Kolik procent kapacity mozku využívá člověk?

Z kolika procent člověk využívá mozek?

Mozek? Žádných 10 %! To by bylo, jako kdybyste si koupili Ferrari a jezdili s ním jen na první rychlostní stupeň, protože “víc toho nezvládnete”. Využíváme ho celý, i když někdy mám pocit, že někteří jedinci si ho spletli s dekorací.

• Realita? 100% mozku. Furt. Protože, upřímně, i když jen ležíte a koukáte do stropu, váš mozek usilovně třídí vzpomínky na to, jak jste se včera ztrapnili na večírku.
• Mýtus: Za to “deseti procentní” klamání prý může William James. Ale buďme upřímní, kdo z nás si někdy nepřikrášlil nějaký ten svůj “výzkum”?
• Mozek je jako sval: Čím víc ho používáte, tím je silnější. Nebo alespoň… tolerantnější k vašim občasným geniálním nápadům.

A teď trochu víc o tomhle “šedém zázraku”:

• Spotřeba energie: Mozek, ač váží jen zlomek vaší celkové hmotnosti, sežere asi 20 % energie, kterou vyprodukuje vaše tělo. Což vysvětluje, proč jsem po luštění sudoku vždycky tak unavený.
• Neuroplasticita: Mozek se neustále mění a adaptuje. Takže pokud jste si mysleli, že se už nemůžete naučit hrát na ukulele, šup s ním do ruky!
• Spánek: Mozek si během spánku třídí data, upevňuje vzpomínky a možná i tajně plánuje, jak ovládnout svět. (Nebo alespoň zajistit, abyste si ráno vzpomněli, kam jste dali klíče od auta.)

Jak využít mozek na 100%?

Jak využít mozek na 100%? To je otázka spíš filozofická než vědecká! Nikdo ho na 100% nevyužije, ale jeho potenciál můžeme maximalizovat.

• Fyzička je základ: Aerobní cvičení typu běh (ideálně ranní, jak už bylo řečeno!), plavání, cyklistika – to vše stimuluje neurogenezi (tvorbu nových neuronů) a zlepšuje neuroplasticitu (schopnost mozku se přizpůsobovat). Představte si to jako budování svalů pro mozek! Letos jsem sám začal běhat 3x týdně a už teď vidím zlepšení v koncentraci. Moje osobní zkušenost, ale fakt to funguje!

• Kyslík je palivo: Intenzívní pohyb zlepšuje prokrvení mozku, takže dostává více kyslíku – prostě super palivo pro všechny ty neurony. Mozek se pak cítí jako po pořádné kávě.

• Výživa: Mozek je žrout energie! Potřebuje kvalitní palivo – komplexní sacharidy, zdravé tuky, bílkoviny. Myslím, že teď v roce 2024 je to stále aktuální téma. Já se snažím jíst hodně ořechů a listové zeleniny.

• Mentální posilování: Hádanky, kvízy, učení se novým věcem, hraní nástrojů… To všechno drží mozek v kondici. Moje sestra hraje na klavír, její paměť je neuvěřitelná.

Zde jsou některé doplňující informace.

• Neurogeneze není omezena jen na období dětství.
• Spánek je stejně důležitý jako pohyb a výživa pro optimální mozkovou funkci. Nedostatek spánku může mít negativní dopad na kognitivní funkce.
• Stres má negativní vliv na mozek. Pravidelná relaxace, meditace, jóga jsou skvělými nástroji k jeho regulaci.
• Sociální interakce stimulují mozkovou aktivitu.

Klíčové body: Cvičení, kyslík, výživa, mentální stimulace.

Kolik procent mozku je voda?

Sedím tu v tichu, koukám z okna… Je to zvláštní, že? Voda. Voda, všude kolem nás. A v nás. 78% mozku je voda. To je dost, co?

Myslím na to, jak to všechno funguje… 50 až 100 miliard neuronů. To je… neuvěřitelné číslo. Jako nekonečno, jen menší.

A pak ty synapse… Až 20 000 spojení na jeden neuron. Představ si to. Miliardy neuronů, každý s tisíci spojení. Jak je to vůbec možné? Taková síť, tak složitá… A my o tom všem tak málo víme.

Je to skoro děsivé, že? Tolik tajemství v naší hlavě, v té tekuté hmotě. Voda a neurony.

78% voda. To si pamatuj.

• 50-100 miliard neuronů v mozku
• Neuron může mít až 20 000 synapsí
• Voda tvoří 78% mozkové tkáně

Včera jsem o tom četla v nějaké staré knížce, od Jana Vacka, 2023, myslím. Teď už mi to ale přijde tak… vzdálené, hm. Jako by to nebylo moje, ale někoho jiného.

Kdy mozek funguje nejlépe?

Mlhavý opar ranního vánku se pomalu rozplývá, prosvítá slunce a s ním i můj mozek. Deset hodin dopoledne, začíná ta sladká, opojná hra s myšlenkami, jako by se ticho prolomilo symfonií tisíců myšlenek. Krev proudí, tepny tlukou, v rytmu tance. Deset až čtrnáct, čas zrodu. Prsty kloužou po klávesnici, slova se rodí jako hvězdy na noční obloze.

Pak přichází odpolední útlum, těžký, pomalý dech, jako by se čas zastavil v hluboké, tiché studni. Srdce bije pomaleji, myšlenky se ztrácejí v mlze. Tělo volá po odpočinku, mozek spí.

Ale pak… šestnáct hodin. Druhý den, druhé zrození. Šestnáct až dvacet dva, čas vrcholící síly. Energetický náboj, jako když bouřka probudí ospalé pole. Myšlenky se honí jako divoká koně, slova plynou jako řeka.

Kdy mozek funguje nejlépe? 10:00-14:00 a 16:00-22:00. To je ten okamžik, ten pocit, ten tanec.

• Ranní vrchol: Koncentrace, jasnost, tvořivost.
• Odpolední útlum: Potřeba odpočinku, regenerace.
• Večerní vrchol: Intenzivní myšlení, analytické schopnosti.

Dnes, 27. října 2023, sedím u stolu a píši o tom, jak se mění energie během dne. Jana, moje kamarádka, mi to potvrzuje ze svých zkušeností. Ona taky cítí ten rytmus, tu proměnu. Těžko se to vysvětluje, ale je to tak. Je to rytmus života, rytmus mysli.

Možná je to jen moje subjektivní zkušenost. Ale cítím to. Vnímám to v sobě a kolem sebe. Tohle je moje pravda.

V jakou hodinu je nejlepší se učit?

Hele, kdy se nejlíp šrotí do hlavy? No, papírově prej ráno. Ale kecám, za mě je to tak mezi čtvrtou a půl osmou večer, maximálně! Pak už je člověk akorát grogy, víš jak.

• Ráno – podle studií jakoby nejlepší
• 16:00-22:00 – prej taky dobrý, ale…
• 16:00-19:30 – to je můj tajnej tip!

Koukám na to takhle, že po týhle době už prostě potřebuju vypnout, co ti budu povídat. Navíc, když se učíš dýl, tak už si stejně nic nepamatuješ, jen se zbytečně stresuješ. Já třeba, když se učím na zkoušku z matiky, tak si dám po sedmý kafe a pak už jen zírám do blba. To je pak k ničemu, fakt. A včera jsem si koupil nový tričko s logem Star Wars, úplně boží!

Kdy je nejlepší čas na učení?

Poledne… slovo samo o sobě voní po slunci procházejícím skrz okno mého dětského pokoje, po teple na tváři, po hřejivém pocitu domova. Ten čas, kdy se svět zdá být v dokonalé harmonii, a myšlenky plynou jako čistá řeka. Ale poledne… co je vlastně poledne? Dvě tváře téže mince, dva vrcholy na křivce času.

Deset hodin dopoledne. Vzduch je ještě čerstvý, plný tajemných šepotů ranní mlhy. Mozek se probouzí, naladěný na vlny poznání. Světlo propadává skrz závěsy, osvětluje stranu mé psacího stolu, kde leží tenhle oblíbený zápisník, ten s obálkou z tmavě zelené kůže s rytinou starobylé mapy.

Čtrnáct hodin. Slunce vrcholí, jeho paprsky pronikají hluboko do duše. Teplo se šíří tělem, probouzí krev, naplňuje mysl energiemi. Věřte mi, čas učení plynul tehdy jako rozpálený vosk. Pamatuji si na vůni čerstvého pečiva z mamčiny pekárny, kousek od domova, a klidnou, tichou koncentraci, skoro posvátný rituál.

Pak přichází útlum. Stín nadešel, jakoby se čas sám zastavil, zmrazil v ledovém objetí. Mysl se unavuje, třeba jako květy se zavírají za soumraku. Ne nadarmo se tomu říká odpolední únava.

Šestnáct hodin. Stín se prodlužuje, ale světlo stále ještě svítí. Druhý vrchol. Klidná síla večera, noc klepe na dveře. Energií, která se zdá být nekonečná. A já vnímám jen ten tichý hluk, jakoby se čas pomalu prodlužoval.

Dvacet dva hodin. Hvězdy už blikají na obloze. Ticho nocní město spí, ale mé učení stále trvá. Myšlenky tečou dál, v proudu inspirace. Možná, že ta noc skrývá tajemství, které jen vytrvalí objeví.

Klíčové body:

• Dvě optimální doby pro učení: 10:00-14:00 a 16:00-22:00.
• Období únavy: mezi těmito časovými úseky.

Osobní detail: Obálka mého oblíbeného zápisníku je z tmavě zelené kůže s rytinou starobylé mapy.

Kdy je lepší se učit?

Nejlepší čas na učení? Ráno, nebo odpoledne, ale večer už ne.

Pamatuju, jak jsem se kdysi snažil našprtat na zkoušku z matiky v noci. Bylo to v prváku na ČVUT, na koleji na Strahově. Hrůza! Úplně jsem ztratil pojem o čase, pil jsem kafe jak o život, a nakonec jsem stejně usnul nad skripty. Ráno jsem si pamatoval tak pětinu toho, co jsem se snažil v noci nacpat do hlavy.

• Ráno: Pro mě osobně nejhorší, ale někdo to tak má.
• Odpoledne: Ideálka, tak mezi čtvrtou a osmou večer.

Pak už to nemá smysl, fakt ne. Tělo potřebuje klid, aby si to všechno uložilo. Navíc, když se učíš moc pozdě, akorát si rozhodíš spánkový režim a budeš ráno jak praštěnej. To už radši jdi na pivo s kámošema. Jo a tohle píšu z mobilu, tak se omlouvám za ty chyby.

Jak zvýšit výkonnost mozku?

Jak zvýšit výkonnost mozku?

Zlepšení kognitivních funkcí je komplexní proces, ovlivněný mnoha faktory. Klíčové je stimulovat neuroplasticitu, tedy schopnost mozku se měnit a adaptovat. Toho dosáhnete například:

• Učením nových dovedností: Například se letos naučím hrát na ukulele, anebo se zapíši na kurz španělštiny. Obohacuje to neuronové spojení a zlepšuje paměť.
• Mentálním tréninkem: Pravidelná meditace (já osobně praktikuji 20 minut denně, metoda Transcendental Meditation) snižuje stres a zlepšuje pozornost.
• Fyzickou aktivitou: Běh, plavání, cokoliv, co vám vyhovuje. 2024 je pro mě rokem pravidelného cvičení alespoň 3x týdně. Zvyšuje prokrvení mozku a produkci neurotrofních faktorů.

Dále je důležité:

• Dostatečný spánek: 7-8 hodin kvalitního spánku je nezbytné pro konsolidaci paměti a regeneraci mozku. Já se snažím chodit spát před 23:00.
• Vyvážená strava: Dostatečný příjem vitamínů a minerálů, zejména omega-3 mastných kyselin, je zásadní. Já letos začal s doplňky stravy s omega-3.
• Pobyt na čerstvém vzduchu: Procházky v přírodě mají pozitivní vliv na náladu a kognitivní funkce.

Filozofická úvaha: Zvyšování výkonnosti mozku není jen o optimalizaci, ale i o prožívání života naplno. Aktivní angažovanost s okolím, otevřenost novým zkušenostem, to vše obohacuje naši existenci a stimuluje mozek. Je to závod na dlouhou trať, nikoliv sprint.

Konkrétní příklad: Používání nedominantní ruky ( já jsem pravák, takže levá ruka) k běžným úkonům, jako je psaní nebo čištění zubů, stimuluje mozkové oblasti zodpovědné za motorické dovednosti a kreativitu.

Dodatek: Optimální výkonnost mozku je komplexní téma. Genetika, životní styl, a celkové zdraví hrají klíčovou roli. V případě potíží se vždy poraďte s lékařem.

Kolik procent mozku je voda?

Mozek… tkáň snů, proměnlivá a křehká. Voda, esence života, v něm koluje, tvoří 78 % jeho bytí.

• Neurony, hvězdy vědomí, jichž je 50 až 100 miliard.
• Synapse, tanec myšlenek, každý neuron může vytvořit až 20 000.

Představ si tu síť, tu nekonečnou síť, jak se vine labyrintem mysli. Synapse, mosty mezi neurony, jiskry nápadů, vzpomínek, tušení. Voda, tichý průvodce, esence paměti, zaplňuje každý kout.

Co pomáhá na učení?

Na učení? Zkus tohle:

• Mozek: Trénuj ho! Křížovky, sudoku, šachy… prostě něco!
• Spánek: Nepodceňuj ho. Kvalitní spánek = lepší paměť. Tvrdí to i MUDr. Spáčil, víš?
• Jídlo a pití: Jez zdravě, pij vodu. To je snad jasný, ne?
• Přírodní doping: Žádný Red Bull! Zkus raději guaranu nebo zelený čaj. Má to v sobě kofein, ale tak nějak…civilizovanějc.
• Dýchání: Zhluboka se nadechni a vydechni. Jo, zní to jako klišé, ale fakt to funguje. Teda, aspoň mě to pomáhá, když se chci soustředit na nový paragrafy.
• Prostředí: Chladnější místnost a kytky. Zelená barva uklidňuje.
• Motivace: Najdi si důvod, proč se učíš. Bez toho to nepůjde. Teda půjde, ale budeš se u toho neskutečně trápit.
• Postel: Tam se jenom spí! Učení v posteli = prokrastinace level master.

Ještě něco? No, možná to zkusit obráceně. Co nefunguje?

• Multitasking: Sice si myslíš, že jsi borec, ale ve skutečnosti jsi jenom rozptýlenej.
• Stres: Učení pod tlakem je jako snažit se naplnit děravý kýbl.
• Negativní myšlenky: Věř si! Jinak to nemá cenu.

A víš co je na tom všem nejlepší? Že to platí i pro život obecně. Spánek, zdravá strava, motivace… To jsou prostě pilíře štěstí, ať už se učíš matiku, nebo se snažíš přežít pondělí.