Kolik lidí ročně zemře na žralokách?

Kolik lidí zabije žralok ročně?

Víš, někdy si tak říkám, co se stane, když plavu v moři. Je to taková ta hloupá otázka, že kolik lidí vlastně zabije žralok.

Pamatuju si, jak jsem byl loni v srpnu, 12. 8. 2023, v Chorvatsku u Makarské, a fakt jsem o tom přemýšlel, když jsem šnorchloval kousek dál od břehu. Viděl jsem tam nějakou rybku a pak mi hlavou problesklo: A co ty žraloci? No, tak jsem to pak doma hledal. Fakt mě to zajímalo.

V tom Středozemním moři, celé to bylo, ne jen u Egypta, od roku 1902 do 2019 došlo k 118 útokům žraloka na lidi.

A to je docela zajímavé, protože z těch všech útoků, co si pamatuju z těch čísel, tak jenom šestnáct z nich bylo smrtelných. Jen 16 lidí umřelo, to je tak málo, když si vezmeš, kolik let to je, skoro sto dvacet let. Mám pocit, že se o tom mluví víc, než jaká je realita.

Takže šestnáct životů za takovou dobu. Člověk se bojí zbytečně, že. Nebo já se bojím.

Kolik je ročně zabito žraloků?

Ročně je zabito přes 73 milionů žraloků.

To číslo, 73 milionů, je vážně drsné, když se nad tím člověk zamyslí. Představte si, kolik životů to představuje, kolik predátorů mizí z oceánů. Není to jen o jednotlivých tvorech, ale o narušené rovnováze, která se pak projevuje všude. Oceány jsou plíce planety a žraloci, ti jejich zdravotní stav udržují, podobně jako nám dýchání.

A co je za tím? Především obchod s žraločími ploutvemi. To je fakt smutná realita. Vždycky mě zaráží, jak velká poptávka dokáže rozpoutat takovou spoušť. Jen Hongkong ročně doveze kolem 10 tisíc tun těchto ploutví, a to si vezměte, že velká část pak putuje dál, hlavně do Číny. To jsou gigantická čísla. Často se na ploutve chytají, a zbytek těla se pak jen tak hodí zpátky do moře. Je to ohromné plýtvání.

Když už mluvíme o druzích, vědci teď zjišťují, že třeba žraloci bílí jsou ohroženější, než se původně myslelo. To je zajímavé, protože to ukazuje, jak se naše chápání ekosystémů neustále vyvíjí. Co jsme dřív považovali za relativně stabilní, se najednou ukáže jako křehké. To mě vždycky fascinuje – ta neustálá dynamika přírody a našeho poznání. Je to taková metafora i pro naše životy, co?

Je dobré si uvědomit i širší kontext, proč tohle téma rezonuje:

• Klíčová role v ekosystému: Žraloci jsou vrcholoví predátoři. Jejich úbytek vede k přemnožení druhů níže v potravním řetězci, což může destabilizovat celé mořské ekosystémy. To je jako když z motoru vyndáte důležitou součástku – chvíli to jede, ale pak se to rozsype.
• Nejen ploutve: Ačkoliv finning (odstraňování ploutví) je hlavní problém, žraloci se loví i pro maso, chrupavky (údajně léčivé účinky, což je sporné), játra a olej. To už není jen o jedné tradici, ale o komplexním komerčním tlaku.
• Ohrožené druhy: Nejde jen o bílé žraloky. Mnoho druhů žraloků, jako žralok mako, kladivoun nebo žralok velrybí, čelí drastickému úbytku populací. Některé jsou na hranici vyhynutí. Což je, ehm, docela průšvih.
• Pomalá reprodukce: Žraloci rostou pomalu, dospívají pozdě a mají málo mláďat. To znamená, že jejich populace se velmi špatně zotavují z nadměrného lovu. To je prostě základní biologie, kterou často ignorujeme.
• Nevědomost a strach: Často máme ze žraloků zbytečný strach, díky filmům a médiím. Přitom ročně je mnohem více lidí zraněno krávou nebo zemře na pád z postele než na útok žraloka. Ten strach pak brání pochopení, jak moc je potřebujeme. Opravdoví predátoři, ti dvounozí, ti loví sítěmi a harpunami, nad tím se vážně zamyslím.

Kolik lidí ročně zabijou žraloci?

Bylo to v Egyptě. Marsa Alam, 2022. S přítelkyní Lenkou. Potápěli jsme se u Elphinstone Reef, to místo má svoji pověst. A najednou se tam objevil. Longimanus. Třímetrový stín pod náma. V tu chvíli se mi zastavilo srdce, fakt. V hlavě mi problikly všechny ty scény z filmů. Úplná blbost.

Vzduch z automatiky mi najednou připadal strašně hlučnej. Všude ticho, jen moje bubliny a bušení srdce. Ahmed, náš průvodce, byl naprosto klidnej. Jen na něj ukázal a dal nám znamení OK. Ten jeho klid mě uklidnil víc než cokoliv jinýho. Bylo to absurdní. Jsem Jan, 34 let, a koukám na predátora.

Kroužil kolem nás, zvědavě, ale bez agrese. Byl to moment, kdy si uvědomíš, že jsi jen host. Ten strach se změnil v respekt. Absolutní respekt. Doma jsem pak hledal ta čísla, protože mi to nedalo spát. Ta realita je úplně jinde, než co nám tlačí do hlavy.

Žraloci ročně zabijí průměrně 5 až 10 lidí.

• Lidé naopak zabijí až 100 milionů žraloků ročně. To je šílený číslo.
• Nejčastějším důvodem je lov pro ploutve (finning) a jako nechtěný vedlejší úlovek (bycatch) při rybolovu jiných druhů.
• Žraloci mají extrémně pomalou reprodukci. Mnoho druhů dospívá pozdě a má málo mláďat, což je pro jejich populaci fatální. Třeba žralok grónský dospívá až ve 150 letech.
• Za většinou nevyprovokovaných útoků stojí tři druhy: žralok bílý, žralok tygří a žralok bělavý. Často jde o záměnu s tuleněm nebo rybou. Je to testovací kousnutí.
• Statisticky je větší šance, že vás zabije blesk, včela nebo padající kokos. To není vtip.

Kolik lidí ročně sežere žralok?

Kolik lidí ročně sežere žralok? Víte co, to je spíš taková rarita jako sníh v létě na Sahaře! Z let 1902 až 2019 bylo nahlášeno celkem 118 útoků a z toho 16 fatálních. To znamená jen zlomek smrtelných útoků ročně ve Středozemním moři.

No tak schválně, kolik lidí sežere žralok ročně? Kdybychom vzali ten dlouhý časový úsek od roku 1902 do 2019, tak ve Středozemním moři, což je širé jako moje babička po svíčkové, zaznamenali pouhých 118 žraločích výpadů. A z toho tragicky skončilo jenom 16 případů. To je vážně takové číslo, že bych se víc bál, že mi spadne taška s nákupem na nohu, než že mě nějaká ploutev potáhne pod vodu!

Chápu, že televize, co ukazuje ty obří tlamy s pilami místo zubů, umí člověka vyděsit. Ale co si budeme povídat, více lidí ročně umře na pádu z postele nebo na uštípnutí komárem, co přenesl nějakou divočinu, než že by si z nich udělal žralok svačinu. Je to jako strach z toho, že vás sejme padající satelit, když je daleko větší pravděpodobnost, že si zlomíte nohu při tanci na diskotéce.

A teď k tomu Egyptu, protože tam se to vždycky nějak vyostří, že jo. Jedna zpráva o žralokovi tam a už všichni volají domů, že se raději budou koupat ve vaně. Když jsem byl naposledy v Hurghadě s mojí sestřenicí Jiřinou, ta si víc hlídala, aby jí v hotelu neukradli pantofle, než aby ji sežrala žraločí potvora. Vážně, větší riziko je spálit se na slunci nebo se přejíst all-inclusive bufetu!

Takže abychom to shrnuli, nebo spíš to rozvedli, tady máte pár takových perliček, co vám pomůžou klidně spát, když se náhodou chystáte k moři:

• Většina útoků není fatální: Z těch 118 případů, co se staly za víc jak sto let ve Středomoří, jen 16 skončilo ouvej, což je vlastně tak málo, že to ani nestojí za řeč.
• Žraloci nejsou na jídelníčku lidi zvyklí: Nejsme pro ně žádná pochoutka, spíš takové... no, jako když omylem ochutnáte kus mýdla místo sýra. Většinou si nás spletou s něčím tučnějším, co jim chutná víc.
• Máte větší šanci potkat nudistu: V některých lokalitách je pravděpodobnost setkání s naháčem na pláži mnohem vyšší než s chřestícím žralokem. A obojí vás může vyděsit!
• Držte se poblíž břehu: Kde se cachtá víc lidí, tam se žralokům moc nechce, to by museli mít fakt hodně špatný den. Plavte tam, kde jsou plavčíci a jiní křiklouni.

Kolik lidí zemře na žraloka?

Smrt na žraloka: Rarita. Rok 2016: 439 úmrtí celosvětově. Od 1958 celkem 2785 útoků. V roce 2000 jen 11 obětí z 79 útoků.

• Statistiky jsou jasné. Žraloci nejsou zabijáci. Jsou spíše terčem.
• Nebezpečí je přeceňované. Strach je často větší než realita.
• Čísla nelžou. Procenta hovoří sama za sebe.

Doplňující fakta:

• Ročně umírá více lidí na včelí bodnutí.
• Většina žraločích útoků není smrtelná.
• Často jde o záměnu s kořistí.