Které druhy zeleniny rozlišujeme?

Zelenina: Pestrost a rozmanitost na talíři – Jak se v ní vyznat?

Zelenina je základním kamenem zdravé a vyvážené stravy. Nejenže nás zásobuje vitamíny, minerály a vlákninou, ale také nám nabízí nepřeberné množství chutí, barev a textur. Ale jak se v tom nekonečném množství druhů a odrůd vyznat? Jedním z klíčů je rozdělení zeleniny podle různých kritérií. V tomto článku se podíváme na dva hlavní způsoby klasifikace: podle použitelné části rostliny a podle délky vegetační doby. A co je důležité, zaměříme se na nuance, které jinde možná nenajdete.

Zelenina dle použitelné části rostliny: Od kořene až po plod

Tento způsob rozdělení je intuitivní a pomáhá nám pochopit, jak danou zeleninu nejlépe zpracovat a jaké živiny v ní nalezneme.

• Kořenová zelenina: Jak už název napovídá, jedná se o zeleninu, u které konzumujeme podzemní část rostliny – kořen, bulvu nebo hlízu. Klasickými zástupci jsou mrkev, petržel, celer, ředkvičky, řepa a pastinák. Ale pozor, i brambory a batáty (sladké brambory) se do této kategorie často řadí, ačkoliv z botanického hlediska jsou spíše hlízy. Kořenová zelenina je typicky bohatá na sacharidy a minerály. Zajímavost: Víte, že existují i fialové mrkve, které jsou plné antioxidantů a mají jemnější chuť?

• Listová zelenina: Zde se soustředíme na listy rostliny. Saláty všeho druhu (římský, hlávkový, ledový), špenát, mangold, rukola, polníček a různé druhy listových bylinek (petrželka, kopr, máta) tvoří základ této kategorie. Listová zelenina je výborným zdrojem vitamínů, především A, C a K. Tip: Pro maximální využití vitamínů je nejlepší listovou zeleninu konzumovat syrovou nebo jen krátce povařenou.

• Plodová zelenina: V tomto případě jíme plody rostliny. Paradajky, papriky, okurky, cukety, dýně, baklažány a lusky (hrášek, fazole) patří do této skupiny. Plodová zelenina je často bohatá na vitamín C a antioxidanty. Pozor: Z botanického hlediska jsou i rajčata ovoce, ale v kulinářství se řadí k zelenině.

• Cibulová zelenina: Charakteristická svou štiplavou chutí a obsahem sirných sloučenin. Patří sem cibule, česnek, pór, pažitka a šalotka. Cibulová zelenina má prokazatelné antibakteriální a protizánětlivé účinky. Věděli jste, že: Česnek je považován za přírodní antibiotikum a má pozitivní vliv na kardiovaskulární systém?

• Košťálová zelenina: Velká a rozmanitá skupina, která zahrnuje květák, brokolici, zelí (bílé, červené, savojské), kapustu, kedluben a růžičkovou kapustu. Košťálová zelenina je bohatá na vlákninu, vitamín C a glukosinoláty, které mají protirakovinné účinky. Tip: Pravidelná konzumace brokolice a květáku může snížit riziko některých typů rakoviny.

Zelenina dle délky vegetační doby: Raná, poloraná a pozdní

Délka vegetační doby, tedy doba od vysetí do sklizně, hraje důležitou roli v plánování pěstování a dostupnosti zeleniny.

• Raná zelenina: Zraje relativně rychle a sklízí se brzy po výsadbě, často už na jaře. Příkladem jsou ředkvičky, salát, špenát, jarní cibulka a rané odrůdy mrkve a kedlubny. Raná zelenina je často bohatá na vitamíny, které organismus potřebuje po zimním období.
• Poloraná zelenina: Zraje o něco déle než raná zelenina a sklízí se obvykle v létě. Patří sem například rané brambory, hrášek, karotka, květák a brokolice.
• Pozdní zelenina: Potřebuje k dozrání nejdelší dobu a sklízí se až na podzim nebo v zimě. Mezi pozdní zeleninu patří zimní odrůdy zelí a kapusty, dýně, řepa, pozdní brambory, celer a kořenová zelenina určená pro skladování.

Závěrem:

Rozdělení zeleniny podle použitelné části rostliny a délky vegetační doby je užitečné pro pochopení jejích vlastností a pro plánování zdravého a pestrého jídelníčku. Využívejte sezónní druhy zeleniny a experimentujte s různými odrůdami, abyste objevili nové chutě a maximalizovali nutriční hodnotu vaší stravy. A pamatujte, zelenina je nejen zdravá, ale i chutná a zábavná!

#Druhy Zeleniny #Pěstování Zeleniny #Zelenina Druhy