Kdy začne být zima?

Kdy vlastně začíná zima? Víc než jen datum v kalendáři

Zima. Pro někoho období klidu a pohody u krbu, pro jiného čas sněhových radovánek, a pro dalšího třeba jen nutné zlo. Ale kdy vlastně tato mrazivá kráska oficiálně nastupuje? Odpověď není tak jednoduchá, jak by se mohlo zdát, a závisí na úhlu pohledu.

Ano, většina z nás si spojuje začátek zimy s datem 21. prosince, zimním slunovratem. Z astronomického hlediska je to den, kdy Slunce dosahuje nejjižnějšího bodu své zdánlivé dráhy na obloze a severní polokoule se nachází v největším odklonu od Slunce. To znamená nejkratší den a nejdelší noc v roce. Od tohoto momentu se dny začínají prodlužovat a noci zkracovat, symbolicky tak zažehnávají jiskřičku naděje na blížící se jaro.

Astronomická zima je tedy jasně definovaná. Existují však i jiné způsoby, jak určit začátek zimy. Meteorologové například pracují s tzv. meteorologickou zimou, která začíná již 1. prosince a trvá až do konce února. Toto rozdělení roku na čtvrtletí usnadňuje meteorologům statistické zpracování dat a porovnávání jednotlivých období.

Kromě oficiálních definic existuje i subjektivní vnímání začátku zimy. Pro někoho může zima začít s prvním sněhem, pro jiného s poklesem teplot pod nulu, a pro dalšího třeba s prvním adventním víkendem a rozsvícením vánočního stromu. Toto individuální pojetí zimy je ovlivněno nejen geografickou polohou, ale i osobními zkušenostmi a tradicemi.

V horských oblastech může zima nastupovat dříve a trvat déle než v nížinách. Rolníci se zase řídí tzv. fenologickým kalendářem, který sleduje změny v přírodě, jako je opadávání listí, kvetení rostlin, nebo přílet ptáků. Podle tohoto kalendáře může být začátek zimy spojen s úplně jinými ukazateli než s datem v kalendáři.

Ať už se tedy držíme astronomického data, meteorologických statistik, nebo vlastního pocitu, jedno je jisté: zima je neodmyslitelnou součástí koloběhu roku a přináší s sebou specifickou atmosféru, kterou si můžeme užít po svém.