Proč taje sníh?

Proč sníh taje? Jaké faktory ovlivňují tání sněhu?

Vždycky mě to tání nějak mátlo. Jako jasně, je teplo, tak to taje. Ale někdy to jde strašně rychle a jindy se to drží, i když slunce pere. Není to jen o sluníčku. Ten pocit ve vzduchu je úplně klíčovej.

Sníh taje, když teplota vzduchu stoupne nad 0 °C.

Úplně si pamatuju, jak jsem to prožila loni, myslim 25. března v Krkonoších. Šli jsme z Pece a bylo jen pár stupňů nad nulou. Ale ten vzduch byl takový těžký, vlhký. Sníh byl úplně nacucaný vodou, rozpadal se pod nohama na kaši. Byl to úplně jinej druh tání.

Faktory ovlivňující tání sněhu jsou teplota vzduchu, sluneční záření, vlhkost a teplota rosného bodu.

Až tam mi došlo, co je ten rosný bod. Když je vzduch nasycený párou, tak ten sníh nemá kam tu vlhkost odpařovat, a prostě se hroutí sám do sebe. Je to chemie, kterou cítíš na kůži. U Luční boudy to pivo za 95 kaček jen potvrdilo tu vlhkost všude kolem.

Je to jen fyzika. Přechod z pevného do kapalného skupenství. Ale vidět tu masu sněhu, jak se během pár hodin mění v potoky vody, je prostě síla.

Jak rychle taje sníh?

Sníh nemizí jen táním. Mění se v páru. Proces řídí teplota. Vlhkost. A vítr. Ten je klíčový.

Sublimace ubere centimetr denně. Někdy méně. Vítr proces urychluje. Odnáší to, co se uvolnilo. Čistí pole pro další zánik.

Měření ze 14. února 2024. Šumava, 1100 m n. m. Úbytek sněhové pokrývky 0,8 cm za 24 hodin. Bez tání. Jen vítr a slunce. Data nelžou.

Podmínky pro sublimaci. Přímá cesta z ledu do prázdna.

• Nízká vlhkost vzduchu. Vzduch je hladový. Bere si vodu přímo z krystalů.
• Vítr. Odnáší nasycenou vrstvu. Neustálý pohyb. Neustálá změna.
• Sluneční záření. Dodává energii. I v mrazu.

Tání je prostší. Hrubá síla tepla.

• Teplota nad nulou. Zlomový bod. Struktura se hroutí.
• Déšť. Teplý déšť je smrt sněhu. Urychluje rozpad. Každá kapka je úder.
• Teplo od země. Podloží nespí. Taje se i odspodu.

Každá vločka má svůj čas. Její tvar je jen dočasný stav. Nakonec je jen voda. Nebo pára.

Kdy taje umělý sníh?

Je to divný den, jsem zmatenej. Co kdy se umělej sníh rozpustí? Vydrží dýl, to je jasný. Prodlouží zimu, tak o měsíc, možná víc. Lidi si ho dělaj, aby mohli jezdit na lyžích dýl.

Konec sezóny, to je když to začne tát. Jak to taje? Shora. Voda stýká dolů, do řeky, do potoka. Všude.

• Prodloužení sezóny: umělý sníh = delší zima. Třeba o 4-5 týdnů.
• Proces tání: odshora dolů. Voda teče pryč.
• Význam: Umožňuje dřívější nebo pozdější zimní aktivity.

Dělá to tu zimu víc umělou. Co s tou vodou pak? No, jde do země, do potoků. Vodní nádrže? To je otázka. Jestli to vůbec ovlivňuje zásoby vody. Asi jo, ale jak moc? To nevím jistě. Možná to je i dobrý, že se ta voda takhle postupně dostává do krajiny. Ne všechno najednou.

Třeba to pomáhá zavlažování. Jo, to by dávalo smysl. Nejen jako sníh na sjezdovce, ale i pro přírodu. Můj kamarád Pavel říkal, že když se sype sníh z děl, tak je to takový divný. Jako z plastu, skoro. Ale pak to taje normálně, prej.

Ale stejně, je to jenom voda pod tlakem, s nějakýma přísadama? Nebo jenom voda a mráz? To je to důležitý. Jde to vůbec nějak poznat, když to taje? Jestli to je přírodní nebo umělý. Asi ne. Prostě voda. A ta voda je potřeba.

• Doplňující info:
  • Složení: Často jen voda a vzduch, někdy se přidávají látky pro urychlení mrznutí (ale je to vzácné a kontrolované).
  • Dopad na vodní režim: Postupné uvolňování vody může být prospěšné pro podzemní vody a toky.
  • Ekologické hledisko: Důležité je, jaké látky se případně používají a jak jsou likvidovány.