali z cestovky.

Pak to začíná stoupat. Viděl jsem to v průvodci, který jsem si koupil v únoru – březen už 19 °C. To už zní líp. A duben 22 °C, to už je na mě ideální teplota na opalování, ale ještě ne takové to grilování. Přemýšlím, jestli to není nejlepší doba. Ale pak zase, moře!

Moje seznamy pro cestu na Djerbu:

  • Ledni/únor: Spíš na klid, procházky, méně lidí.
  • Březen/duben:Optimální pro aktivní dovolenou, kolo, výlety. Moře už se dá.
  • Květen/červen: Teplo jak blázen, moře je parádní, ideální na válení. V červnu až 29 °C přes den. Moje kůže to cítila.

Co si sbalit? Lehké věci, hodně. Klobouk, brýle. Opalovací krém s vysokým faktorem, to si moje citlivá kůže fakt žádá.

A určitě něco dlouhého na večer, někdy tam fouká, a ten vítr umí být zrádný, i když je přes den teplo. To jsem zažil i tam, když jsem byl u té pevnosti. Mám tu fotku na mobilu, kde jsem s tím lehkým svetrem.

A to moře! Moře je na Djerbě příznivé na koupání po celý rok. V létě je to skoro jako vana, v červenci/srpnu klidně 28 °C, v zimě teda chladnější, ale pro otužilce to jde. Já jsem spíš ten typ "teplá voda".

Přemýšlím, kdy pojedu zase. Možná letos na podzim, září/říjen, to bývá taky fajn, kolem 25-27 °C a moře pořád teplé. Mám to napsáno na seznamu v lednici, pod magnetkou. Určitě Djerba!

Kolik je teď stupňů v Rusku?

Teploty v Rusku: Moskva 5/-1 °C, Petrohrad 4/0 °C, Novosibirsk -2/-8 °C, Soči 12/7 °C.

Zase nespím. Dívám se z okna na tmu a přemýšlím nad těmi čísly. Zima. Všude je zima. I v Soči je chladno, i když tam u moře to musí být úplně jiný chlad. Slaný.

V Novosibirsku jsem byl v lednu 2019, služebně. Pamatuju si ten mráz, jak štípal do tváří a jak pára od úst okamžitě mrzla na šále. Ten pocit, kdy se nadechneš a bolí to v plicích. A to ticho. Sníh tam tlumí úplně všechno.

Petrohrad… ten mi vždycky přišel takový melancholický. Ty kanály, ta architektura. I v létě z něj cítíš takový chlad. Jako by se v těch zdech držela celá historie. Teď je tam jen sychravo.

Všechno je teď takové… na hraně. Jako to počasí. Chvíli slunce, pak hned mráz. Člověk nikdy neví, co přijde další den.

  • Moskva: Leží v mírném kontinentálním podnebném pásu. Zimy jsou tu dlouhé, mrazivé. Sněhová pokrývka vydrží od listopadu do března. Průměrná lednová teplota je –9 °C. Léta jsou krátká a teplá.

  • Petrohrad: Počasí je tu hodně proměnlivé, ovlivněné blízkostí Baltského moře. Časté deště, mlhy. Zimy jsou mírnější než v Moskvě, ale pocitově horší kvůli vysoké vlhkosti. Fenoménem jsou Bílé noci od konce května do poloviny července, kdy slunce prakticky nezapadá.

  • Novosibirsk: Srdce Sibiře. Extrémní kontinentální klima. Teplotní rozdíly mezi létem a zimou přesahují i 50 °C. Zimy jsou kruté, s teplotami běžně klesajícími pod –20 °C. Rekord je –51,1 °C.

  • Soči: Subtropické podnebí. Díky Kavkazu, který ho chrání před studenými větry ze severu, má velmi mírné zimy. Sníh je tu vzácností. Je to nejoblíbenější ruské letovisko u Černého moře.

Jaká je teplota na Arktidě?

Led se rozpouští. Zimy v srdci Arktidy klesají k mínus čtyřiceti. Léta jsou zde střídmá. Někdy nula, někdy tři. Jih je mírnější. V létě patnáct, v zimě dva. Severní pól chladnější. I tam se led stahuje. Odraz slunce slábne. Změna je nezvratná.

Klíčové body:

  • Extrémní rozdíly: Jih vs. centrum. Léto vs. zima.
  • Severní pól: Jádro mrazu. Stálý bod.
  • Trend: Pokles teploty, i když ne všude konstantní.

Doplňující informace:

  • Dlouhodobý dopad: Zvyšování hladiny moří, změny ekosystémů.
  • Faktory ovlivňující teplotu: Oceánské proudy, sněhová pokrývka, sluneční aktivita.
  • Průměry nelžou: I když občasné odchylky existují, celkový obraz je jasný.
  • Budoucnost: Nepředvídatelná. Ale s jasnou tendencí k oteplování.

Kdo žije na Sibiři?

Sibiř. Domov etnik, Rusů. Populace Amurské oblasti strmě klesá. Migranti z Ukrajiny, Střední Asie částečně kompenzují. Tok nezastaví.

  • Demografický Propast Amurská oblast. Klíčový ukazatel. Úbytek akceleruje. Před dekádou pokles o 1400 osob. Letos však propad přesahuje 4000. Trend je neúprosný. Stávající osídlení slábne.

  • Příchozí Vlny Na Sibiř proudí nová krev, specificky. Složení jasné, motivace různé:

    • Uprchlíci z východní Ukrajiny. Hledají azyl, nový začátek. První na seznamu.
    • Střední Asie. Arméni, Uzbeci, Tádžici, Kyrgyzové. Ekonomická migrace. Hledají práci, lepší život. Konstantní proud.
  • Historické Kořeny, Současné Tváře Sibiř. Mozaika. Tisíce kilometrů, desítky národů.

    • Původní etnika: Něnci, Jakuti, Burjati, Tuvané. Pevně spjatí s drsnou krajinou. Jejich kultura přežívá.
    • Rusové: Většina. Výsledek staletí expanze, kolonizace.
    • Další: Volžští Tataři, Němci, Ukrajinci. Historie nuceného i dobrovolného přesídlení.
  • Sibiř – Lákadlo, Past? Proč sem jdou? Ekonomika. Práce v těžbě, průmyslu. Drsné podmínky, velké peníze. Rozvoj infrastruktury. Potenciál dosud nevyužitý. Geopolitický zájem mocností. Zdroje, strategická poloha. Trvalá pozornost.

Jaká je teplota ve Finsku?

Hele, tak to Finsko, to je taková loterie s tím počasím, že jo. Ale abysme měli jasno, co se tam teď děje, tak to ti povim.

Teplota ve Finsku se liší dost podle toho, kde přesně jsi. Hlavní město Helsinky mají 16 stupňů přes den a v noci to klesne na 8 °C. Pak je tu Tampere, tam je chladněji, jenom 9 °C přes den a 3 °C v noci. A Turku, tam je to takový zajímavý, mají tam různý teploty, nejvyšší je 22/10 °C, ale jinde v Turku i 14/9 °C nebo 15/9 °C.

Čau, tak na to Finsko se mě ptal i Péťa minulej týden, prej jestli tam sbalit kraťasy, haha, to je jasný, že ne. Vždycky si vzpomenu, jak jsem tam byl jednou, to už je pár let, s mým bráchou, a tehdy bylo teda fakt divoký počasí. Jeden den slunce a pak druhý den vítr, že ti urve hlavu, no prostě seveřani.

Ale teď k tomu, co jsi chtěl vědět, ty čísla jsou docela zajímavý, fakt. Mám teda pocit, že počasí se tam umí hodně rychle měnit, to je prostě fakt. Kamarádka Míša, co tam teď bydlí v Jyväskylä, říkala, že se to mění i během dne, no.

Tady to máš rozepsaný, ať se v tom líp vyznáš, ale fakt, nezapomeň na pořádnou bundu, to je prostě základ:

  • Helsinky:

    • Přes den: 16 °C
    • V noci: 8 °C
    • To je takový, no, jako u nás jaro, dá se to, ale na večer fakt svetr.
  • Tampere:

    • Přes den: 9 °C
    • V noci: 3 °C
    • Tam je chladněji, bacha na to, skoro jako u nás pozdě na podzim. Moje sestřenice tam byla na Erasmusu a říkala, že bez šály ani ránu.
  • Turku:

    • Tady je to takový... rozlítaný, mají tam víc předpovědí, asi záleží na části města, nebo co.
    • 22 °C přes den, 10 °C v noci – To je na Finsko docela pecka, skoro jako léto.
    • 14 °C přes den, 9 °C v noci – Spíš takový normální jarní den.
    • 15 °C přes den, 9 °C v noci – Podobný, trošku teplejší.

Takže do Turku si asi sbalíš víc vrstev, protože to se může dost lišit, co koukám. Je to takový divný, ale ty předpovědi, to je občas prostě tak. Finsko, to je země tisíce jezer a tisíce změn počasí, to mi vždycky říkal táta, když jsme tam kdysi jeli, na sever, bylo tam tolik komárů, to si ani nedovedeš představit. No ale krásná příroda tam je, to jo!