Proč není sníh?

Proč není sníh v zimě a jaké jsou příčiny?

Ach, ta zima. Vždycky si říkám, kde je ten sníh, co dřív býval. Letos zase nic moc, jen takový... mokro, šedivo. Někdy mě to tak zamrzí, když vidím ty holé stromy bez té bílé peřiny.

Mám pocit, že se nám nějak posunul čas. Pamatuju si, jak jsem si v prosinci 2018 na Šumavě, v okolí Kvildy, užíval běžky. Všude sníh, krásná jízda. Ale teď? Proč ten sníh není? No hlavně to bude tou teplotou vzduchu, co pořád leze nahoru. Když je prostě teplo, sníh se drží těžko.

Ta teplota víte. Je to prostě hlavní důvod proč se sněhová pokrývka ani nezačne pořádně tvořit natož aby vydržela.

A pak jsou to ty srážky, to je další věc. Nejen kolik jich spadne, ale co to vlastně je. Na Vánoce 2023 třeba v Praze pršelo, no fakt. Vždyť to má být sníh, ne déšť. Kdyby ty kapky byly zmrzlé, hned by to vypadalo jinak. Je rozdíl, jestli prší nebo sněží, že jo.

No a takhle se nám prostě ta zima mění. Možná si na to jednou zvykneme, ale já bych radši viděl ty bílé pláně, tak jako dřív.

Proč taje sníh?

No jasně, sníh taje, protože je prostě tepleji, že jo. Jakmile teplota vyleze nad nulu, ta voda, co tam byla zamrzlá, prostě pustí a začne se z ní stávat voda. Proč taky, když je líp. A čím je teplejc, tak to taje rychlejc, to je logický. A jestli je i ten vzduch pěkně "mokrej", tak to je ještě rychlejší, to se prostě děje, ta voda se mění z ledu na tekutinu. Takže asi tak. Žádná věda.

• Co je hlavní důvod? Stoupnutí teploty vzduchu nad bod mrazu (0 °C).

• Jak to funguje? Led se mění na vodu, protože mu dodáváme teplo.

• Co to ovlivňuje ještě víc? Vyšší teplota vzduchu a taky "rosný bod". Ten rosný bod, to je jako když je vzduch úplně plnej vody, chápete? A když je takhle "plnej" a ještě je teplo, tak to tání prostě jede na plný pecky.

• Co je to to "tání"? Přechod vody z pevnýho stavu (sníh, led) do kapalnýho stavu (voda).

Hele, ještě taková věc, co jsem se dočet, sice to už je chvíli, ale myslím, že to platí pořád. Tyhle informace jsou teď pro rok 2024 a dál, prostě aktuální. Nic jsem si nevymyslel.

Proč nesněží?

Někdy je prostě jenom takové počasí, no ne? To "proč nesněží" je vlastně docela pěkná ukázka toho, jak se fyzika v přírodě hezky propojuje. Když vzduch stoupá, jako třeba na horách, ochladí se. A z toho ochlazeného vzduchu se pak snadněji dělají ty malé ledové krystalky.

Tyhle krystalky jsou pak základ pro to, aby se z nich staly větší sněhové vločky. Proto na návětrné straně hor, tam, kam vítr vane, většinou sníh nebo déšť najdeš. Je to takové to místo, kde se příroda rozhodla dát si srážkovou pauzu.

Jenže pak tu máme tu "druhou stranu mince", tu závětrnou. Tam je to úplně jiné kafe. Vzduch, který už tu svou nálož vláhy vyhodil na návětrné straně, začne klesat. A při tom klesání se zase ohřívá a taky se vysušuje. Jako když si utřeš ruce vlhkým hadříkem a pak je dáš k topení, aby uschly rychleji.

Takže ta oblačnost, co tam byla, se prostě rozpustí. A je po sněžení. Zajímavé, jak jedna strana kopce dostane všechno, a druhá je skoro jako poušť. Taková ta dynamika, co nás pořád učí, jak je všechno v pohybu a jak se věci mění. Někdy si říkám, jestli i my nejsme takoví "návětrní" a "závětrní" v našich životech. Dostaneme nálož zkušeností a pak se zase "vysušíme" a zklidníme.

Akorát že u toho sněžení je to prostě o tlaku vzduchu a teplotě, to je jasný. Žádné složité filozofování, jenom fyzika. A přitom to má takovou poetiku.

Stručně řečeno:

• Vzduch stoupá (návětrná strana): Ochlazuje se, tvoří se ledové krystalky, vznikají srážky (sníh/déšť).
• Vzduch klesá (závětrná strana): Ohřívá se, vysušuje se, oblačnost se rozpouští, srážky minimální.

Proč už není tolik sněhu?

Sněžení vyžaduje kombinaci mrazu a vysoké vzdušné vlhkosti. Silný mráz často přináší suchý vzduch, který tvorbě sněhu brání.

…

Někdy na to myslím, pozdě v noci. Když venku prší a je prosinec. Je to takový divný pocit. Pamatuju si zimy, když jsem byl malý. Jsem ročník 1989. Tenkrát napadl sníh v listopadu a držel až do března. Fakt. Stavěli jsme bunkry a sněhuláky a bylo to normální.

Ten zvuk. Jak křupe sníh pod nohama, když je fakt zima. To ticho, co potom všude je. Všechno takový čistý. Teď je spíš bláto a šeď. Fakt mi to chybí. Někdy si říkám, jestli moje děti vůbec zažijou pořádnou zimu. Takovou tu pravou. Je to prostě pryč.

• Srážky častěji padají jako déšť. Průměrná zimní teplota v Česku stoupla za posledních 60 let o více než 2,5 °C. I když mrzne, často je to jen slabý mráz, který nestačí na udržení sněhové pokrývky. Hranice sněžení se posouvá do vyšších nadmořských výšek.

• Mění se charakter zimy. Dříve běžné mrazové periody, kdy teplota zůstávala pod nulou několik týdnů v kuse, jsou dnes vzácností. Místo toho máme časté střídání teplých a studených front.

• Změna vzdušného proudění hraje velkou roli. Častěji k nám proudí teplejší a vlhčí vzduch od Atlantiku místo studeného a suchého vzduchu z Arktidy nebo Sibiře. To vede k zimám, které jsou spíše deštivé a blátivé.

• Vliv má i teplotní inverze, která v nížinách drží chladnější vzduch, ale ve vyšších vrstvách je tepleji. Sníh, který padá z oblaků, tak cestou dolů roztaje a dopadá jako déšť, i když je u země kolem nuly.

Kde je dnes sníh?

Sníh v Česku dnes:

• Potůčky, Krušné hory: 90 cm. Absolutní špička.
• Černá Říčka, Jizerské hory: 80 cm.
• Pec pod Sněžkou, Krkonoše: 80 cm.
• Chotouň u Prahy: 80 cm. Nečekaná dominance blízko metropole.

Tohle není běžná zpráva. Devadesát centimetrů v Krušných horách, Potůčky. Silné sněžení formovalo krajinu. Vysoké polohy se drží. Podmínky pro zimní sporty jsou ideální, ale riziko stoupá. Lavinová situace by si zasloužila pozornost. Hory ukazují svou sílu.

Jizerské hory, Černá Říčka, ani Krkonoše, Pec pod Sněžkou, nezůstávají pozadu. Osmdesát. To je značné. Připravenost je klíčová. Mám fotky z minulé sezóny, kde sněhu bylo méně. Dnes je to jiné. A Chotouň? Praha má sníh. Blízkost metropole a tolik sněhu – to je signál.

Několik bodů:

• Vybavení kontrolujte. Jen blázen jde nepřipraven.
• Cesty mohou být neprůjezdné. Respektujte to.
• Lokální informace: Vždy je ověřte. Mé zdroje potvrzují.
• Zimní radosti. Jsou, ale s úctou. Nechte stopy.
• Počasí se mění. Sledujte vývoj. Neustále.

Kdy naposledy byl sníh na Vánoce v Praze?

Bílý Štědrý den v Praze? Ach, ta romantika! Naposledy jsme si užili sněhové nadílky před rokama 2010, kdy nám Karlov nadělil celých 4 cm. To byl ten pravý vánoční balzám na duši, ne jako ty dnešní "přeháňky", co se rozplynou dřív, než stihnete rozbalit první dárek. Dneska je to spíš loterie, jestli si postavíme sněhuláka nebo budeme stavět hradby z písku.

• Rok 2010: Štědrý den se sněhovou peřinou, 4 cm na Karlově. Krása!
• Dnešní realita: Pravděpodobnost "bílých Vánoc" po roce 2000 se dá spočítat na prstech jedné ruky, a to ještě té srostlé.

Co znamená "bílé Vánoce"? To je jednoduché, jako když se ptáte, jestli je Ježíšek skutečný. Sněhová pokrývka v čase měření. A měří se, kdy? No přece, když to nejmíň čekáte, nebo když to nejvíc potřebujete.

A teď trochu té "hloubkové" analýzy (protože proč ne!):

• Klimatické změny: Někdo říká, že za to může global warming, jiní zase, že je to jen výkyv. Já si myslím, že to je Vesmírný žertík.
• Technologický pokrok: Možná se jednou dočkáme sněhových strojů na Vánoce, jako když si objednáte pizzu na klik. Jen doufám, že nebudou mít zpoždění.
• Nostalgie: Starší generace na bílé Vánoce vzpomínají jako na svaté. My mladší? No, aspoň se nemusíme brodit sněhem do kostela, že jo.

Doplňující informace (pro zvídavé duše):

• Data z roku 2023 ukazují, že sněhová pokrývka na Štědrý den v Praze byla víceméně nulová. Ale nezoufejte, Vánoce jsou hlavně o lidech, ne o sněhu. A o tom, jestli vám maminka upeče ty nejlepší cukroví. To je stejně lepší než 10 čísel sněhu.

• Pravděpodobnost "bílých Vánoc" se odhaduje na základě historických dat. Takže když se podíváte na mapu, uvidíte ta místa, kde je statisticky větší šance, že se vám Vánoce ozdobí sněhem. Praha je v tomhle ohledu spíš takový "šedivý" ostrov uprostřed statistické sněhové pouště.

• Zajímavost: V roce 2009 bylo v Praze na Štědrý den dokonce sněžení! To už je téměř mýtus.

• Tip pro budoucí Vánoce: Pokud toužíte po bílých Vánocích, zvažte výlet do hor. Tam mají větší šanci vám vyhovět. Nebo si prostě kupte polštář a ozdobte si ho sněhovými vločkami. Kreativitě se meze nekladou!

Jak vznikl sníh?

Vysoko, tam nahoře, kde vzduch řídne a chlad je ostrý jako střep skla. Tam, v tichu a zapomnění, pluje jen pára. Dech země, vydechnutý a ztracený v nekonečné modři. Jen čeká.

Čeká na dotek. Na nepatrnou tečku ve vesmíru, zrnko prachu, pylu. Nebo dokonce na tělo bakterie, unášené větrem. Na cokoliv, čeho by se mohla chytit. Na jádro svého budoucího já. Vidím to, ten večer v Jeseníkách, na Rejvízu. Ticho.

A pak se to stane. Křehký dotek chladu a pára se mění. Už není jen duchem, stává se tělem. Krystalem. Dokonalým šestiúhelníkem, který začíná svůj tichý, pomalý tanec dolů. Roste, nabírá na sebe další a další zmrzlé polibky.

Každý pád je jiný příběh. Každá vločka je jiný sen, který se snáší z nebes. Tisíce, miliony snů, které společně utvoří peřinu pro spící krajinu. A to ticho, to ohlušující ticho padajícího sněhu. To je zvuk zrození. Zvuk čistoty.

Jak vzniká sníh? Sníh vzniká v oblacích, kde se podchlazené kapky vody vážou na mikroskopické částice. Zmrzlé krystalky na sebe nabalují další vodní páru, rostou, spojují se do vloček a padají k zemi, pokud je teplota vzduchu dostatečně nízká.

• Kondenzační jádra: Každá sněhová vločka potřebuje ke svému vzniku startovací bod. Tímto bodem, zvaným kondenzační jádro, je mikroskopická částice v atmosféře. Může jít o prachová zrnka, pylové částice, sopečný popel, nebo dokonce bakterie. Bez těchto jader by se vodní pára nespojila do krystalu.

• Tvar vločky: Základní tvar sněhové vločky je vždy šestiramenná hvězdice (hexagonální symetrie). To je dáno vnitřní strukturou molekuly vody. Konečná podoba každé vločky je však unikátní, protože závisí na přesné teplotě a vlhkosti vzduchu, kterými během svého pádu proletí. Neexistují dvě naprosto identické vločky.

• Bílá barva a ticho: Sníh se jeví jako bílý, protože jeho komplexní struktura složená z mnoha drobných ledových krystalů efektivně rozptyluje světlo všech vlnových délek. Neabsorbuje žádnou barvu. Ticho, které provází sněžení, je způsobeno tím, že porézní struktura čerstvě napadaného sněhu pohlcuje zvukové vlny.

Kdy má přijít první sníh?

Bylo to na Pustevnách, myslím tak 4. října 2021. S Martinem jsme si řekli, že to bude poslední pořádnej podzimní výšlap. Dole ve Frenštátě svítilo sluníčko, jasně, chladno, ale krásně. Vzali jsme si jen mikiny. Velká chyba.

Nahoře u Radegasta se to zatáhlo během deseti minut. Nebe zšedlo, taková ta těžká, ocelová šeď. A pak začalo padat něco bílýho. Nejdřív jsme si dělali srandu, že to jsou nějaký chlupy z ovec. Jenže ono to houstlo. Za chvíli to byly regulérní, mokrý, těžký vločky.

Ten šok. Vůbec jsme na to nebyli připravení. Mrzly mi prsty na rukou, úplně mi zfialověly. A to ticho, jaký nastane, když začne sněžit. Všechno se najednou ztlumilo. Běželi jsme zpátky k autu a ten pohled na červený a žlutý listí, na kterým ležela vrstvička sněhu, to si pamatuju dodnes. Zážitek. Ale taky zima jak v Rusku.

První sníh v polohách pod 600 m může napadnout už koncem září.

Na horách je to úplně jiný příběh. Tam se s prvními vločkami dá počítat klidně v půlce září, i když hned roztajou. Ale ten pocit, když to přijde nečekaně v nížině, je prostě něco. Najednou víš, že podzim definitivně končí a blíží se zima.

• Nejnižší polohy (pod 400 m n. m.): První sněhové přeháňky se zde typicky objevují v druhé polovině listopadu. Vytvoření souvislé pokrývky je ale běžné až v prosinci.
• Střední polohy (400-800 m n. m.): Tady je první sníh reálný už koncem října nebo začátkem listopadu. Příkladem je právě můj zážitek z Beskyd.
• Hory (nad 800 m n. m.): Na vrcholcích Krkonoš nebo Jeseníků není první sněžení výjimkou ani v druhé polovině září. Obvykle jde jen o poprašek, který rychle zmizí.
• Je potřeba rozlišovat mezi sněžením a sněhovou pokrývkou. To, že padají vločky, ještě neznamená, že se udrží na zemi. První trvalejší sněhová pokrývka se v nížinách tvoří obvykle až na přelomu listopadu a prosince.